Pár drobností...
Jsem talent na špatná rozhodnutí. Přátelství je věda, a já mám do vědce daleko. Co oči nevidí, srdce stejně bolí. Neexistuje osud, který by se nedal překonat pohrdáním.
Zdroj: http://atraktivnistrasilka.pise.cz/
Článek 23.5.2018
Komentáře k článku: 23.5.2018
zlomenymec: Nevím jestli ti mám první gratulovat, nebo tě plísnit, že tu takovou dobu zbytečně plašíš 
Spíš ti budu gratulovat, plísnění přijde až potom. Takže:
GRATULACEEEEEEEEEEEEEEEEEE 
atraktivnistrasilka: Když to máš ale těžký, no. Vybrala jsem si (až na jednu) slušný otázky. Jednu mi dokonce předpověděl šestej smysl. Takže jsem se jí fakt dobře učila. Jinak nevím nevím, a taky mám pocit, že do veřejný správy a češtiny se promítly osobní sympatie. He. Ale co, mám papír. Teda ještě nemám, ale budu mít.
Ať žije alkohol, doufám, že má moje odpověď hlavu a patu.
A děkuji, zatím mi to nedochází, snad zítra... 
ev: Tak jsem tady zabloudila znovu a... Velká Gratulace! 
JUDr. z tebe byl asi paf. Skvělá práce. 
Mě to bohužel čeká až příští týden, takže se přiznám, že trošku závidím (dobře, možná trošku víc, z toho učení už mi jde hlava kolem)... Tož tak - ještě jednou gratuluji!
atraktivnistrasilka:
Jé, já jsem na tebe zrovna tuhle myslela. Určitě to zvládneš. U nás to nedali jen ti, co se neučili... Ale samozřejmě nevím, jaká je tvoje škola a z čeho maturuješ. Nicméně sama jsem opravdu poznala, že oni nemají zájem na tom, aby jim tam strašilo sto lidí ještě v září. Když jsem byla na potítku na veřejné správě, tak spolužačka nemluvila skoro vůbec, jen reagovala na otázky, někdy špatně, někdy dobře, někdy vůbec. Má čtyřku. A píšeš, že se učíš... to dáš. Fakt. Určitě se pak ozvi, jak jsi dopadla. Od nás ze školy ještě příští týden maturují dvě třídy, mám tam kamarádku, která jde dokonce až v pátek, tak to prožívám, moc to ze mě neopadlo. Jen si vzpomenu, a je mi ouzko za ty, co to ještě nemají za sebou. I když to není nic hrozného... čtvrthodinka uteče jak nic. Myslela jsem si před maturou, že jsou to řeči, ale nejsou. Hodně štěstí, Ev!
(JUDr., mám podezření, chtěl spíš už jet domů, u mého povídání pomalu usínal. Je mu sedmdesát, ono kdo by se mu divil, když tam dřepěl od rána. Tohle téma ho asi nebavilo, tak mi byl vděčný, že ze mě nemusel nic tahat. Dělal u kriminálky, tak holt prameny práva s legislativním procesem jsou pro něj nuda.)
ev: Ani nevím, jak popsat slovy svou touhu mít to už konečně všechno zdárně za sebou. Připadá mi, že celý poslední půlrok jsem jako napnutý špagát. Už bych ten papír potřebovala jako sůl, protože jinak to vidím na brzký kolaps nebo výlet do Bohnic.
Je supr, žes to takhle skvěle zvládla. 
Upřímně, když jsi napsala JUDr., podvědomě se mi vybavil hodný dědula, ale zase z kriminálky... no. Tak hlavní je, že to dobře dopadlo.
A díky za podporu! Já si na tebe taky vzpomněla, akorát jsem nějak nestihla napsat komentář dříve, protože hromady papírů na mém stole (pomoc).
