Pár drobností...
Jsem talent na špatná rozhodnutí. Přátelství je věda, a já mám do vědce daleko. Co oči nevidí, srdce stejně bolí. Neexistuje osud, který by se nedal překonat pohrdáním.
Zdroj: http://atraktivnistrasilka.pise.cz/
Článek Moje malá osobní katastrofa
Komentáře k článku: Moje malá osobní katastrofa
sayonara: Vůbec. Tomu. Nerozumím. Vážně, stačí mi slyšet něco jako kombinaci DPH, faktury a daňového přiznání a už hledám flašku něčeho dobrého a někoho, kdo to za mě udělá. Takže jestli to přežiješ, máš můj obdiv.
atraktivnistrasilka: No, já se při výběru školy bohužel minula, se slzou v oku vzpomínám na biologii ve druháku. Ó, jak já oslňovala profesorku při nauce o žlázách s vnitřním vyměšováním! Taková logická látka! Kéž by účetnictví bylo jako hormony...
Když to dám, tak si asi nějakou flašku koupím.
radus: To dáš... Neboj. Čtu v komentáři, že ses minula... Co by bylo tvojí volbou teď?
atraktivnistrasilka: Určitě zdrávka. Nebo gympl. Prostě něco tak. Po střední budu pokračovat tímhle směrem, no měla bych to zvládnout, cit bych pro to měla a není to nic, co by se nedalo zvládnout... 
iva: Ty ťunťo jedna 
Se těm lidem vůbec nediv, když ví, že jsi skvělá, úžasná, až celá já, že jsou v šoku, když se někdy zachováš jako obyčejnej smrtelník. To občas prostě vyděsí, no 
Podívejme se na to asi takhle - na maturitu se neumírá. Masximálně se nervově zhroutíš, občas si trošku blinkneš, občas si popláčeš, ale nejpozději v červnu bude tahle hrůza za tebou. A i když by všichni, včetně tebe, nejraději viděli na maturitním vysvědčení samé jedničky, chleba levnější nebude a svět se nezboří, když se objeví i jiná známka. Štěstí přeje připraveným a tvoji profesoři ví, že jsi dříč. Takže dost pochybuju, že by tě u matury nějak koupaly.
Asi je zbytečné tě přesvědčovat, že se nemáš nervit, že máš bejt v klidu a kdesi cosi. Tohle si každej stejně odžije podle sebe a nějaký chytrý kecy nás starejch, co jsme maturovali při zaměstnání na tom nic nezměněj. Ber to z tý lepší stránky - můžeš se v klidu hrouti, nebo učit a já ti prostě budu držet palce. Holky samozřejmě taky, protože to by bylo, aby nebylo 
atraktivnistrasilka: Máš pravdu, je to krásný číst komentáře o tom, že když nejde o život, jde o houby, ale taky je to k ničemu. Jasně, jsou lidi, co se dokážou tak nějak donutit k tomu, aby byli v pohodě, ale to já dost dobře nemůžu, ani kdybych chtěla. Takovej veselej poděděnej neurologickej problém. V kombinaci s mojí neurovegetativní labilitou je to opravdu chuťovka, někdy se třeba probudím během noci s třesavkou. Dělám si z toho srandu, nicméně tu je jasné, že nějaká sugesce klidu úplně účinná nebude, nu. Já vždycky musím mít něco extra.
Ve mně se teď spíš pere ten pocit vlastního selhání, prostě jsem byla u sebe zvyklá na něco, co teď úplně... není. Těžko říct, proč to. Rodiče mě za blbé známky nikdy netrestali. A že jsem jich v takové páté třídě měla hodně. Na vysvědčení teda ne, to je fakt, ale to bylo asi tím, že to byl první stupeň a známkovalo se mírněji.
Si říkám, jestli bych nakonec se sebou neměla jít k doktorovi už, páč jak já jsem se dneska klepala u obyčejné písemky z veřejky, no nechci se vidět u maturity. Fakt nechci, bez nadsázky. Jestli dneska jsem se třásla, tak tam sebou asi fláknu. No aspoň bude o čem psát, že jo. 
Na všem se musí hledat to pozitivní.
