atraktivnistrasilka: Tak to já jsem byla v období školy takový pecivál, necítila jsem moc potřebu cokoliv dělat, vystačila jsem si s tím učením. Když teď nad sebou přemýšlím, tak jsem si z toho asi udělala smysl života. Plody tohoto svého smýšlení sklízím právě teď. Naopak teď, když není do čeho píchnout, bych naopak pořád něco dělala a dělala, jenže nemám co. Což potvrzuje moji teorii, že příliš mozku občas škodí. Čím víc přemýšlení, tím míň života.
Plavání věřím, že je super, ale já mám fobii z vody. Teda ne z vody jako z vody, z bazénů - plavat umím, ale nesnáším ten pocit, že je pode mnou hloubka, takže to nevyhledávám. A mimo jiné to u sebe vidím na něco, kde budu méně odhalená.
Já věřím, že něco vymyslím, ale asi bude ještě chvilku trvat, než se uklidním. Nebo... já tomu věřím.
Jéje, já toho dělám, co by měly dělat jen děti. Žeru šmoulovou zmrzlinu, chytám Pokémony (
), koukám na pohádky, mám v posteli plyšáky...