U nás někteří maturují dokonce i 2.6. Mě to čeká příští týden v úterý... což už se docela blíží (nevím, jestli jásat nebo se tlouct hlavou o zeď). Jsem ze čtyřletého gymplu - jazyky, dějepis a společenské vědy, což není vyloženě těžká kombinace, ale všechno to jsou předměty, které se člověk musí šrotit zpaměti (které ale nejsou, že)... a já jsem naneštěstí taky velký trémista. No, nějak už to dopadne. 
atraktivnistrasilka: Já myslím, že tu tvoji touhu mít to za sebou chápu. Velice dobře. Totéž jsem měla od začátku tohohle týdne, od zahájení. Nejintenzivnější to bylo před zkouškou právě z práva, kde jsem očekávala pana doktora, a byla jsem vyklepaná, co z něj u zkoušení bude padat. Po první zkoušce se člověku neskutečně uleví, není to úleva v pravém slova smyslu, ta přijde až na konci, ale cosi z člověka opadne. Pak už je to regulerní stres. Právo jsem naneštěstí měla poslední, ale vytáhla jsem si to, co jsem podvědomě tušila, že si vytáhnu.
Dědula JUDr. klame tělem, on je to hrozný troll, u spolužákova zkoušení se rozvalil na lavici a ukazoval na prstech čísla, když spolužák nevěděl nějakou cifru. Tak, aby to neviděla předsedkyně. Popravdě řečeno, když jsem se dozvěděla, že dělal na kriminálce... nemohla jsem si pomoct, ale vybavila jsem si ho jako Horatia z Kriminálky Miami. S brýlemi a v bílém saku. Hrozně mě ta představa baví.
Budu na tebe v úterý moc myslet. Jsem si jistá, že to dopadne dobře. Učíš se, ono to v té hlavě je. Fakt. A když to nevymyslíš na potítku, nakopnou tě zkoušející. Navíc oni opravdu přihlíží k tomu, kolik se toho člověk musí učit, co by bylo v hodně za 2 nebo i 3 (záleží na učiteli, že jo), může být u maturity v klidu za 1. My, trémisti, musíme držet při sobě. Ani nevíš, jak ti rozumím. Ale bude to dobrý! A nezapomeň se ozvat s výsledkem, ať můžu gratulovat.
ev: Tak to byl ten JUDr. asi nakonec docela pohodový chlapík, což. Děkuji ti, Strašilko, tvoje slova mě vážně povzbuzují, i když nevím, co přesně na ně říct, protože jsem to ještě (zatím) na vlastní kůži nezažila. S trémou mi hodně pomáhají motivační citáty, třeba "i ta nejtěžší hodina ve tvém životě trvá jen 60 minut" nebo další známý: "Když něco opravdu chceš, celý vesmír se spojí, abys to mohl uskutečnit." Tuším, že před maturitou si je nejspíš všechny vypíšu na papírky a polepím si s tím pokoj. Ale ne, člověk nesmí jančit, nakonec to nikdy nebývá tak zlé, jak se zdá, že jo?! Já vím. A ještě jednou děkuji.
atraktivnistrasilka: Měla jsem jediné štěstí, že jsem si nevytáhla občanské právo, to by se JUDr. vyřádil jako už ten den předtím... ale naštěstí. Naštěstí.
Já vím, že teď to nedokážeš posoudit, ale uvidíš, že až půjdeš z toho potítka pěkně před komisi, tak to bude lepší. Ono to z tebe u toho mluvení z části spadne. Navíc, ona ta komise často nedává pozor. Místopředsedkyně od nás tam chodila dozadu jíst, předsedkyně kolikrát ani neposlouchala, ono je to taky nebaví. Opravdu to ve finále není tak hrozné. Člověku to nepřijde, já osobně pak ani nevnímala nikoho jiného než zkoušející. Poznáš sama. Ať nejsi nervózní ti ani říkat nebudu, protože budeš stejně. Hlavně mít tu šťastnou ruku, to je základ.
A nemáš za co děkovat, mě tyhle uklidňující řeči od spolužačky hodně pomohly den před zkouškou, kdy jsem se dokonce dokázala najíst. A nakonec to nebyly jen řeči, za což jsem byla ve finále moc ráda.