Když to tak po sobě čtu, jak to tu hodinu smolím... aby to nevypadalo, že trpím nějakou postpubertální depkou. Děsně ráda bych napsala něco, co holky třeba namotivuje, ale mám takovej dojem, že tohle by je zase akorát vyděsilo, což? Musím si počíhat na něco, co mi udělá radost, já prozřu, do duše mi vstoupí zas kus moudrosti, uvědomím si na chvilku smysl lidského bytí, vylezu z pomyslné jeskyně a poučím ostatní nebohé smrtelníky tam stále uvězněné o všeobecně platné pravdě, kterou oni nemůžou vidět, napíšu o tom a bude to děsně správný, poučný, moudrý, chytrý a prostě celý tak koncipovaný, aby si z toho děcka mohly vzít jenom to nejlepší do života a předávat tuto moudrost dále. Jednou ten den zase přijde, slibuju!
iva: Hele, já jsem se třeba po mé první a jediné pětce (z ekonomiky) ožrala jak Dán. A dobrý to bylo Manžel mě taky uklidňoval, že to je přece jediná blbá známka, jinak že jsem celý tři roky za šprta, tak co si z toho dělám hlavu, ale když mě štvalo přesně to, že jsem vždycky měla ze všech písemek za jedna, nejhůř za lepší dva. A teď jsem prostě nebyla schopná napsat ani prd. Však i náš ekonom se divil. Ale člověče, svět se opravdu točit nepřestal 
Ten poslední odstavec v komentáři, ten byl vtipnej, na to si fakt počkám
Když ty jsi prostě sama k sobě moc tvrdá a zodpovědná, s takovou skončíš v Bohnicích 
O naše holky se neboj, ty nenamotivuje nikdo ničím. Akorát teď se nám mladší začala zlepšovat, co jí manžel se zatnutýma zubama platí do doučko. Jen se děsím, nakolik nás ta sranda ještě vyleze, když teď "upevňujou učivo z druhé třídy". To snad radši ten stres před maturou
atraktivnistrasilka: To já se regulerně ožrala na silvestra, protože jsem měla depku z toho, že budu zase muset do školy. Bylo mi tak hrozně špatně, že jsem alkohol na dlouhou dobu zavrhla. Ale nezaručuju, že po něm nesáhnu, až budu mít v ruce "vysvědčení" (vlastně je to houby vysvědčení, je to jen výpis!).
Jako pětky z počítání já si ani tak neberu, tam člověk udělá jednu hloupou chybu v hloupém opisu nebo něco špatně dá do kalkulačky, a už je to špatně. Zvlášť ty ekonomické vzorečky jsou často zlo. Ono to není složitý, ale blbuvzdorný taky ne. Já si ze známek nic nedělám, ale na tom vysvědčení to milé není.
Ten poslední odstavec byl takovej zoufalej výkřik do prázdna, no alespoň jsem tam zakomponovala podobenství o jeskyni, které jsem si tak pilně nastudovala. Nicméně se obávám, že k jeho uplatnění v praxi dlouho nedojde, to by byl na mě momentálně moc velký intelektuální výkon.
Upevňování učiva z druhé třídy si nějak nedovedu představit, ale to asi proto, že už je to nějaká doba, co jsem to absolvovala...
myfantasyworld: Koukám, že odjetí na hory tě nepřešlo. Heleď tak odjedeme spolu ne, aspoň bych měla nějakou práci.
Jak to vypadá, tak i přes to všechno to zvládáš dobře, co je na nějaké trojce, není to tak hrozný a věřím, že ty tu maturity dáš. A nevím teda, ještě jsem neslyšela o úlevách kvůli maturitě, co já vím, tak všude se učilo normálně ostatní předměty a do toho i ty maturitní, kde se ještě ve čtvrťáku učilo něco nového (u nás jo) a pak teprve opakovalo možná v druhé půlce roku.
Věřím, že maturity zvládneš.
atraktivnistrasilka: Hory mě nepřejdou nikdy! Přísahám že najít nějakýho horala, co by stál za hřích, už mě tu nikdo neuvidí.
Tak to nevím, asi jsem si vybrala špatný vzorek... říkali mi o tom asi tři lidi z různých škol, tak se poptám ještě jinde, jak to s tím učením před maturitou mají. Taky jsem si teda nemyslela, že bychom se kromě maturitních předmětů neučili nikde, ale vzhledem k tomu, že podmínka klasifikace třeba na němčinu je osm známek a ona při jedenácti říká, že jich máme málo, chce se mi plakat už teď. No nějak se to vyvrbí, předpokládám.
