Nejblbější tag #2

Ano... už je to tak! Strašilka opět požila alkohol (tentokrát Frisco, víno se mi nechtělo otevírat) a opět zapnula hokej (stejně jako minule!), takže tu máme další díl tagu. Vlastně je to vaše práce, protože jste mi psali, že chcete ještě. Víno (omlouvám se) i tag. No... takže jsem vyhrábla svoje screeny. A můžeme jít na věc.

Jako už tradičně, ještě dřív, než na tu věc opravdu půjdeme, bude následovat poměrně dost keců okolo. Inu, dnes mi Mikyn asi ve čtyři napsal, jestli bych nechtěla jít na pizzu do naší tradiční pizzérie, kde už nás poznává číšník (vždycky už ví, co budeme chtít k pití - obyčejnou vodu a nefiltra), protože tam chodíme s přestávkami už pět měsíců. Přečetla jsem si to ale asi až v 16:20, když jsem v posteli usínala (zabalená do peřiny od hlavy k patě) u anatomie. Po zjištění situace, tedy zda je to stále aktuální, jsem na sebe naházela co jsem našla, sprintovala na autobus... a o hodinu (hodinu!) později už jsem jsme seděli v pizzérce. A objednávali si obyčejnou vodu a nefiltra. Musím tedy konstatovat, že by si měl číšník trochu přistřihnout vousy. Jen trochu, jinak ať si je nechá. On je to docela hezký chlap, i když zrzek, ale ty chlupy na ksichtě ho zbytečně schovávají, teď už to má opravdu hodně. Na můj vkus. O čemž se nikdy nesmím zmínit před Mikynem, protože by si myslel, že mám s jeho vlastním obličejovým porostem problém, cítil by se přede mnou nesebevědomý, kleslo by mu ego, a ještě by se prokristapánajentone chtěl snad oholit...
Prostě, kdybyste toho pingla z pizzérky na Žižkově někdo znal, tak mu to řekněte, prosím. 
No a v necelých sedm jsem už stála na hlaváku u vlaku a div nemávala kapesníčkem, že mi ten můj Krakonoš zase odjíždí pryč. Co vám mám říct, v tu chvíli jsem dostala neskutečnou chuť napsat další díl tagu. Nevím proč. 

Začneme tam, kde jsme skončili! 

41. Jaká je tvá nejoblíbenější kniha? 
- Momentálně asi Souhrnné texty z chemie, ale bývala to mainstreamově série The Hunger Games, Hladové hry, chcete-li to v češtině. Myslím si, že autorka tam docela dobře dokázala zachytit psychologii jednotlivých postav, je to o přinášení obětí, lásce i v neromatickém smyslu slova, nedopadlo to vůbec růžově, když se nad tím člověk zamyslí. Takže proto. A je tam krásně schovaná ta politika, tenhle aspekt knihy konkrétně mě dost bavil. 
Ale abyste si nemysleli, tak ráda čtu i knihy jinak velice nepopulární, tím se nemůžu nepochlubit. Přečetla jsem Evžena Oněgina i Zločin a trest, líbil se mi Saturnin (ze kterého jsem nakonec i odmaturovala), vlastně spousta mojí povinné četby se mi ve finále vlastně zalíbila, a to to byly vesměs klasiky, o kterých panují zvěsti, že mladé lidi příliš nebaví. A vážně teď nemluvím třeba o Rumcajsovi Babičce (narážka na didaktický test 2018). 

42. Máš sourozence?
- Nemám. Jsem osamělá! 

43. Tancuješ ráda? 
- Nechodila jsem ani do tanečních.

Ale spíš z toho důvodu, že mě pomalu z každého pohybu bolí kyčle. :-D A navíc jsem levá, co si budeme povídat. Takže ne. Netancuju ráda. I když ta zumba mě docela bavila. 

