Pár drobností...
Jsem talent na špatná rozhodnutí. Přátelství je věda, a já mám do vědce daleko. Co oči nevidí, srdce stejně bolí. Neexistuje osud, který by se nedal překonat pohrdáním.
Zdroj: http://atraktivnistrasilka.pise.cz/
Článek Maturita. Formalita?
Komentáře k článku: Maturita. Formalita?
boudicca: Velká gratulace, Strašilko! 
Fakt jsem na tebe dost myslela, jak to zvládáš. My měli maturitu o dost jednodušší, mnohem více jsem se učila na přijímačky, které jsem měla o týden později.
atraktivnistrasilka: Děkuji! Jinak jsem živým důkazem toho, že i naše maturita se dá udělat, a dokonce i na dobré známky. A to nejsem bůhvíjak prudce inteligentní... 
Chci tím říct - ač to nepochybně lehké nebylo - to, že jsem tu maturitu hrotila já ještě neznamená, že to nemohl udělat někdo, kdo to nehrotil. Takže tak. Já se zas na žádné přijímačky teď učit nemusím, ale o to větší stres z toho všeho asi mám, no.
sayonara: Gratuluju! A jak to tedy je, to se teď dělá státní a zároveň školní maturita?
atraktivnistrasilka: Děkuji.
Ano, dělá se státní i školní část, státní je klasicky čeština plus angličtina nebo matematika, u školní záleží na ústavu... Já dělala školní zkoušky dvě ústní a jednu praktickou, gymply se obejdou bez té praktické. Je to v podstatě furt to samé, akorát státní část si centrálně opravuje Cermat.
myfantasyworld: To je blbý, když pak tě ještě někdo vystresuje, jak je to hrozný a tak.
Ale nakonec jsi to zvládla skvěle, takže gratuluju.
Ono pak záleží i na tom, jakou chytneš otázku. Já některý uměla líp, některý hůř. Al
Ale problém mi dělala angličtina, hlavně ten rozhovor. Ten jsem prostě nějak nedávala. Angličtinu jsem celkem uměla na dobré úrovni, ale prostě jakmile jsem měla dělat rozhovor, byl to pro mě vždycky problém.
atraktivnistrasilka: Děkuji.
Záleží, hodně to záleží na štěstí. Kdybych si bývala z angličtiny vybrala něco zeměpisného, tak nevím nevím. Rozhovor mi dělal problém taky, ale ne proto, že bych neuměla reagovat kvůli jazykové bariéře. Tam šlo spíš o to, že jsem nevěděla, co jí mám odpovídat. Plánovaly jsme s učitelkou ples, a já měla problém vymyslet ty odpovědi, ne je říct anglicky. Bála jsem se ho nejvíc, ale nakonec docela dobrý...
ev: Ahoj Strašilko, tak je to tam (myslím maturita, myslím v kapse, vlastně mi už ani moc myslet nejde). Měla jsi ale pravdu, nebylo to vůbec zlé a šťastné otázky padaly! I když se mě předseda komise stále snažil potopit u pracovního práva (nebo jsem alespoň nabyla toho dojmu, ale ač to nebyla těžká otázka, přiznávám, že byly jiné, na které jsem se dívala důkladněji - zdravím filozofii). Alé, dopluli jsme do přístavu a... jéj, já plácám kraviny. Pardon. Prostě díky za podporu! A samozřejmě taky gratuluji! (tentokrát můžu popřát i bez nervózních myšlenek) Zasloužily jsme si to, no ne? 
atraktivnistrasilka: Ahoj Ev, to ráda slyším. Moc gratuluji! 
Myslela jsem na tebe. A je super, že jsi měla realtivní štěstí na otázky, to je polovina úspěchu. Pracovní právo je však zlo (mně taky nešlo), a předseda blbec. 
Taky jsem měla těžší otázky, kterým jsem se věnovala o něco víc, a nakonec bych ty lehčí asi tak dobře neudělala.
Bezprostředně po maturitní zkoušce člověk moc velké intelektuální úrovně nedosahuje, to vím z vlastní zkušenosti, já jsem plácala kraviny ještě dva následující dny. Ale ty žádné kraviny neplácáš, přesně ti rozumím a cítím ten hustej pocit ještě teď, i když mám šest dnů po. (Ale papír dostanu až za týden a kus. )
Hrozně to uteklo. Připadá mi, jako kdybych didaktickej test z češtiny psala včera. Ale dobře tomu tak, člověk bude mít od té školy teď aspoň chvilku pokoj, že.
A nemáš vůbec za co děkovat šmarja, maturitní soudržnost je maturitní soudržnost.
A ano, máš pravdu. Maturitu jsme si zasloužily! Teď jen dostat to hmotně na papíře... 
ev: Děkuji! Jako je fakt, že to pracovní právo mě moc nenadchlo, ale my ho asi nebrali tak podrobně, jako se bere u vás, takže se dalo "hladit pojmy" a nezabřednout moc hluboko. Tedy, to jsem si myslela, dokud na mě obě zkoušející včetně předsedy nevyhrkli myriádu otázek. A to jsem to měla tak krásně nachystané... no. Ale ne, nemůžu křivdit, oni byli hodní, naše učitelka určitě, ta je zlatá, ale raději bych si to odemlela sama. Ale tak co, alespoň trocha adrenalinu, že jo.
