Že jsem občas otravná, neodbytná, vlezlá jak mráz... to se ví. Není to žádná novinka. Předpovídali mi budoucnost učitelky, chcete-li profesorky, jak říkala značná část mé rodiny. Asi od mých šesti let.
Vždycky jsem měla tendence chytračit. Byla jsem taková ta holčička s ulíznutým culíkem, která žaluje paní učitelce, protože Toníček při hře ulomil kolečko od autíčka. Taková ta holčička, která své vrstevníky považovala za blbce, ve škole měla samé jedničky a šprťáckou pověst. Vlastně mi k dokonalé vizuální image téhle typické holčičky chyběly jen brýle. I ty rovnátka jsem měla.
No, takže když jsem nešla na tu pedagogickou fakultu, byla to strašná rána. Pro celou rodinu i chatovou osadu, kde už se uzavíraly sázky, jakou kombinaci si zvolím a na kterou se skutečně dostanu.
Nemůžu se ale zbavit dojmu, že se všem tak nějak hromadně ulevilo. Nešla jsem na pedagogickou fakultu, jak se předpokládalo od doby, co jsem se naučila mluvit, číst a psát (téměř v tomtéž roce). Chytrá jako rádio jsem sice zůstala - to jo - ale přezdívky "profesorka" jsem se zbavila. Šla jsem, proboha, na dentální hygienistku. Dle slov babičky jsem se zašila, zahodila, budu zalezlá v ordinaci a čistit lidem zuby za málo peněz, když bych mohla být zubařka a brát dvakrát, ba možná i třikrát tolik.
Netušili. Netušili nic, protože si o profesi dentální hygienistky nic nenastudovali, což byla jejich fatální chyba.
Teď vám něco malého ocituji:
Dentální hygienistka vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále bez odborného dohledu a bez indikace může
a) vychovávat a insturovat pacienty k pravidelné a systematické preventivní péči o ústní hygienu,
b) stanovit úroveň individuální hygieny, provádět nácvik postupů a technik ústní hygieny a kontrolovat jejich účinnost,
c) provádět kolektivní zdravotně-výchovnou činnost zaměřenou na prevenci zubního kazu, parodontopatií, ortodontických anomáliíí a na racionální výživu,
d) provádět ve spolupráci se zubním lékařem výzkum v oblasti zubního lékařství, zvláště pak v oblasti dentální hygieny.
Takto to udává zákon.
Netušili, že dentální hygienistka je mimo jiné profesionální buzerantka.
Asi tak nějak bych to povolání kromě karpální tunely, nervy v kýblu a bolavý záda definovala.
Neměli nejmenší tušení, jaký si na sebe upletli bič, že mě nechali tohle provést.
První věc, kterou se jako prvák na oboru diplomovaná dentální hygienistka budete učit, je pět, potažmo šest základních technik čištění zubů. Následuje používání mezizubních kartáčků, sólo jednosvazkových kartáčků, dentální nitě, superflossu,... Umět musíme na sobě, na modelu a na kamarádovi. Z toho vyplývá jedna důležitá věc.
Od doby, co jsem na té škole, buzeruji nejen sebe samotnou k pečlivému čištění Bassovou technikou nejen sebe, ale zejména své okolí. Modelová situace:
Máma: *čistí si zuby*
Já: *jsem ve vedlejším pokoji za zavřenými dveřmi*
Máma: *tlačí na kartáček*
Mámina sklovina: *pláče*
Já: "Mamiiiiiiii!"
Máma: "Ho he?" *na zem ukápne zubní pasta*
Já: *vrážím do kuchyně* "Hrozně tlačíš na ten kartáček! Slyším to až u sebe! Okamžitě to přestaň drhnout!"
Máma: *teatrálně protáčí oči a odchází pryč* "Hej hi ho-oj..." (v překladu "Dej mi pokoj", pozn. buzerantka)
(autentický přepis)
Další modelová situace:
Mámin boyfriend: *čistí si zuby v koupelně*
Mámin boyfriend: *všimne si mě a přestane s čištěním*
Já: "Děláš to špatně."
Mámin boyfriend: *vyvalí oči* "Cože?"
Já: "Že to děláš špatně. Dlouhý tahy, tlačíš... a máš blbej kartáček."
Mámin boyfriend: *vyděšeně* "Vždyť byl drahej."
Já: "Ale je blbej." *započne dlouhý monolog o správném výběru zubního kartáčku*
Já: "...a měl bys taky používat mezizubní kartáčky, všimla jsem si, že máš zánět dásní."
Mámin boyfriend: *vystrašeně utíká do pokoje*
(autentický přepis)
A tak.
Já nevím. Připadá mi, že jsem z toho nějak zmagořila. Naprosto. O to je to horší, že jsme - jak jsem se už zmiňovala na Twitteru - na přednášce od Oral-B dostali zdarma elektricé, oscilačně-rotační kartáčky (nikoli rotační, jak by se mohlo z jeho vzhledu zdát - chci na vás apelovat - nekupujte si čistě rotační kartáčky - nejsou šetrné a ničí zuby i dásně!). Takže můj večer vypadá tak, že si důkladně pročistím zuby elektrickým, pro sichr dočistím zejména okluzi a sulkus mechanicky, mezizubní prostory projedu mezizubními kartáčky, pak dentální nití, těžko přístupné nebo úzké prostory dočistím sólo kartáčkem, jednou týdně vezmu ještě jednou mechanický kartáček, nanesu fluoridový gel, v podstatě si podruhé (vlastně potřetí) vyčistím zuby... a je půlnoc.
A absolutně mi to nevadí.
Najednou všem těm věcem nějak rozumím. Ještě v srpnu jsem netušila, co to vůbec je amalgám. Dneska bych po krátkém zácviku v pohodě zvládla amalgám připravit a asistovat (protože tam získáváme i kvalifikaci na zubní instrumentářky - sestřičky u zubaře). Vím, v jakém pořadí se standardně prořezávají dětské zuby (I Idiot Může Cvakat Mandibulou, he he he), i když živé dítě jsem viděla naposledy někdy předminulé prázdniny. Z okna. A taky už kurňa do háje vím, že paradentóza není dědičná, a taky vím proč. Prostě si připadám chytřejší než kdy jindy.
Což samozřejmě ventiluji.
Musím konstatovat, že minulou návštěvu u babičky šla všem přítomným hlava kolem.
Protože si mysleli, že budu čistit zuby.
Což budu. Ale taky budu mít kvalifikaci na to, abych je buzerovala.
Je mi líto.
Taky jste tak profesně zdeformovaní?