atraktivnistrasilka: To je ten stres. Ale u písemek taková úplně nejsem, teda doufám. To je asi extrém. Já si dokonce myslím, že jsem měla kolikrát z pekla štěstí na správné oddělení u testů, a proto mám takové známky, jaké mám.
Rozhodně jsem nikdy nebyla z žádného testu zničená, vždycky jsem měla trochu nižší očekávání, a když to dopadlo lépe, byla jsem ráda. Teď je to jiné, protože toho bylo na učení fakt hodně, navíc ty odborné předměty mi nedělají úplně dobře. Chci dělat něco jiného. I proto pro mě bylo to učení asi šílenější, než pro některé ostatní od nás. Mě vždycky bavilo to, v čem je logika, což se dá říct o účetnictví a dokonce i v mnohých ohledech o veřejné správě, ale právo je fakt memorování faktů, angličtina totéž (pro mě, protože já ovládám jazyk, ale témata na učení k tomu jsou příšerná), čeština totéž (autoři, historický kontext). Nu, vybrala jsem si holt špatně, teď pykám.
Ono je to bohužel (bohudík?) hodně o tom vnitřním nastavení, když je člověk zvyklej od malinka dostávat dobrý známky a poslouchat pochvaly, pak ego všechno horší špatně snáší. Tohle už jsem se odnaučila, o maturitu mi jde jen v tom smyslu, aby byla, nepotřebuju ji dostat v červenejch deskách (což se u nás na škole dělá) a mít tam slovíčko "vyznamenání".