Zkouškové 2/6

No jo. Jo jo. Ano. Před rokem jsem tu fňukala s maturitou... a v úterý budu mít uzavřený prvák na vošce.

Pozor, článek je opravdu dlouhý.

Vy teď namítnete, že jsem žádný článek Zkouškové 1/6 nenapsala, tak proč teď píšu Zkouškové 2/6. Jako jakým právem. Ochudila jsem vás o zimák, a vy z toho teď nebudete spát. 

No, o zimáku jsem ani nenapsala, protože v něm byla celá jedna zkouška, kterou jsem zvládla v písemném předtermínu. Byla to orální histologie, dopadla mi za velmi dobře. Jinak spousta zápočtů, ale většina z nich byla formou testu. Takže ke klasickým zkouškám jsem se nedostala vůbec, až na praktickou z orální hygieny. 

Až teď, až teď. A rovnou krát osm, ha ha. 

Ne, teď tu podávám trochu zavádějící info. Zkoušek sice bylo osm, ale ne všechny byly ústní. A ačkoli ještě nemám na sto procent vyhráno - v pondělí je zkouška poslední - jde o předmět, u kterého vím zcela jistě, že jej udělám (však to znáte, že?), takže si troufám psát shrnovací článek už dnes, dokud jsou emoce tak nějak čerstvé. 

Letní semestr mi utekl neuvěřitelně rychle. Zimák byl dlouhý možná proto, že byl adaptační. Nové prostředí, noví lidé, nový systém. Všechno bylo tak nějak nové, a já vám nebudu lhát - nebyl to jen jeden moment, kdy jsem si sáhla na dno. Nepřeháním, fakt ne. Vyučování někdy i od deseti do sedmi v jednom tahu, nulté hodiny, nové předměty,... Co vám budu, no. Nebylo to dobrý. Slz bylo hlavně ze začátku tolik, že by to stačilo na rybníček. Ale nebyla jsem to jen já, sama - všichni ve studijní skupině jsme to cítili tak nějak podobně, když jsme o tom zpětně mluvili. Prostě to bylo těžký. Na frajerku si hrát nebudu, nemá to cenu. 

Od února jsem nicméně měla pocit, že to začalo ubíhat tak nějak rychle. Myslela jsem, že úderem začátku letňáku se mi to začne zase táhnout, ale nestalo se. Je možné, že šlo jenom o můj subjektivní pocit a ostatní trpěli dál, ale já se tak nějak adaptovala. Možná to bylo částečně tím, že už asi půl roku v podstatě žiju na trase Praha - Pce a starám se taky o jiný věci než o ty svý, rozumíte. A nebo je to možná tak, jako to bylo na střední, kde druhé pololetí vždy ubíhalo záhadně rychle. Těžko říct. 

Pro připomenutí bych tedy řekla, že studuji dentální hygienu. Jsme voška, ne vysoká škola, končíme titulem DiS. - diplomovaný specialista. Pro získání titulu musíme uzavřít třetí ročník, napsat absolventskou práci (úroveň bakalářky), obhájit ji, a složit absolutorium, což je taková jako obdoba státnic, u nás na škole je to hotová obdoba maturity, vzhledem k tomu, že jsme VOŠZ a SZŠ bla bla. Jsme na stejné úrovni jako holky hygienistky s Bc. Máme zkoušky, klasifikované zápočty, zápočty, testy a zkoušení zvládáme do 75% (někdo snižuje do 70%) bodové hranice. Nejhorší známka trojka. Prostě klasika. 

V letňáku na nás čekalo celkem osm zkoušek a šest různých zápočtů. Zápočty byly vesměs jednoduché, u většiny se musel splnit test, někde bylo ústní zkoušení, někde praktická zkouška, jeden byl za docházku. Zkoušky byly každá pes jiná ves: 

1. Orální hygiena. Ukončena byla splněním docházky, zkouškovým testem a vyhotovením příručky pro pacienty (jako do čekárny) ve formě PP prezentace. Zkouškový test obsahoval jen pár otázek, ale ty byly vytaženy z prezentací, které nám vyučující nechtěla poslat. :-D Já osobně jsem se na ně ani nepodívala (učila jsem se prostě něco jiného :-D) a dostala jsem dvojku, celková známka ale výborně, protože vyučující byla nadšená z mé prezentace pro pacienty. Test se psal mimo zkouškové i rezervní týden.

