Dostala jsem první pohled! Juch!

Je čas.

Ano ano.

Už to přišlo.

A bylo to něco.

(Jestli jste si po pohledu na obrázek mysleli, že je to ironie, tak ne-e. Není. Ale vyznívá to tak i mně, nebojte.)

Já vím, vy si možná řeknete, že jsem napoprvé dostala nějaká infantilní koťátka, a kdesi cosi. Jenže!

Áha!

Vyskytly se hned tři skutečnosti, které tento pohled učinily výjimečným:

1. Je to můj první pohled. Už jen to samo o sobě...
2. Je z Islandu. Počet uživatelů z Islandu momentálně činí 231. Na prvotinu dobré, řekla bych.
3. Paní koupí toho pohledu přispěla na kočičí útulek v Reykjavíku. Udělala mi tím velkou radost. Nejprve jsem k tomu byla trochu skeptická, ale podle profilu paní dělá školu na zdravotní sestřičku a momentálně pracuje jako pečovatelka, je věřící a zpívá v kostelním sboru. Takže věřím, že ten pohled skutečně koupila na podporu opuštěných zvířátek.

Reagovala totiž na můj profil, kde mám uvedeno, že podporuji psí a kočičí útulky a chodím tam i pomáhat - tedy jde ve většině případů o venčení. Pomáhám jim tedy i finančně, ale o tom jsem se na profilu vůbec nezmínila. Myslím, že se toho Islanďanka chytla, a ač většině lidem posílá krajinky a nebo něco, co je pro Island typické, mně poslala ta charitativní koťáka, což vnímám jako super věc, i když si myslím, že spousta lidí by to více či méně bohužel moc neocenila. Ale tuším, že tohle byl pohled tak trochu na míru.

Když jsem šla domů ze školy, zastavila jsem se několik kroků od schránek a pohledem těkala od nich k výtahu. Moje máti totiž byla tenhle týden doma, a dneska jsem věděla, že půjde ven. Takže mi došlo, že vybírala i schránku. Myslím, že předseda družstva se u kamer musí náramně bavit, když sleduje, jak domů přicházím pět minut po mámě a pět minut po ní taky otevírám schránku. A já mu tu srandu dneska tak moc nechtěla darovat, že jsem si skoro přivolala výtah. Ale pak jsem řekla, že čert to vem, náhoda je blbec a ona tam ta pošta zrovna bude.
No, byla i nebyla.
Když jsem otevřela schránku, kromě jména jsem nemusela číst vůbec nic - na první pohled mi to došlo. Tak, jak to vidíte na obrázku, jsem to viděla i já (bez tučňáčků) - ale nějak mi to nechtělo dojít. Stála jsem tam s otevřenou tlamou a koukala jak Mumínek do nory, že ten den prostě nastal, že tomu nevěřím a že asi ani nikdy kompletně nebudu. A ještě z Islandu!
(Ano, máma mi ten pohled ve schránce nechala, abych nepřišla o ten moment překvapení.)

Moje radost byla rovnou dvojnásobná, neboť asi pět hodin předtím mi Japonka registrovala můj pohled s makovou panenkou a motýlem Emanuelem, dala mi na něj srdíčko a byla úplně nadšená, protože má ráda motýly a tohle je kombinace rovnou tří jejích preferencí (tedy něco typického z mé země, kreslené postavičky a motýli).

A radost to nebyla poslední, protože v pět odpoledne mi pohled registrovala Němka! Nevím, jak moc šťastná doopravdy byla, ale hurray bylo milé. To je fuk, já byla šťastná moc.

Ještě mi "dlouhodobě" visí tři pohledy, a to do USA, Ruska a Finska. USA jde dnes fakticky asi sedmnáct dní (podle systému 20), tak tam jsem společně s Finskem už trochu na trní, zatímco z Ruska nejsem na trní ani trochu (a je to dopis, jen tak pro info - dopis s pohledem). Jde mi asi jedenáct dní, a ještě dlouho půjde, protože prostě ruská pošta. Podle mojí kamarádky Ukrajinky v Rusku každou obálku rentgenují, navíc je to takový stát ve státě, dělají si co chtějí. Takže v tomto ohledu jsem naprosto, ale naprosto klidná. Vím, že to asi dojde, ale počítám s expirací. A to samé platí i pro tu Čínu se Singapurem, co jsem si teď nově vylosovala. Alespoň si dám chvilku pohov a nechám doběhnout to, co mi cestuje.

Zase tomu musím nechat, že moje odeslané jsou docela pestré. Dvakrát Německo, jednou USA, Rusko, Japonsko, Finsko, Čína, Singapur. Možná si o tom vy z vás, co s tím máte zkušenosti, myslíte svoje, ale dost mých Postcrossingem dotčených známých tvrdí, že je to na začátek celkem dobré. Jako že to nejsou na střídačku Ruska a Německa. A za ten Island prý jako nováček budu pykat. :-D A tím myslím, že veškerá moje radost může skončit, bylo jí na mě nějak moc najednou. Teď do schránky budu dostávat samá Německa (v lepším případě; V tom horším se všechno na cestě ke mně ztratí, já už to vidim) a všechny moje pohledy expirují. Vsaďte se.

Vsaďte se.