Jsem talent na špatná rozhodnutí. Přátelství je věda, a já mám do vědce daleko. Co oči nevidí, srdce stejně bolí. Neexistuje osud, který by se nedal překonat pohrdáním.

Zdroj: http://atraktivnistrasilka.pise.cz/

atraktivnistrasilka: No, frajeřina. Frajerka bych byla, kdyby mi to vyšlo napoprvé, jako většině lidí. Ale nestěžuju si. Taky mi to nemuselo vyjít vůbec, že jo.
Stejně mám pocit, že to účetnictví bylo hrozně zbytečný. Ta maturita myslím. Že z toho maturují na obchodkách, kde tomu věnují více času a stihnou si vysvětlit i omáčku okolo, která to pomůže trochu objasnit, chápu, ale tohle... Účtovat umím, jenže mi to prostě u nás na maturitu přijde zbytečný. Tak.
Myslím, že u nás právě profesorka taky hodně lidí pouští na podmínku. Kluk z loňskýho čtvrťáku nám říkal, že u nich by bývalo to účetnictví neudělalo asi šest lidí, ale profesorka je pustila, protože jinak žádné pětky v hodinách neměli a nebyli úplně a naprosto mimo, místo přípustných tří chyb v rozvaze měli třeba čtyři nebo pět... což je dost, ale někdy když člověk udělá chybu, udělá minimálně další jednu. Takže sice bylo hodně čtyřek, ale "vzala do úvahy nervozitu a postup v účtování". Tak uvidíme jak u nás.

Milej byl, ale na toho chlapa, co jsem ho zmerčila na autobusový zastávce cestou domů, teda neměl. A já neměla daleko k tomu jít ho prosit, aby se stal otcem mých dětí. Ale pak mi odjel ve sto osmnáctce, a bylo po lásce. Ale aspoň se na mě taky podíval. Jako spousta chlapů dneska teda (výjimečně, když jsem vypadala jako člověk), ale na tohohle bohužel neměl žádnej, ani ten dělník.

On je to typickej afektovanej Američan. Tuhle o jarních prázdninách zmerčil jednu spolužačku v metru a řval na ni přes celý vestibul, protože si chtěl popovídat. Ta chudák předstírala, že neslyší.