hroznetajne: Ježiši jo, to je přesně taky můj nešvar! Klidně bych to vyměnila za nějaké bolehlavy, protože náladovost, to je fakt děsná pruda. Nevím, jestli Tě to uklidní, ale mám to přesně stejně. PMS jsou náladové extrémy. Když zoufalství, tak neskutečně ohromný, když nadšení, tak přehnaný, když smutek, tak se slzami a absolutně nejhlubší a nejtemnější. A všechno tohle se vystřídá během hodiny tak třikrát a trvá to dva nejdelší a nejpříšernější dny. Zrovna nedávno jsem šla běhat a nějak uprostřed toho běhu to na mě uhodilo (myslím teď špatnou náladu) a já se asi desetkrát rozbrečela, skoro jsem se nemohla dostat domů, hrozný . Ty, co to tak nemají, to nikdy nepochopí, ale vážně se to nedá ovládnout!
A pak je nejhorší to, když jsi z toho venku a vidíš to už prosvětleně. A máš chuť si fakt kvalitně nafackovat. Je děsný, jak to s námi tříská, viď .
Ale může tě uklidnit to vědomí, že to o sobě víš. Že víš, že to přijde a pak zase přestane a zase to bude ok. Jenom to nějak přežít .