44. Jaká je tvá definice podvádění? 
- Jako ve vztahu? Asi jo, jaké taky jiné... No, pro mě už je podvádění jen ten duševní stav, a kdybych měla být méně hysterická, tak už jen třeba "nezávazné" psaní, scházení se... Však víte. Tam už je něco špatně. A nemluvím o kamarádech a kamarádkách, zase až taková hysterka nejsem. Jen trochu. Jen tak zdravě. :-D 

45. Podvedla jsi někdy někoho?
- Nikoli. 

46. Lituješ něčeho?
- Asi bych si dneska vybrala jinou střední školu, ale na druhou stranu jsem tam získala pár přátel, a přeci jen mě ta škola někam dostala... Jinak nějaké životní chyby, to asi nemám, ale nepochybuju, že je napáchám. Fakt nepochybuju. 

47. Máš nějakou fobii?
- Z pavouků, tam jsem jasná. Špatně snáším výšky v otevřeném prostoru (takže třeba lézt na Petřín je pro mě nepředstavitelné). A pak na sobě pozoruji i trypofobii - z otvorů vedle sebe (včelí plástve jsou fuj fuj, stejně jako lebka dítěte s prořezanými mléčnými zuby, avšak teprve založenými zuby stálými... stačí rentgen).

48. Zlomila sis někdy něco?
- Jako dítě jsem si nalomila malíček. Dodnes ho mám křivý, protože jsem na něj brzo psala (pravá ruka). 

49. Byla jsi někdy blízko smrti? 
- Zatím ne, klepu to. 

50. Jaké je tvé vyznání?
- Jsem bez vyznání. 

51. Byla jsi někdy u psychiatra nebo psychoterapeuta?
- Nikdy jsem neměla tu čest. I když v mém životě byly chvíle, kdy bych minimálně terapeuta potřebovala. 

52. Je ve vztahu důležitý vzhled? 
- Jakkoli povrchní se vám teď budu zdát, tak ano. Ano, je důležitý, ale kdybychom všichni hledali ideál, nikam bychom nedošli. A je jen na nás, co nám nevadí a co je už přes čáru. 
Když jsem si s Mikynem jen psala (ano, přiznám se k tomu - neznali jsme se prvně osobně), tak jsme si tohle ujasnili v podstatě hned. Že ten vzhled roli do určité míry hraje. Ale co si budeme povídat... Já mám boky, nehezký nos, nahoře téměř nula nic, problémovou pleť, jsem (na holku) jak yeti... Mikyn taky není objektivní ideál, i když subjektivně se mi líbí (on je takovej... méďa). Tak to prostě je... 

53. Podobáš se víc své mámě nebo tátovi? 
- Celkově jsem spíš asi jako máma. Já teda nezapřu ani jednoho z rodičů, ale nedávno jsem si nechávala přehrát staré rodiné VHS kazety, a skoro jsem se zhrozila, jak jsme si s mámou v podobném věku (ona tehdy 25, já momentálně 20) podobné. A asi jsem i povahově víc jako máma, ale ani tátu nezapřu, opět... Ale celkově, to asi spíš máma. 

54. Jaké je tvoje oblíbené roční období? 
- Asi jaro. V létě moc teplo, v zimě moc zima, na podzim... moc zima. 

55. Máš nějaké tetování? 
- Budete se asi divit... ale nemám. :-D Hrozně mě děsí představa, že bych si měla pod kůži nechat zarýt něco sobě cizího. Mám svoje tělo až moc ráda na to, abych mu něco takového provedla. 

56. Máš nějaké piercingy? 
- Kromě naušnic ne. Chtěla jsem si nechat píchnout helix, ale pár dnů před osudným dnem se mi ucho zanítilo, a já to brala jako znamení těla, že bych asi neměla, protože jestli se mi to zanítilo netknuté, píchnuté by to dělalo neplechu. 

