Jsem talent na špatná rozhodnutí. Přátelství je věda, a já mám do vědce daleko. Co oči nevidí, srdce stejně bolí. Neexistuje osud, který by se nedal překonat pohrdáním.

Zdroj: http://atraktivnistrasilka.pise.cz/

hroznetajne: Ale tak víš co, jsou to pořád jenom vlasy. Já jsem je měla celý život k zadku a na začátku VŠ jsem měla takový depky, že jsem vlastně udělala úplně to stejný (nebo já se k tomu odhodlala, nepřemýšlela jsem o tom, štěkla jsem na kadeřnici, ať to udělá co nejkratší to jde, a pak jsem se radovala). Strašně mi chybí ten pocit, jak mě vlasy lechtají na krku a schnou asi tak 10 minut a potřebují asi tak pětinu šampónu. Protože teď už mě zase na tom krku akorát tak zahřívají (což teda k smrti nenávidím), jak píšeš - zasekávají se absolutně do všeho a než se oblečeš, musíš je vyndat ze tří vrstev oblečení a následně i ze šály a to je děsnej vopruz. A sežerou moc šampónu, ucpávají kanálky a prostě... Grr, mám dlouhý vlasy skoro celý život a vlastně je neskutečně nenávidím.
Pro mě je radikální ostříhání hrozně osvobozující pocit, ale chápu, že to někoho naopak může potom mrzet, tak nevím, co bych ti poradila...