myfantasyworld: Kam až nás zavedeto, že se na někoho naštveme. Kolikrát ze srandy vznikají zajímavé věci.
Moc ti to přeju. A já osobně si myslím, že mít rád je kolikrát lepší, než zamilovanost.
A hodně lidí se seznámilo přes seznamky a vydrželo jim to. Já s bývalým jsem se seznámila přes lidé, ale to ještě byl ten klasický chat.
A přiznám se, že před rokem jsem byla na jednom chatu (už nevím, jak se jmenuje) a to bylo jen z nudy a jak já se bavila.
atraktivnistrasilka: No, mě tedy rozhodně nehnal rozum, když jsem dělala tyhle věci. Fakt ne. To jsem z Klacka byla po tom červenci fňukání tak rozložená, že jsem přemýšlela nějak... jinak.
Děkuji. Už mi to pár lidí, řeklo, že je asi dobře, že jsem neztratila hlavu. Já jsem nikdy v životě asi úplně zamilovaná nebyla, ale vzhledem k tomu, že ho mám fakt ráda a dokážu si představit s ním nějakou tu chvíli strávit, myslím, že je to minimálně dobrý začátek, na moje poměry...
Já proti seznamkám nic nemám, ale já mám z nějakého důvodu zakódováno, že dobrá polovina zboží na seznamkách jsou divnolidi... a rozeznej to včas. Teď ale vím, že ten můj žádný divnočlověk není, jenom žil stylem práce - spánek... Takže už se na to taky koukám trochu jinak, a asi už vždycky budu, ať to dopadne jak chce.
No, já ty chaty pro zábavu schvaluju. Já se taky na té seznamce pár hodin bavila, bylo to super.
radus: Strašilko? Pecka!!!!!!! Ano, ten nahoře má teď nějaký mejdan a fakt by mě zajímalo, na čem frčí. Chci to taky!
Obrovsky gratuluju a držím palce, aby ti zůstal
atraktivnistrasilka: Děkuji! Jo jo, nějak se teď na nás vyřádil. Jsem opravdu moc, moc zvědavá, co má v repertoáru dál...
iva: Ha! A pak že to nejde. Jde to. ty jsi vlastně naděje všech nezadaných holek. A pravděpodobně i nezadanejch kluků
Víš, co je sranda? Kdybys mě zabila, já si zaboha nevybavím, kdy a jak jsem začala chodit s Chotěm. Prvně tuším, podruhý netuším. Jen vím, že jsem vždycky věděla, že on je ten pravej
Gratuluju, Strašilčátko. Děda dobře věděl, koho ti má poslat. Jen se prvně na té drážce omylem přehmát, no
atraktivnistrasilka: No... asi. Asi to jde. Pořád mě děsí, že kdybych tu Miroslavovu zprávu smazala (jakože jsem měla myšku na křížku), nebo kdyby jeho nezaujala moje přezdívka, nebo kdybych vybrala jinej server, nebo kdyby mě Klacek naštval o den dřív nebo později... tak toho svýho fíru nemám. I kdyby to nakonec nedopadlo, sakryš, tohle mě utvrdilo v existenci Osudu.
Já taky ani nevím, v jaký přesně den nebo moment jsme spolu začali být, prostě to vyplynulo... samo. Ani jsme si to neřekli, prostě to tak začalo být. Takže jestli spolu nějakou dobu pobudem nebo dokonce zůstanem (neodvažuju se ani pomyslet raději), ani nebudeme mít přesné výročí.
Ne, že by mi to vadilo, a on na tom asi bude dost podobně. Ale já popravdě nevím, jestli je Míra ten pravej, to prostě ukáže až čas.
I kdyby nakonec nebyl, vím, že to je fajn kluk... a ten čas mi za to stojí. Tak uvidíme.
Díky, Ivo.
To se tedy děda přehmát, ale možná nepřehmát, protože s Mirkem bych se neměla jak jinak seznámit, než přes Klacíka.
Vtipné na tom je, že moje maminka se s Klackovým tatínkem seznámila na tomtéž serveru, jako já s Mirkem. A taky to nebylo za účelem seznámení... ty geny.
radus: S tím výročím to mám stejně!
Je to první záchranná zpráva? Je to první intenzivní konverzace? Je to první hovor? Je to první setkání? Sakraaaaa!!!!!
atraktivnistrasilka: My si oba pamatujeme 25. července jako den, kdy jsme si poprvé napsali, a z toho vycházíme.
boudicca: Od okamžiku, kdy mi můj chlapec donesl růži na výročí prvního sexu, což bylo cca půl roku předtím, než jsme se stali párem, raději výročí vůbec neslavíme.
boudicca: To je boží story! Strašilko, mám z tebe velkou radost a těší mě, že jsi nám věnovala důvěru a se vším se ještě zatepla svěřila. Souhlas, občas se ty "náhody" sejdou opravdu zábavně, ale toto je fakt pecka.
atraktivnistrasilka:
Děkuji.
Já mám ještě pořád problém to pobrat, protože jak pravděpodobná je taková situace?!
tlapka: Strašilko!
To je naprosto geniální.
Naprosto! Kdyby sis to vymyslela pro nějakou povídku, každý by se ti vysmál, ale taková věc se prostě musí STÁT.
Hele, jestli to vyjde, tak budete mít jednou o čem vyprávět dětem.
A když si tě tam nahoře někdo takhle užívá, tak se jednou dočkáme i kapitoly "Jak Klacek Mírovi svědčil na svatbě".