57. Věříš ve spřízněné duše? 
- Věřím, že můžeme potkat člověka, který je na stejné vlně se stejnou životní filozofií, ale jestli jsou to spřízněné duše, to nevím. 

58. Barvila sis nikdy vlasy? 
- Ne, nikdy jsem si na vlasy nic barevného neplácla, protože  jsem se svojí barvou spokojená. Možná jsem jako každá druhá, ale aspoň mi ta barva sedí. :-D 

59. Vypustil o tobě někdy někdo nějakou ošklivou pomluvu? 
- To nevím. Pokud ano, tak se to ke mně nedostalo. Za nejošklivější pomluvu bych zatím považovala to, že o mně Mikyn v rodině roznášel, že jsem zubní laborantka (než jsem je poznala a uvedla věci na pravou míru). :-)

60. Šla bys proti morálce kvůli penězům? 
- Ne, nešla. Moje svědomí je vyvinuté natolik, že by mě jakákoli křivost odrovnala. Dodnes myslím na to, jak jsem v dětství křídou přiťápla mravence... Jako bez legrace. 

61. Jaké tři věci o tobě lidi neví? 
- Když jsem ve stresu, jdu si lehnout do postele a zabalím se do deky, protože mi to prostě pomáhá a cítím se tak bezpečně. Oddaluju usnutí, protože mě baví ten polospánkový stav a to, co je můj mozek v té chvíli schopný vyplodit. Když jím banán, dávám pryč onen černý konec, protože v jednom řetězáku v roce 2009 psali, že to způsobuje rakovinu, a co kdyby náhodou, víte jak. 

63. Máš v posteli plyšáky? 
- Ano! Ch(J)uana, což je plyšový tygřík s dřevěným čtyřlístkem na přívěsku. A Manuleu, což je plyšový Remy z Ratatouille. Když jsem byla mladší, na Snapchat jsem s nimi fotila příběhy o tom, jak Manuela nahání Ch(J)uana, protože je do něj děsně zamilovaná... Blbosti, ale nedokázala jsem je dát pryč. 

64. Jak dlouhý byl tvůj nejdelší vztah?
- Jestli správně počítám, tak teprve pět měsíců, i když ani jeden z nás nedokáže říct, jak dlouho to doopravdy trvá. Tak to počítáme od prvního rande, protože už tam to bylo tak nějak jasný...

65. Vidíš sklenici napůl plnou a nebo napůl prázdnou?
- V poslední době spíš napůl plnou, nevím proč. 

66. Jsi ve vztahu? 
- ... nééé. Rozhodně ne... Kde jste na to přišli? 

67. Jakou věc máš na svém protějšku nejradši? 
- Asi že je takovej rozumnej, racionální, normální, no. Asi víte, o čem mluvím. 

68. Jaká je tvoje ideální kariéra?
- Taková, kdy nebudu brát minimálku za otročinu, nebude až takovej problém odejít na mateřskou a nebude mě sužovat bůhvíjaká nezaměstnanost. Tak asi tolik ke kariéře... 

69. Jaká je tvoje politická příslušnost?
- No, volila jsem Piráty, teď trochu přemýšlím nad Topkou. Takže zhruba tenhle směr. 

70. Je k dokonalosti blíž ženské nebo mužšké tělo?
- Jako kdyby se na Píše už podobná diskuze nevedla... :-D Já nevím, já mám svýho Mikyna a na víc se mě neptejte, prosím. To ať si každý rozhodne sám. Já se přiznám k tomu, že na lidi všeobecně hrozně nerada koukám, nerada si je prohlížím - možná proto, že nemám ráda, když se někdo kouká na mě. A moje "líbit se" už jsem tu rozebírala... Prostě nevím, nevím ani to, co je dokonalost... 

