Pár drobností...
Jsem talent na špatná rozhodnutí. Přátelství je věda, a já mám do vědce daleko. Co oči nevidí, srdce stejně bolí. Neexistuje osud, který by se nedal překonat pohrdáním.
Zdroj: http://atraktivnistrasilka.pise.cz/
Článek Manželka hadr
Komentáře k článku: Manželka hadr
eithne: Nepropadej panice, až si tam víc zvykneš, najdeš si i jiné záliby a tohle nebude ústřední téma. Ale chápu tě zcela, kdysi jsem chodila s bordelářem ("já nemůžu vysávat a utírat prach, já jsem na něj alergickej a zvířenej prach je hroznej!"), a když jsme byli u něj, taky jsem uklízela. Taky ho to štvalo. Jo a taky v ty dny vařil on 
Náhodou mi ale zníte dost kompatibilně. Co byste to byli za pár, kdybyste na sebe kvůli ničemu nebrblali! 
atraktivnistrasilka: Kompatibilně... asi jo, ale kdyby tu nebyla taková zima... 
Jemu totiž zima absolutně není, ale jemu není ani pod nulou. V tomto tedy rozhodně kompatibilní nejsme.
Mikyn se zas vymlouvá, že chodí do práce a nestíhá to. Jenže já vím, jak si to vede - přijde z práce, dřepne k mobilu a je u něj až do do doby, než jde spát. Teď ne, protože teď jsem tady, ale jinak ano. Kdyby řekl rovnou, že už na to po práci nemá energii/náladu...
A přesně tak, brblání je důkaz, že jsme taky jenom lidi... Ono kdybychom byli úplně stejný, tak by to taky nebylo dobrý.
iva: Psalas Pardubice? Ne Plzeň?
Ten bordel celkem chápu. Taky jsme odkladači. Večer necháváme všechno bejt a uklízí ráno ten, kdo má volno
Ale funguje vám to, ne?
Co takhle si místo úklidu číst? Já to tak dělám a jsem v pohodě 
atraktivnistrasilka: Pardubice, Pardubice. Místo, odkud je Moderní Fotr! Skoro soused, mimochodem.
Zatím funguje, v rámci možností. Ono to taky bude jiný, až budeme v "rovnějším postavení" - teď jsem tady prostě na návštěvě...
Já právě ten nepořádek nesnesu. 
Vnitřně mě to nutí uklízet, nějak mi nejde šlapat po špinavý podlaze a chodit kolem špinavýho sporáku. A navíc tím zabiju čas - nemyslím na to, že jsem někde strašně daleko od domova.
hanicezvesnice: Paaardubice, mé rodné město! Zrovna příští středu tam na pár dní jedu za máti. Tam je výhoda, že všechny trasy jsou rovně a doprava. A jinak se sběru věcí jsem taky "na větvi", takže Ti rozumím. Ale neboj, zvyknout se dá na cokoli. Občas člověk chytne nerva a hysterák, ale pak je to zase dobrý. Pozdravuj v Pcích!
atraktivnistrasilka: Přesně tak, cesty jsou tu fakt jednoduché... Jdu někam, nevím kam, ale zaručeně vyjdu někde, kde to znám. Zatím se nejvíc chytám od vlakového nádraží přes Afi a po Duklu, ale teď, jak chodím na praxi, se zas začínám rozkoukávat víc. O tom to asi je.
Zvykám si, zvykám. A pozdravovat zcela jistě budu!
myfantasyworld: Ono to uklízení pak třeba přejde,když si najdeš i jiné koníčky. A zas je fajn, že on vaří. 
Já co se týká úklidu, klidně budu mít v pokoji věci na skříních a na stole odložené, v kuchyni třeba nechám nádobí do druhého dne a pak mám den, kdy prostě mi ten bordel vadí a hned všechno uklízím. Jo a málokdy nechám bordel v obýváku, tam se snažím uklidit, i když pak odjedou ségry s dětma a zůstane bordel a namka mi řrkne, ať to teď nechám, tak nemůžu, protože mi tam ten bordel vadí. Je vidět, kde trávím nejvíc času.
atraktivnistrasilka: Dneska jsem si řekla, že si za odměnu po praxi půjdu koupit něco hezkého na sebe. Asi aby mě to tu nenutilo pořád něco uklízet. Včera večer za mnou Mikyn, když viděl zcela čistý záchod, vyklepané koberečky a parapet bez prachu, přišel s vážně míněnou otázkou, jestli se tu hodně nudím. Jako jo, nudím, ale co mám dělat... Leda nakupovat oblečení.
