Jak jsme psali maturitní otázky

Historicky první maturitní článek. I když to přijde až za rok.

Chtěla jsem počkat, jenže zaprvé jsem se o tomhle článku prokecla, zadruhé zítra píšu zkušební didaktický test z češtny (na známky) a zatřetí už mě to neba. A moje vlastní rodina má v tom nepořádek. Možná proto, že až na babičku nikdo z nich nematuroval. Ujasněme si to tedy:

Kdy maturuji:
- Praktická maturita začátek dubna 2018, zbytek klasicky, jako všichni ostatní.

Z čeho maturuji:
- Praktická je ze všech odborných předmětů (5), ústní mám angličtinu, češtinu a dva odborné předměty.

Proč maturuji:
- Nevím. Asi aby mě babička nevydědila.

Budu mít maturák?
- Budu, bohužel. V prosinci. Už teď pláču.

Bojím se maturiy?
- Ano, ve zdravé míře. Ale víc se bojím maturitního plesu.

Odmaturuji?
- Ano, odmaturuji.

A po maturitě co?
- Vím, ale zatím vám to nepovím.

V září jsme dostali novou profesorku na jeden odborný předmět. Ona dosavadní profesorka bohužel musela odejít, takže od září jsme si chvilku zvykali na novou náčelnici kmene.

Hned první věc, na kterou se nás profesorka zeptala: "Mohl by mi někdo přinést maturitní otázky, které už máte zpracované?"
Načež ve třídě zavládlo ticho. Stalo se přesně to, čeho jsem se už od toho dubna / března (kdy už bylo jasné, že paní profesorka příští rok nenastoupí, ač to byla čistě naše dedukce a nikdo nám oficiálně nic neřekl) obávala - tedy že styl a způsob, jakým jsme probírali maturitní učivo, byl značně pofidérní, tudíž k maturitě nedostačující. Což byl průšvih, protože alternativy k tomuto předmětu nejsou zrovna pěkné. Kromě tohoto odborného předmětu se dá u nás maturovat z ekonomiky nebo německého jazyka. Ekonomiku bereme hodně do hloubky a pro většinu lidí je to předmět opravdu nezáživný, málokomu sedne. Němčinu se zase učíme pasivně. Je sice pravda, že mně to celkem jde, jenže to jsou moje základy ze základní školy (profesorka z gymplu, cepovala nás slušně!), které kdybych neměla, jsem na tom asi bledě. Vidím to na spolužácích.

Přála bych vám vidět výraz profesorky, když listovala něčím sešitem a viděla, co všechno jsme (ne)probrali. Počítali jsme to - ze čtyřiadvaceti okruhů jsme jich měli asi sedm. Za dva roky. Což je bída. Navíc jsme je sice měli probrané, jenomže ne zpracované a po kratším ohledání paní profesorka rozhodla, že rozsah probraného na patnáct minut povídání rozhodně stačit nebude.

Tímto na naší škole zavládl chaos. Styl výuky nové profesorky byl a je vážně super, jenomže ten nepořádek z let minulých se nedal moc rychle a ani dobře napravit. Nejvíc utrpěli letošní maturanti, protože probráno neměli (a nemají) pomalu nic. Tímto se ukázalo, jak studenti naší školy drží při sobě (bez ironie).

Wohohou!
Co nová profesorka probrala s nižšími ročníky, nechala vždycky od někoho zpracovat jako hotové maturitní téma a tuhle hotovou práci nám pak dotyčný poslal. Já jsem pak vzala svoje zdravotnictví (v naší třídě historicky první zpracované maturitní téma, jsem borka!) a poslala ho jak tomu nižšímu ročníku, tak čtvrťákům, kterým jsem tam ještě šoupla to, co nám poslali druháci.

Můžu vám říct, že ten systém zatím funguje skvěle. Vzájemně si tam mezi sebou zachraňujeme maturitu. Jakkoli jsem minulý rok byla přesvědčená o tom, že ze správy nemůžu nikdy odmaturovat a snad si radši vezmu ekonomiku, letos je mi jasný, že by byla strašná škoda drtit se dva roky v podstatě úplně šílený učivo, ze kterýho bych nakonec ani nematurovala. Což si pravděpodobně řekli i ti letošní (budoucí) maturanti.
Naopak letošní druháci si můžou v podstatě oddechnout, chybí jim jen prvák, což je vyloženě primitivní učivo (volby, Ústava, co je to stát...), které jim pošlou letošní prváci. Jenže s námi se prváci nebaví, respektive je neučí ta nová profesorka, takže jsou jim naše problémy jedno. Je to způsobený asi tím, že oni jsou noví a je mezi námi moc velký věkový rozdíl - celé dva roky. :D A všimla jsem si, že oni se nás vyloženě bojí. To jsem jednou takhle šla do třídy, kde byli nakvartýrovaní prváci, přestože jsme tam podle rozvrhu měli být my. Tak jsem vešla a najednou ticho a vyděšené pohledy. Asi jsem to moc nespravila tím, že jsem řekla, že mají jít do učebny dějepisu -  jsem zapomněla, že ta učebna od letoška už dějepis není a oni to nemůžou vědět.

No, nicméně sranda je to tak jako tak. Druháci totiž ty okruhy neumí sepisovat - ale absolutně neumí. Otevřela jsem si na mailu zpracované matriky a rodná čísla a tak dále, načež na mě tedy vykoukla úvodní strana jako ze seminární práce (jméno, škola, třída, datum, třídní učitel, učitel předmětu, název). Na další straně obsah. Ale dobře, když ho bavilo se s tím dělat, proč ne?
Jenže jsem zjistila, že ten chlapec nešťastná nacpal svoje jméno, kam jen mohl. Asi úplně nepochopil, že u maturitních otázek se na nějaké autorství nehraje. Jo, i já jsem si ve svý maturitní otázce udělala originální značku ("... v bývalých socialistických zemích..."), ale jméno nemám nikde. Tenhle všeuměl ho nacpal pod každé číslo stránky, před každé jméno podkapitoly a dokonce i do záhlaví. Kdybych to tam nechala, vsadím se, že bych si u maturity nevzpomněla na nic jiného.
Navíc tam druháci všeobecně mají hrozné hrubky (..."se dále dělý na..."), ale toho jsem si všimla i u svých spolužáků. A zkratkujou. Hned ze začátku maturitní otázky na člověka vykoukne MPSV ČR, někdy ještě lepší MPSVČR, načež člověk chvilku kouká jak puk, než si uvědomí, co to vůbec je.

Socialismus, rudá to života našeho radost.

Kdybych tehdá šla na ten gympl, nemám tyhle problémy. :D

Takže správa byl donedávna jediný předmět, kde jsme něco zpracovávali. Jenže teď ruplo v bedně i profesorce na právo, která nám rozhodila témata na zpracování, přičemž teda nevím, jak to dělala. Podle mě dala ty nejhorší témata těm, kteří mají nejlepší známky, protože já mám zpracovat občanské právo - závazkovou část, tedy vznik, zajištění a změny. Popravdě řečeno jsem až dodnes neměla páru, že něco takového existuje, natož že jsme to brali. A ani se za to nestydím. Takový kvantum teoretický látky se člověk učí (a všecko je to podobný, jenže vlastně úplně jiný!), že nějakou závazkovou část občanského práva zapomene raz dva.

A teď mě omluvte. Jdu přepisovat.

Role matikářů ve veřejné správě. Vyskytují se na matričních Úrp) řadech, tak pozor na to.

A nebo víte co?

Jdu si rovnou hodit mašli.

Sbohem.