71. Jaký máš názor na líbání na veřejnosti? 
- Dneska, když jsme se s Mikynem loučili u vlaku, se moje myšlenky ubíraly asi takto: On mi zas odjíždí, ach jo. A ten průvodčí, co se tu promenáduje, na nás čučí, jak se cucáme. Ale to je vlastně jedno, protože se zas týden neuvidíme. Ale tady ta paní vedle taky určitě kouká, a říká si, že jsme mladý a pitomý... Ale on odjíždí!
Je mi to v podstatě jedno, když jde o někoho jiného, ale já sama mám ještě pořád trochu zábrany. :-D

72. Kdybys na světě mohla změnit jednu věc, jaká by to byla? 
- Aby všichni tak hrozně nešli po prachách. Tím by se toho vyřešilo poměrně dost... Společnost je strašně konzumní. 

73. Kde bys ráda žila? 
- Někde, kde se mi bude líbit, kde budu mít práci a nebude to jen betonová placka. V Česku se mi docela líbí, ale občas v myšlenkách unikám s nějakým ovečkám v horách... 

74. Jaká je tvá vysněná dovolená? 
- Island! Rozhodně Island, tam bych to fakt ráda viděla. 

75. Popiš se jedním slovem. 
- Ženská... 

76. Popiš se jednou větou.
- Mám v sobě trochu ženského stereotypu i trochu drblosti, pláču, když někdo zabíjí zvířátka, zdrhám do vlastního světa, hlavně tedy v noci před spaním, a jsem celkově taková nějaká divná kreatura, vůbec nechápu, co tady na tom světě dělám, občas přemýšlím, proč zrovna já jsem já a někdo jiný je někdo jiný, ale to jsem prostě já a už jsem se s tím naučila žít, bude to dobrý. To bylo souvětí, snad to nevadí. 

77. Jaký je tvůj nejoblíbenější film?
- Nemám nejoblíbenější film, protože se na filmy moc nekoukám. Mikyn se do mě snaží hustit marvelovky, protože chce jít se mnou do kina na poslední Avengers. Dělám mu radost a dohnala jsem s ním nejdůležitější filmy pro pochopení děje, ale moc mě to nebaví. Je moc těžký odpovídat mu, když se po každém filmu ptá, jak se mi líbil... 
Na filmy se sama a dobrovolně nedívám, protože mi to moje ADHD nedovolí. Dělám u toho sto jiných věcí, takže ve finále ani nevím, o čem to bylo... V kinech povětšinou trpím. 
Statečně jsem snesla akorát svoje oblíbené Hladové hry, a pak televizní adaptaci Evžena Oněgina, takže vidíte, že se to docela odvíjí od mých oblíbených knih. 
O prázdninách mě ale čekají Star Wars...prý povinně. To jsem viděla naposledy jako dítě a nepřipadalo mi to tak zlé, tak jsem povolila, ale na Hru o trůny už jsem řekla poměrně razantní ne (ač je to seriál, ano), což Mikyn pořád nějak nedokáže zpracovat, tak jsme se dohodli na kompromisu a čeká mě sedm set stran zábavy. 

78. Jaká je tvá nejoblíbější kapela/interpret obecně? 
- Strašně se mi vysmějete, ale já vyrůstala na Pet Shop Boys. :-D :-D Jinak oblíbeného interpreta jako asi nemám, líbí se mi hodně jednotlivých skladeb, ale často se mi stává, že víc se mi od daného interpreta prostě už nelíbí. Ale docela jsem poslouchala třeba OneRepublic. Že by ale byli moji vyloženě milovaní, to asi spíš ne. 

79. Kolik ti je? 
- Rovných dvacet. Tenhle tag skutečně není dělaný pro lidi, co na svém blogu nejsou zcela anonymní... :-D

80. Líbí se ti někdo? 
- Ne, tenhle tag skutečně není dělaný pro lidi, co na svém blogu nejsou zcela anonymní. 
Líbí se mi Mikuláš, akorát teda nevím, co budu dělat v prosinci, až jich bude po ulicích chodit takový hafo... Se zvencnu!