Cesta do Kauflandu

 Dopila jsem zbytek Bohemky ze Silvestra, protože jí nikdo nechtěl. Bylo jí jen na dně, ale mně stačí vážně hrozně málo. Takže jsem se rozhodla, že vám napíšu o svojí dobrodružné cestě. Máme tu sníh! Hurá!

Určitě jste rádi, co?

Jak můžete vidět, i nám tu napadl sníh. Končně.

Sem jsem chodila do 1. a 2. třídy. Vím, že to nikoho z vás nezajímá, ale už je to vááážně dávno a za tu dobu se ta budova vůbec nezměnila! Je to sice pavilon B, ale já jsem vždy byla v áčku, vůbec nevím, proč to přehodili. Asi abychom v tom jako malé děti měly nepořádek. Nebo nevím!

Tohle je náš ošklivý kostel, který nepatří Praze 12, ale 4. Vážně není moc hezký, já tam sice nikdy nebyla, ale včera večer jsem se dívala na fotky, a už jsem viděla pěknější. Každou neděli v poledne vyzvání, že to slyším až k nám. Vidíte, mimochodem, tu šlašku na silnici? Málem jsem tam sebou po tom jednou hodila. Je to tam životu nebezpečné, ale aspoň bych umřela u kostela. A v Praze.

Tohle je taky ten kostel, ale fotila ho moje maminka, tak to sem musím dát. Všimněte si těch hodin. Před několika lety byly asi tři měsíce zaseklé. To taky není moc zajímavá informace, ale proč to nenapsat, že? Mimochodem, líbí se mi ten sníh na střeše. Že to nebylo na Vánoce. Protože o Vánocích byly Velikonoce, a o Velikonocích budou Vánoce. Tady je to posledních několik let normální.

Další šlaška. Radost pohledět.

Tohle jsem našla v Kauflandu. Kdybyste někdo poznali osobu na fotografii (jestlivyhonašli), volejte, prosím, 470. Děkuji.

Můžu vám říct, že je tam kosa. Kosa, kosa, kosa, ale aspoň je sníh!