Jsem talent na špatná rozhodnutí. Přátelství je věda, a já mám do vědce daleko. Co oči nevidí, srdce stejně bolí. Neexistuje osud, který by se nedal překonat pohrdáním.

Zdroj: http://atraktivnistrasilka.pise.cz/

atraktivnistrasilka: To jsem celá já, no.
No, málo je to podle mě jak v čem. Zase já kdybych měla psát to vyprávění s piráty, tak bych byla za těch 250 ještě asi ráda... a nebo bych to nestihla. U té úvahy je dobré, že když člověk zjistí, že má třeba posledních deset minut, tak to může ukončit v podstatě hned. Kdežto můj spolužák dneska vyprávění nestihnul. Protahoval, protahoval, až nedokončil. Snad nezaplatí daň nejvyšší...
Jak jsem se stal detektivem? Tak to bych se vyžila. Kdyby tam nebyl ten zatracený výchozí text, dalo by se psát o takových věcech! Já bych psala o své vlastní vymyšlené postavě, Ólafurovi, jak ho k detektivování nakopl fakt, že jeho otec je neznámý sněžný muž, který chudinku maminku nechal samotnou napospas osudu a ona se o něj obětavě celý život starala a od každé zlé přítelkyně ho zachránila!
Za měsíc mám právě pomalu začátek ústních. To bude taky. Ježíšku na křížku, co mi to děláš...