Jsem talent na špatná rozhodnutí. Přátelství je věda, a já mám do vědce daleko. Co oči nevidí, srdce stejně bolí. Neexistuje osud, který by se nedal překonat pohrdáním.

Zdroj: http://atraktivnistrasilka.pise.cz/

atraktivnistrasilka: Tlapko! Děkuju za komentář. Děkuju, děkuju, děkuju.
Když jsi mi jako češtinářka potvrdila moje vlastní názory, tak je to asi znamení, že mám to chápání správné.
Máš pravdu. Maturita nemá být zadarmo. S tím souhlasím naprosto a úplně. Jenže mám pocit, že se to ten Cermat snaží dělat úplně špatným způsobem.
S těmi texty to taky dělám tak, že nejdřív procházím otázky. Texty nečtu celé. Nikdy jsem to nedělala, vždycky mi to tak vycházelo, jenže dneska jsem měla přece jenom trochu strach, aby tam nebyl nějaký chyták, že jsem to přečetla celé, každý text aspoň jednou. A asi zbytečně. Chyták se nekonal.
Co se týče zlaté kapličky, přiznám se ti bez mučení, že si tento pojem v souvislosti s didaktickým testem nevybavuji. Zřejmě jsem byla tak vystresovaná, že jsem si ho buď vůbec nevšimla (?), a nebo ho hned zapomněla. Pro mě byla hlavním vodítkem ta Hynaisova opona. Pamatuji si totiž, že jsme si o ní říkali v hudební výchově na základní škole. Kdybych si bývala v textu všimla zlaté kapličky, mám to hned. Nemám nejmenší ponětí, proč mě to nebouchlo do očí. Ach jo...
Několikanásobný podmět mi kupodivu nedělal problém. Spolužáci se o tom pak bavili a ptali se mě na tu větu, a já se to bála říct nahlas, protože mi to přišlo tak hrozně logické, že jsem myslela, že je to špatně, když se mě musejí ptát. Aspoň tady na tom jsem si zvedla sebevědomí, stejně jako třeba na "navzdory".
Ono to fakt nebylo obsahově těžké. Nebylo. Kdybych na to měla libovolně času, mám to za takových... 70, možná 75 minut, jak píšeš, hotové. Asi bych to neměla bez chyby, ale hodně jsem toho nasbírala na tom, jak jsem ke konci nestíhala a špatně jsem si přečetla některé možnosti, které byly na výběr. Třeba v úloze se Sergejem, kterou jsem si nechala na konec, já hloupá. Jasně, Sergej nebyl vypravěč, ale já to v té možnosti přehlídla a samozřejmě jsem vybrala tu, kde se o něm jako o vypravěči mluví.
Na Rumcajse jsem koukala fakt s otevřenou pusou. A fakt jsem se u toho testu smála skoro nahlas, protože mi ta myšlenka, že Rumcajs vlastně bojuje proti byrokracii, najednou přišla strašně absurdní. Mám to zažité jako pohádku, kterou mi pouštěla maminka na dobrou noc. No a aliance s Cipískem mě pak dorazila úplně, ono to ve své podstatě má hlavu a patu, ale ať se na mě nikdo nezlobí, ten text vyzní hrozně vtipně.
Teď, když jsem doma v klidu, hned najdu, k čemu se v básničce vztahuje to druhé jež. Ono je to i logické, a vlastně nevím, proč mi to pořádně nedošlo už v tu chvíli. Asi fakt nervozita. I když jsem ji na sobě nepociťovala, musela tam být. Nechápu, jak jsem ji dokázala tak dobře potlačit, i když ve finále dopad měla.
Podle Nového Amose bych měla mít kolem 40 bodů z 50 možných. Takže asi... dobrý, no. Už jsem klidnější, ale doma jsem chytala záchvaty pláče, že jdu v září, byla jsem o tom skálopevně přesvědčená.

Tlapko, ještě jednou děkuji. Jsem ráda, že ses vyjádřila, trošku jsem si to i přála. Jestli ti to nevadí, přetlumočila bych tvůj názor svým spolužákům, kteří se teď sypou, že jsou blbí, protože nestíhali. Spousta z nich by bývala měla nárok na větší časový limit, jenže se nestihli objednat do PPP pro posudek (brali tam jen do září, a paní pak pro ně už neměla místo ). Bylo mi líto, když moje chytrá spolužačka odevzdávala ze čtvrtiny nevyplněný záznamový arch, protože jí utíkala písmenka z řádku a nemohla se soustředit. A testy z minulých let, které jsme psali na známky v hodinách, zvládala za těch 50 minut v pohodě. Proto jsem naštvaná. Já projdu, ale bojím se o některé...