iva: A neříkala jsem to?! Říkala jsem to! Na odchodu ti budou děkovat a dávat tě za vzor 
Gratuluju ještě jednou 
PS: babička je zvíře
atraktivnistrasilka: Ale měla jsem nehoráznou kliku. Z češtiny Saturnin, veřejná správa dávky (nejobávanější téma vůbec, ok, tohle moc klika nebyla, ale oni viděli, jak hrozně jsem se snažila), angličtina zločiny a plánování maturitního plesu (nevrmór prosím), právo bylo právo a stát, motala jsem tam ještě obce, kraje, legislativní proces, morálku, pyramidu zákonů... i když to patřilo jinam. A JUDr. mě nezarazí, protože jak jsem už psala Ev, je to bývalý kriminalista a tyhle teoretické věci ho nudí. Ale zas jsem věděla, že se na legislativní proces rád ptá u Ústavy, tak jsem mu chtěla udělat radost. A protože to je starosta, tak jsem ještě přihodila orgány kraje a obce... no a asi jsem ho přesvědčila, že nejsem úplně vymaštěná, tak mě s klidným svědomím vyhnal. Navíc já věděla, že si to právo a stát vytáhnu, doma jsem se učila a pořád mě něco nutilo vrátit se k otázce 6, což bylo ono. Pak jsem si vytáhla 21, tak si říkám nic... a pak jsem si uvědomila, že otázky přečíslovávali. A co myslíš? Bylo to tam! Tohle budu vyprávět dětem. Jo a spolužačka si vytáhla samé 11, takže ta asi taky bude vyprávět.
atraktivnistrasilka: Vážně? No, jak kdy. Ono se nám u maturity stalo, ne teda v naší grupě - včera - že si holka zpracovala sedm knížek... ani je nečetla... a jednu z nich si vytáhla. A děvče, které se drtilo, si vytáhlo Maminku od Seiferta, o které se příliš povídat nedá. Bodové ohodnocení měla nízké, ale udělala to. Hůř, než ta první, která to lajdala...
Já jsem spíš ráda, že tomu, jak jsem se dva týdny fakt poctivě učila, odpovídají známky, i když mám trošku pocit, že tam někde trošku hrají roli sympatie, třeba v Češtině, my se máme s češtinářem rádi, a jeho manželku jsem si získala, když jsem na potítku řekla, že Saturnin je krásná knížka. Ona Saturnina zbožňuje... (manželka je taky profesorka u nás na škole)
atraktivnistrasilka: A nevím, proč jsem češtinu napsala s velkým na začátku, to asi bude syndrom English.
hroznetajne: Krása! Rozhodně budu chtít vědět podrobnosti! Ohromná gratulace, zasloužila jsi si pocítí úspěch . Krásný pocit, že? Jsi šikulka největší .
atraktivnistrasilka: Krásný pocit? Asi jo. Nejdřív. Trvalo to do večera, ráno jsem se probudila a musela se sama sebe ptát, co teď. Děkuju.
atraktivnistrasilka: Děkuju.
Papír teda ještě nemám, no už se na něj celkem těším. Ještě kompletně nevím, co na něm bude (i když tuším), takže se mám aspoň na co těšit. Ale ano, je dobrý vědět, že jsem neskončila základkou...
tlapka: Gratuluju moc. 
Jsi dobrá. Vidíš, že se dlouhodobé kvality v pravý čas zúročily.
atraktivnistrasilka: Děkuji. Ano, konečně se moje úsilí proměnilo v něco, co má opravdový smysl.
rebarbora: Hurááá!!! 
VELKÁ GRATULACE!!! Smekám, neb udělat maturitu dnes, je rozhodně těžší, než to bylo za nás (tedy před Cermatem ), jsi šikulka A kdyby tě babička neupustila na hlavu (k čemuž se teď neprozřetelně přiznala), možná jsi mohla být další Einstein, ale to už se teď bohužel stejně nedozvíme 
PS: Je ti doufám jasné, že jsme o tvých úspěších nepochybovali a drželi palce jen pro tvůj duševní klid? 
atraktivnistrasilka: Děkuji. Ale jsem živým důkazem toho, že se to dá jak přežít, tak udělat. Jako na Einsteina pozor, jo, narodili jsme se ve stejný den, a dokonce jsme oba dva v čínském horoskopu zajíci. Ve stejném živlu! Takže opravdu nikdo nemůžeme vědět.
Je mi to naprosto jasné, Rebarborko. Naprosto jasné. Ale já sama o sobě pochybovala celkem dost! To přiznávám i zpětně. Fuj, ještě, že to je už za mnou.