Komentáře k článku: Poslední výkřik Strašilky
iva: Teď budeš mít měsíc nervy v hajzlu a pak budeš mít maturitu. To je slušnej kšeft :-D
Strašilčátko moje milý, obě víme, že to zvládneš. Ty nervy jsou děs, ještě si to pamatuju *frajer*
Ale co už, štěstí přeje připraveným a to ty jsi! A my budeme, samozřejmě, s holkama držet palce *palec*
atraktivnistrasilka: Děkuju.
Ale já si na 100 % jistá nejsem, že to zvládnu. Obyčejně si věřím, že to nějak půjde, nějak - ale teď si absolutně netroufám odhadovat. :-D Takovejch lidí už pohořelo na účetnictví, že se o tom skoro zakazuje mluvit. :-D A ne, že bych se divila.
No, ale nějak to dopadnout musí. A jak, to se teprv uvidí. :-D
Někdo mi říkal, že den (večer) před maturitou nemá nejmenší význam do sebe cokoli dalšího lejt, maximálně jednou zopakovat. Takže to zítra vidím na nějakou prokrastinaci v rámci zachování zbytků psychickýho zdraví.
iva: Na maturitě je nejdůležitější si nařídit správně budík :-D
Strašilče, když bude nejhůř, říkej si: "Maturita v září - maturita na jistotu!" :-D
atraktivnistrasilka: Šmankote, to nemůžu. Tímhle tempem bych do pracovního procesu nastoupila někdy v pětatřiceti. *smich* A já chci co nejdřív. Když neudělám maturitu teď, nevezmou mě na školu, a to teda ne. *smich* *smich*
iva: No tak vidíš :-D
Ono to půjde, klid. Zítra to chce trochu té prokrastinace, pustit si do oušek Sázavo, Sázavu a bude dobře:-D
eithne: Uf, vzpomínám si, jak jsem psala podobné články během bakalářského studia. Úplně si vzpomínám na ty tekoucí nervy a hlavu v háji... a jsem s tebou. Držím palce! Naprosto věřím tomu, že to zvládneš. Obzvlášť když jsou tvoji profesoři při vás ;-)
Hlavu vzhůru!
atraktivnistrasilka: Máma mě straší, že tímhle tempem ze mě ve třiceti bude hotová stařena. *smich* Asi má pravdu.
Dík, snad to půjde. Stojí při nás jak kdo, ale to je asi všude. Kdyby se to udělat nedalo, tak tu maturitu nemá nikdo.
zlomenymec: *sok* To zní docela děsivě.
Ale možná tě uklidním tím, že já jsem si byl na 100% jistý, že to prostě nemůžu udělat.
No a nakonec to bylo fakt v pohodě :D Ale je jasný, že teď ti to tak nepřijde. Já tyhle řeči typu "To dáš!" nikdy neměl rád. Takže ti prostě budu držet palce *palec*
atraktivnistrasilka: Díky. :-D Nicméně, jak víme, nemůžem to úplně paušalizovat. Udělalo to xy lidí přede mnou, což ale nezaručuje, že to udělám i já. V rámci statistiky to sice moje šance zvyšuje, ale jinak, eh... :-D Když zazmatkuju, můžu se těšit na září. :-D
myfantasyworld: Vzpomínám si na svou maturitu, pro mě bylo jednodušší na pc podvojné účetnictví, které jsem měla více v hlavě, než jednoduché a dostala jsem zrovna to jednoduché. :D
Jinak jsem si říkala, že když to neudělám, zopakuji si to v září, že se nic nestane, takže s touhle myšlenkou jsem šla k maturitám a nějak mi to pomohlo na to, abych nervózní nebyla a to já jsem nervózní i u doktora, na pohovorech, všude, tady to bylo divný. :D A nakonec jsme to ani opakovat nemusela. :)
Budu na tebe myslet a držet ti palce. :)
atraktivnistrasilka: My se ani jednoduché účetnictví neučíme. Dívala jsem se na to a moudrá z toho nejsem. Zlaté moje podvojné, i když je možné, že kdybych se do toho začetla, tak to jednoduché bude opravdu jednoduché. :-D I když asi můžu být ráda, pro většinu z nás je to účetnictví náročné z toho titulu, že se ho učíme jen dva roky a máme dvě hodiny týdně. *bzum* Moc nedáme ani teorii, a jsem přesvědčená, že kdybychom se jí měli čas naučit trochu více, tak ten princip chápeme daleko lépe. Dneska jsem se spolužákem něco počítala ve škole, a on až z mého polopatického vysvětlování toho, co je vlastně v praxi manko a jak se musí řešit, pochopil, jak se to vlastně má účtovat. *bzum* Protože ono je to ve finále strašně logické, jenom trochu pochopit tu situaci a znát ty účty, pak to jde daleko lépe. Jenže na takové věci my ve škole vůbec nemáme prostor, jeden by se z toho... *zed* :-D
Nicméně děkuji, nějak to dopadne. :-)
tlapka: Úplně se mi vybavila moje... no, maturita až tak ne, tam jsem byla kupodivu poměrně v klidu, ale zkoušky a všechny státnice. Ty poslední dny do zkoušek byly vždycky nejhorší, většinou jsem v duchu ječela "Mně je to fuk, klidně mě vyrazte, jen ať už to je ku*va za mnou!". :D Ale zato u samotné zkoušky už jsem pak byla relativně v pohodě, protože vysvobození bylo blízko a hlavně, tam už není prostor pro nervy. Není čas a je to tak dobře. :D
Moc ti držím palce, ať ti to vyjde, jak si přeješ. I jako laik vím, že změna jména je fakt mazec, stačilo mi to absolvovat svého času a kolik papírování s tím bylo... *zed*
atraktivnistrasilka: No, já jsem taky byla nakonec překvapivě v klidu. To mě vykolejilo snad víc, než samotná maturita. Projevilo se to ale naštěstí až ke konci... blažený pocit u mě trval snad dvě minuty, a to ještě z toho, že mi vyšlo účetnictví. Že jsem "prakticky odmaturovala" mi pořád ještě nějak nedochází.
Jinak musím říct, že to rozhodnutí bylo fakt osudový. A zase to byla ženská, kterou si chlap nevzal a musela si změnit jméno... *bzum* *smich* Ale jak jsem to tak psala, uvědomila jsem si, že tam je fakt docela dost úkonů mezi podáním žádosti, zahájením řízení a konečným rozhodnutím... Nejsem si moc jistá, že by mi to v uvedeném případě (žena si mění jméno na jméno svého přítele, protože nezletilý syn jde do první třídy a ona se nechce odlišovat) stálo za to. *smich*