Vánoční Strašilka

Po velmi dlouhé době k vám přicházím s něčím, co není balada. Konečně! Tuto úlohu za mne zcela výjimečně převzal Mečoun, čímž mu tímto úvodem děkuji. Píše není ochuzeno o baladu! Všichni doufáme, že Mečouna odmění Vesmír za jeho dobrotu a brzy se objeví byt snů, aby se svou drahou nemuseli příliš dlouho bydlet v miniaturním krcálku. Mečoune, fandíme ti. Dobře to dopadne!

Mám ráda Vánoce. Mám tedy ráda hlavně letošní Vánoce, protože mám konečně čas. Neřeším žádnou pitomou hypotéku ani balení do krabic, hurá. Letos mě vánoční duch zasáhl již jeden týden před první adventní nedělí, kdy jsem se jala péct perníčky. Já! Já, která všechno nechávám na poslední chvíli. Divný, co?
Vlastně jsou to letos první Vánoce, které naplno a hlavně s chutí připravuji. Peču, vybalila jsem adventní věnec, trochu jsem dokonce uklízela (!!!). Mám podezření na dvě varianty:

A) Konečně bydlím ve vlastním a na známém místě, necítím se izolovaná ve svém bývalém nájemním bytě. Ten byl sice pouhých 10 minut autem od tohoto místa, ovšem strašně odřízlý, za všemi a vším jsem musela někam cestovat a nikoho jsem v té čtvrti reálně neznala. Byt byl tmavý, přízemní a měla jsem tam 24/7 deprese.

B) Mám teď takového stresu ohledně práce, že se mozek upnul na největší blízkou událost, ze které kouká hodně jídla, dárečky a dovolená mezi svátky.

Vyberte si. Protože z toho nechceme dělat baladu, nebudu to dále rozvádět. :-D

Pekla jsem perníčky.
Omylem mi vyšel zub se zvláštním radixem.

Mám dokonce už i jeden vánoční dárek. Koupila jsem babiččině psovi sprej do tlamy - měl by údajně trochu zastavovat růst zubního kamene, tak snad se z toho jorkšíra nepotentuje.
Vlastně ne, mám dárky dva - ještě sladkosti pro tátu. Poprosil mě zhruba před měsícem o oříšky v čokoládě, které prodávají ve zdravé výživě - nevím, kam táta chodí do zdravé výživy, ale oříšky v čokoláde osobně za zdravou záležitost přímo nepovažuji a ve zdravé výživě jsem je taky neviděla. Tak jsem mu je koupila na Alze.

Co bych to byla za manželku Pardubáka, kdybych se nenaučila péct dobré perníčky. Perníčky jsem letos dělala jako úplně první, nevím proč, popadla mě takhle minulou neděli touha péct cukroví. Na perníčky bylo zrovna všechno doma, a tak jsem se rozhodla, že začnu právě jimi. Recept jsem si kdysi vyscreenovala na twitteru, protože ten, který mi dala moje máma, je pitomý. Já jsem jinak vyznavačem dědění receptů, ale perníčky a linecké jsem musela obšlehnout odjinud. Linecké mi z nějakého důvodu podle mámina receptu nikdy nevyšlo dobře a perníčky byly tvrdé jako broky i měsíc po upečení, což nehodlám rok co rok podstupovat.

Tak moc adrenalin nemiluji - vlastně vůbec.

Ironií tedy je, že u Mikyna v perníčcích nemám laťku příliš vysoko, neboť jeho maminka je doma prakticky nikdy nedělala. U Mikynovců se na Vánoce dělaly věnečky a kokosky a špičky, klasické vánoční cukroví ne. Nebo minimálně ne tradičně.
Naopak u nás doma se na cukroví lpělo, i když se třeba neudělalo deset druhů, ale jen tři. Píšu jen, myslím "jen" - když jsem teď velká a dělám cukroví já sama, vidím, kolik je s tím štvaní.
Ale mě to baví. Jenom bych potřebovala nechodit do práce, abych se u plnění formiček na ořechy po šesti hodinách u zubařského křesla nekroutila jako nahá v trní.

Bordel byl všude, i na stole.
Tam zejména.

Plněné ořechy jsou mým oblíbeným cukrovím. Je hodně sladké a tučné, takže nesním tolik kusů na posezení, ale chuťově i konzistenčně mi sedí. Navíc, ačkoliv je hodně pracné, mě jeho výroba baví. Plnění formiček mám spojené s dětstvím, neboť má matka z této činnosti vždy dělala rodinnou událost (chápu tedy proč). U nás doma formičky plním jenom já, protože Mikyn má veliké pazoury a malé otroky zatím žádné nemám. 
K finálnímu výsledku vede tolik kroků, že mám z hotových oříšků vlastně o to větší radost.

Míchaná vejce s karamelem.

Z čeho moc radost nemám je příprava náplně do ořechů, která se dělá z cukru, vajec a másla. V první fázi je potřeba rozpustit cukr s vejci a míchat až do ztuhnutí. Podle receptu by to mělo trvat kolem 20 minut, já běžně míchám kolem 40 minut. Moje máma je schopná míchat i hodinu a půl, protože používá příliš mělké hrnce. Mám vypozorováno, že z nějakého důvodu lépe fungují hrnce hlubší.
Když hmota ztuhne, zamíchá se do ní skoro celá kostka másla. Chudé babičky pláčou.

A tady už plníme.
Tahle část je adrenalin. Zbydou sušenky nebo krém?

Ořechy nejsou určené k okamžité konzumaci, ačkoliv degustační vzorek je povolen. Musí několik dní až týdnů měknout, aby nekřupaly. Doporučuji uchovávat v krabičce a mrsknout do špajzu nebo na balkon.

Máme hotovo, můžeme čekat!

Ráda bych už v práci naladila nějaký vánoční playlist, jenže já bych potřebovala, aby měl minimálně tak šest hodin. Asi budu muset pohledat na YouTube nebo Spotify. Nevím, jestli na pacienty není ještě brzy, protože když jim přeji hezké svátky, tváří se někteří trochu vyděšeně.
Jen dnes mi jeden sedmdesátiletý pacient popřál, aby k nám domů nepřiletěl Ježíšek na peruti, protože pak by mi mohl říct... No, však to znáte. Nebudeme tu sprostí, ještě mi Admin zablokuje blogís. :-D A to by byla pro všechny samozřejmě hrozná ztráta.

Plněným ořechům zdar, pokračování příště.

Sneak peek:
Mikyn si pořídil dash cam! Chce snad zahájit YouTube kariéru?!
Pojďte se mnou, jako už tradičně, zkazit linecké.