Jako já taky věci odkládám, ale většinou si to pak po sobě uklidím - i když třeba za den, dva, tři, nebo prostě když mám čas. U Mikyna je to zkrátka jiné, tomu nevadí rochňat se v narůstajícím nepořádku třeba půl roku. Nekřivdím mu, sám to řekl. Že tu má třeba na kousku pohovky položené knihy mi nevadí, protože ještě nemá knihovnu ani jiný úložný prostor, kam je dát.
a.: Můj muž teda uklízí, akorát hromadí věci. Skoro nic nevyhodí... Já jako bytostný nematerialista jednou za čas provádím čistky, kdy vyhodím polovinu věcí a je mi blaze, takže záchvaty "to se může hodit" nesu docela těžko. Paradoxně je ale pořádkumilovnější, takže prach za skříní je mi jedno. Takže uklízí on a já vařím.
atraktivnistrasilka: Hromadění je samozřejmě taky problém, ale tam už si jaksi netroufnu odporovat ani podnikat čistky, protože přeci jen, nebydlím tam... "To se může hodit" je většinou hrozný mýtus.
a.: Je, pokud na to do teď nikdo ani nehrábl, tak nehrábne ani dál a už to nikdo nikdy potřebovat nebude. Ale můj muž si to nemyslí, ale rozvádět se, obrazně řečeno (nejsme manželé), nechci.
hroznetajne: Tak se na to zkus dívat jeho optikou a zkus si život v chaosu, třeba tě to natolik zaujme, že už nikdy nebudeš uklízet! Joooooo!!!
atraktivnistrasilka: Ha ha, zkoušela jsem. Fungovalo jen v začátcích vztahu! Teď už mám občas pocit, že mě to ubíjí.
eithne: "Pamatujete si ty drobné roztomilé rozdíly z počátku vztahu? Na konci se jim říká motiv... "
boudicca: Chlap lze převychovat, ale musí se na něj s citem a hned od začátku. Společně a zcela konkrétně naplánovat úklid a když nadejte daný den, tak mu vrazit mop do ruky, chválit ho a NEOPRAVOVAT (my ženy to máme hotové obvykle rychleji a lépe, ale jakmile se to řekne nahlas, tak se na to příště vykašlou)... Důležité je začít s převýchovou co nejdříve, dokud je zamilovaný a ledacos snese. Pak už mu to přijde samozřejmé a bude pomáhat automaticky. 
Nefunguje to samozřejmě 100%. Druhá věc je, že jsem po sestěhování se současným přítelem, který je fakt neskutečný bordelář, na plno věcí prostě rezignovala a už je neřeším, protože jsou to zbytečné prkotiny.
Souhlasím s názory výše, že pokud bys v Pardubkách jednou bydlela, tak si rychle najdeš plno vlastních koníčků a známých. Teď jsi prostě "na návštěvě". Taky jsem to tak mívala.
atraktivnistrasilka: Už je to lepší. Včera jsem ho poprosila, aby zametl bordel v předsíni, který udělal věnec na dveřích. Bordel zmizel tak ze třetiny, ale se smetáčkem se plazil, tak jsem nic neříkala a dnes ráno to zametla celé...
Taky si myslím, že je to tou návštěvou, ono to tak prostě je. Zázemí tam ještě úplně nemám, i když vím, že tam můžu kdykoli potřebuju. Je to prostě jiné, ano.
tlapka: Taky si myslím, že až se někde (a nezáleží na tom, kde) usadíš a vybuduješ si tam zázemí, tak budeš mít spoustu jiných způsobů, jak vyplnit čas. Toho se fakt nebojím. Pokud tě teda zatím to uklízení nezačne bavit.
Dámy, víte, co je horší než bordelář? Bordelář posedlý hygienou! A fakt to není protimluv! Můj drahý, přesně jak píšeš, nechává věci ležet. Jde si namazat chleba, ty přijdeš a na lince zůstane nůž, drobky a obal od sýra. Položíš mu v neděli peníze za nákup na stůl, vezme si je ve středu až po pohrůžce, že jinak je bereš zpátky. A pak si vezme z šuplíku lžičku a kontroluje, jestli je fakt čistá a nechytne z ní salmonelu. Jako by se u nás někdy z něčeho po-, vždycky po nějakých jeho experimentech! 
To už jsem párkrát udělala virvál a je to lepší. 
Teda, to odkládání věcí jen trochu, ale jo!
atraktivnistrasilka: Mě baví žehlení! To jo. Neva mi ani zametání nebo umývání sprcháče. Co mě rozčiluje je nádobí. On má sice myčku, jenže ne všechno tam může a navíc má na dva lidi docela málo nádobí, takže se věci věčně musí mýt v ruce, prostě taktizujeme, abychom měli na čem večeřet. A taky ne všechno do myčky může. To umývání mě čílí nejen proto, že mám od rukavic dost vysušené ruce, čemuž ta voda se saponátem úplně nepomáhá, ale taky mě to prostě nebaví, pak je všechno mokré, utěrka mokrá,... Mám pocit, že u toho umývání nadělám hrozně nepořádku, nevím proč.
Ha ha, tak tohle je taky sranda. Mikyn je na tom v určitém ohledu dost podobně, příbory kontroluje taky, u nás přejíždí prstama po poličkách, ale na svých parapetech si prach ještě nikdy neutřel. 
Prý se nejlíp uklízí tam, kde člověk není doma. Říká teda...
a.: To je vlastně hrozně dobrá taktika: Naprosto na všechno rezignovat a nechat ten bordel, ať se udržuje samospádem