Jé, didakťák z češtiny mi nepřipomínej. I když teď už to hodit koňovi. Já se stresovala z té slohové práce z angličtiny, protože jsem si zpětně uvědomila, že jsem tam napsala úplné.... ehm. A ono plný počet. Buď hodný hodnotitel, chyba ve vesmíru - nebo nerozumím.
Letí to, letí. Je to celé takové hořkosladké. Na jednu stranu radost ze zdolané zkoušky, na druhou stranu smutek z loučení. No jo. To k sobě asi patří, což.
Ha, to jsem se trochu rozepsala. Ale o maturitě už ani ťuk. Dobře, tak já neděkuji, ale... stejně děkuji. Prostě, je to super, moci se trošku vypsat a sdílet dojmy.
atraktivnistrasilka: U pracovního práva je hlavně blbý, že ten člověk - předseda komise - tak trochu zaměstnanec je, takže to zná. Já jsem teda vděčná, že se mě předsedkyně na nic neptala, ale ona byla němčinářka a tělocvikářka, a ještě měla angínu, takže moc nemohla, ani kdyby chtěla. Bála jsem se místopředsedkyně, čeština a ZSV, ale nakonec nebyla ani moc nepříjemná. Kupodivu. Já mám taky radši, když mě nechají mluvit, ale bohužel ne každý zkoušející to vidí stejně. To neva, zvládlas to, to je hlavní.
Slohovku z angličtiny, no... 
Nakonec teda taky na plný počet, ale já se pana Baxtona zeptala, jestli tam na tom táboře dostanu jídlo, nebo tam musím mít vlastní. Nějak mi nedošlo, že to je klasický tábor, kde se spí a všechno... 
Čekala jsem, že dostanu body dolů, ale ono nic.
Je to super, je to moc super. Konečně - proto jsem si taky založila blog. A připojuji se, jsem moc ráda, že jsi sem zavítala. Mohu mít smělý dotaz? Kde na tebe vykoukl můj blog? Moc "externích" návštěvníků tady nemám, tak jsem překvapená, když se někdo objeví.
ev: To je pravda, převaha znalostí ze strany učitelů tam byla, viděla jsem jejich nadšení klást otázky. Ale reagovala jsem vesměs správně, akorát jsem v kritický okamžik zapomněla na všechny zaměstnanecké benefity a jediné, co mě napadlo, byl automat s horkou kávou a čokoládou na pracovišti (cožpak služební mobil nebo auto). To bylo trochu úsměvné/trapné.
Mívám podobný problém (viz odstavec výše) - někdy moc přemýšlím a nakonec napíšu nebo řeknu nějakou blbinu. Ale vidíš, dobře to dopadlo. A kreativita se cení. Myslím, že to brali spíše z toho gramatického hlediska a splnění bodů ze zadání.
V pohodě. Teď přemýšlím, jak to říct, aby to nevyznělo divně. Kdysi jsem tu tvořila jeden blog (šlo spíše o takovou "virtuální textovou hru" o koních). A od té doby se tady občas proklikám. Tvůj blog mě oslovil, protože jsem se spoustou tvých maturujících článků ztotožnila. A taky se mi moc líbí způsob, jakým píšeš. Jinak jsem neškodný tichý čtenář.
atraktivnistrasilka: Lichotí mi, že se někomu zamlouvá můj způsob psaní, jehož název zní "napiš co tě napadne a jak tě to napadne v nezměněné formě".
Jsem ráda, že se neškodný tichý čtenář ozval. 
tlapka: Ještě jednou moc gratuluju. Nebylo pochyb, že zúročíš léta poctivé práce, a tak pro mě bylo nejnapínavější částí to, jestli si spolužačka vytáhne jedenáctku i počtvrté.
Trochu mi to připomíná moji maturitu z dějepisu. Hrozně moc jsem si přála jednu ze tří otázek (celkem jich bylo 26), z toho první dvě byly hned první dvě vytažené otázky toho dne. Já šla na dějepis až jako na poslední předmět, ale ta třetí tam na mě počkala!
atraktivnistrasilka: Děkuji. Já musím teda říct, že jestli jsem si někdy nevěřila, tak to bylo právě teď, před maturitou.
Spolužačka s jedenáctkou mě ale rozsekala. Když přišla z angličtiny, tak zuřivě začala prolistovávat složku s právem a hledala jedenáctku, že si nic jiného opakovat nebude.
Se právě říká, že štěstí přeje připraveným. Ono jak kdy, teda. Ale tyhle pidináhody od maturit jsou taková zvláštní sorta náhod, já nevím. Asi začnu věřit v nějaký opravdový Osud, Vesmír, Něco...
rebarbora: Čtyřikrát vylosovaná jedenáctka se řekla bych stane legendou I když – neměla ji náhodou spolužačka schovanou v rukávě? Pocit euforie se dostavuje asi jen v amerických filmech, v reálu to je většinou únava a úleva, že už to má člověk za sebou Tak si pořádně užij prodloužené prázdniny!!! 
atraktivnistrasilka: Ano, spolužačka pak vskutku vypadala, že se dá na víru. V rukávu ji neměla soudě podle toho, jak se po každé další zkoušce vracela vyjukaná.
Já jsem si říkala, že mi ty seriály asi lhaly. 
Děkuju, pokusím se ze všech sil.