Děkuji, já věřím taky, ale nevím, v jakém stavu...
boudicca: Jestli tě to uklidní, troufám si říct, že vysoká už horší nebude. Minimálně máš všechny zkoušky s dostatečným předstihem nahlášené a se spontánním zkoušením během semestru jsem se za 5 let nesetkala ani jednou. A máš opravné pokusy! Pokud nebudeš hrát na průměr, tak se ani po Fku nic neděje, prostě si zkoušku za týden/měsíc zopakuješ znovu a aspoň přesně víš, na co se učit.
Takže... Drž se. Za pár měsíců to máš za sebou. A šťastnou ruku při volbě vysoké přeji. 
atraktivnistrasilka: Věřím tomu, že další stupeň vzdělávání už bude o něčem jiném, ano.
Děkuji, už aby to bylo.
atraktivnistrasilka: Děkuji! Složité to je i není - na jedničky na téhle škole člověk prostě nemůže jet. Ale jinak...
tlapka: Máš toho hodně, ale uvidíš, po maturitě to z tebe spadne. Takového dříče úspěch nemine. A ruku na srdce, vypadá to, že u vás ve škole to chodí tak, že příprava na samotnou maturitu už je za odměnu, že je horší se k ni prokousat. A už to brzy bude za tebou!
atraktivnistrasilka: No, doufám... a nevím. Mně naopak připadá, že za trest je ta příprava na maturitu, ale to možná bude tím, že všechno špatné do půl roku zapomenu, protože jsem nepoučitelný a nenapravitelný nezmar. Ach jo, ať už je tomu konec, prosím. (A středoškolskému tělocviku taky.)
hroznetajne: Takovouhle nespravedlnost znám fakt dobře . Půlka předmětů na střední byla založená na testech ze staré látky a zkoušení bylo zesměšňování a týrání . Bože... Jak mi tohle nechybí. Bohužel i tímhle si student musí prostě projít. A nejvtipnější na tom celém je to, že NA ZNÁMKÁCH VŮBEC NEZÁLEŽÍ! Jsou to čísla, která nehodnotí, jak jsme doopravdy chytří, ale jestli máme štěstí na otázku a jestli jsme se navrčeli večer před tím tu správnou stránku ze sešitu 
nebo jestli se nám to podařilo nenápadně opsat z taháku. Počítání průměrů, dohánění známek, psaní opravných testů, bože, jak je to všechno směšné.
Ale musíme se tím holt prokousat. Nedá se nic dělat.
A ty JSI chytrá holka. Takže můžeš být v P-O-H-O-D-Ě! Za rok na všechno to nespravedlivé zapomeneš a budeš ráda, že už to máš celé za sebou. Zbude z toho jenom tahle vzpomínka, kterou jsi tu napsala .
atraktivnistrasilka: Bohužel to je přesně ten vzorec, který škatulkuje, kdo je chytrý a kdo hloupý. Samozřejmě - kdybych byla vyloženě blbá, tak nemám tohle pololetí z matiky samé - ale o to víc mě sráží, že z jednoduchých předmětů mám... trojky, ehm. Popravdě se bojím jít ve středu do školy, bude se rozdávat vysvědčení a je mi jasné, co nastane, až se všichni dozví, jaké budu mít známky, fujky... A výmluvný pohled třídní, když jsme se spolu na tohle téma bavily v pátek, mluvil za vše. Není to špatná ženská, ale myslí si o mně, jako všichni ostatní, že jsem nadčlověk. Jestli jim tohle vysvědčení nedokáže opak, tak už nevím, co by to mělo být. Ach jo. Já už v tom vzdělávacím systému opravdu trpím, pryč z toho už!
Ovečky, horale, kde jste?!
cayenne®blbne.cz: Ty předměty zní dost děsivě. Zlatý můj všeobecný gympl. A vůbec celou maturitu jsem si dost užila a ráda na ni vzpomínám (zvlášť před blížícími se státnicemi...)
Tak držím pěsti, ať se to zlomí! Ono to půjde. Moje spolužačka říká, že zkoušky víc než vědomosti testují to, jak je člověk schopný se vypořádat se stresem. Tak se stresovat nenech a ukaž jim, jak se to má dělat! 
atraktivnistrasilka: Děkuji, určitě to půjde. Stres je můj největší nepřítel! Instruktor v autoškole by mohl vyprávět, jak je možné opakovaně neudělat zkoušky, i když člověk umí (relativně, na autoškolu) řídit...