Jsem talent na špatná rozhodnutí. Přátelství je věda, a já mám do vědce daleko. Co oči nevidí, srdce stejně bolí. Neexistuje osud, který by se nedal překonat pohrdáním.

Zdroj: http://atraktivnistrasilka.pise.cz/

atraktivnistrasilka: Děsivě to asi pro nezainteresované znít může, ale opravdu z toho žádný psychický traumata nemám, jen defekt chování. To mi ještě stále připadá přijatelnější, než abych zdrhala, jen co uvidím bytost, která vzdáleně připomíná chlapa.
Ohleduplný chlap? To je co? Ale ne, pořád lepší než despotové, i když přiznávám, chvilkama asi nuda hadr, a ta pasivita dokáže být k zbláznění. Však já taky nejsem nějaká křehotinka, co by před klukama studem (strachy?) koktala. Já funguju v tomhle případě spíš tak, že se obklopím hradbami a jsem „od rány“, teda ne že bych svoje spolužáky mlátila, ale slovně to tedy taky umím.
No vidíš, a já zas k životu potřebuju, aby mě o osobní prostor někdo neustále ochuzoval, protože jsem na to zvyklá a jinak příliš zpohodlním a o nic se nesnažím a zvyknu si na ten luxus, což u mě není dobře. Já si zvykám velice lehko a odvykám velice těžko. A ráda bych si udržela ten status holky do nepohody, který jsem si za ta léta své racionality vysloužila.