Jsem talent na špatná rozhodnutí. Přátelství je věda, a já mám do vědce daleko. Co oči nevidí, srdce stejně bolí. Neexistuje osud, který by se nedal překonat pohrdáním.

Zdroj: http://atraktivnistrasilka.pise.cz/

hroznetajne: Já jsem jednou téma atopický ekzém u dětí zpracovávala na biologii a není ekzém jako ekzém. Kolikrát mi bylo těch chudáčků malinkatejch z fotek strašně líto. Sám učitel, kterému jsem to prezentovala mi říkal, že měl jako malý takový ten dětský ekzém a že má fotky, kde je obvázaný skoro od hlavy až k patě . V knížkách jsem dokonce našla, že se dětem musí obvazovat ruce a dávat kolem těla třeba kartónová "křidélka", aby nemohly dát ruce k obličeji a škrábat si to. A to mě úplně dostalo. Je to ošklivá komplikace do života. A jo, určitě jsou horší ekzémy, než jen dlaně, jako máš ty, ale určitě i tobě to komplikuje život. Nejhorší mi na tom připadá, že to pekelně svědí. A čím víc to svědí, tím víc si to škrábeš a tím je to horší.
Já ekzém teda nemám, ale pamatuji si jednoho chlapečka ze školky, který měl takové zvláštní ruce, jako kdyby se mu neustále loupaly. Chudáka ho to nejspíš dost bolelo, měl takovou zvláštní kůži na celém těle. A moje spolužačka má taky ruce "po ekzému". Úplně jí to zničilo dlaně a prsty, ale rozhodně nemám problém jí podat ruku nebo se s ní držet za ruce . Má sice takovou "jinou" kůži, ale nikdy by mě nenapadlo se jí štítit nebo jí nějak upozorňovat na to, že o jejích rukou vím. Hanba by mě fackovala.

Prý na to pomáhá moře. Tak co se třeba přestěhovat?