2. Fyziologie výživy. Psala se v rezervním týdnu. Test obsahoval charakteristiku vybraného makronutrientu, několika mikronutrientů, zažívacího orgánu z hlediska anatomického i fyziologického, nemoci spojené s trávením a stravováním obecně (PPP, ale i diabetes mellitus), výživová doporučení. Hodnocení výborně. Divila jsem se, protože jsem si byla vědoma toho, že jsem spletla dohromady vitamíny (učily se mi špatně, všechno mi přišlo stejné). Jakkoli se to tvářilo jako lehký předmět, nad učením jsem strávila poměrně dlouhou dobu (právě kvůli těm vitamínům).

3. Provoz ordinace dentální hygienistky. Zkouška byla podmíněna předchozí 100% docházkou, teoretickým a praktickým přezkoušením. Témata byla opravdu různá, od legislativy vztahující se k našemu oboru až po vybavení, instrumentárium, nebo zákroky, u kterých jako instrumentářky asistujeme (ednodoncie, plastická dostavba, výplně). Praktická část zkoušky byla taktéž poměrně variabilní - ovládání sterilizátoru, autoklávu, balení nástrojů, nastavování rentgenu (ne toho jezdícího, ale toho skusového - bez ironie věda!), odsávání (taky věda), asistence zubnímu lékaři u podávání amalgámu, otiskování. Měla jsem legislativu (asi vyšší moc :-D) a ovládání sterilizátoru, výsledek výborně, měla jsem štěstí na otázku. Vylosovat si plastickou dostavbu, asi tak dobře nedopadnu. 

4. Anatomie. Ááá, tady nám začíná sranda. :-) To už byl předmět jiného kalibru. Ve zkoušce byla celková anatomie svalů a kostí lebky, svaly včetně začátků a úponů, funkce, pak po nás chtěla dutinu ústní, polykání, inervaci. Čelistní kloub. Popsat horní a dolní čelist. Pak po nás chtěla ještě nervovou soustavu, prý povrchně, ale ve skutečnosti ji zkoušela asi 60 % celého času. :-D Ale byla z toho samostatná známka a celkové hodnocení do zkoušky průměrovala. Musculus levator nasi et labii superioris medialis et lateralis mě sice bude ve snech strašit ještě hodně dlouho, ale mám výborně, ani nevím jak. 

5. Angličtina. Medical English. Měli jsme asi patnáct otázek, týkaly se anatomie těla, nemocí, zdravého životního stylu a práce dentální hygienistky. Měla jsem štěstí, vytáhla jsem si cestovní nemoci a jejich prevenci. Proč štěstí? Den předtím jsem se na mikrobiologii učila část těch nemocí, plus jsem na jednu měla prezentaci (taky do mikrobiologie). Pak jsem mluvila o očkování, a to člověk prostě okecá - však vím, proti čemu se očkuje u nás, proti čemu na žádost... Dostala jsem výborně, s tím, že jsem ji ani tak neohromila svou medical English jako hlavně svou schopností komunikovat. Učitelka lízlá maturitním zkoušením a dlouholetým učením na střední škole se prostě pozná. 

6. Mikrobiologie. Ach, strašák už od září. Jméno té vyučující je u nás na škole něco jako v Bradavicích jméno Lorda Voldemorta. Všichni jsme věděli, že si hodně potrpí na nemoci, takže jsme se je učili. Kromě nemoci jsme si ale tahali ještě něco z obecné mikrobiologie, imuna a sterilizace a dezinfekce. Vytáhla jsem si stafylokovou enterotoxikózu, botulizmus a druhy očkovacích vakcín. Měla jsem štěstí, zase a opět. Neskutečný štěstí. Tyhle otázky se mi učily v podstatě samy... Dala mi výborně. Můj největší strašák dopadl nad očekávání dobře. Mít jinou otázku, tak vím, že je to horší. :-D

7. Chemie. No. :-D Ta byla dneska. Chemii jsem na střední neměla, takže jsem se bála. Popravdě asi nejvíc. Učila jsem se metodou učebnice - google - logika. Byly ale otázky, které mi fakt nesedly, neřekla bych jí nic moc. A málo jich nebylo. V noci jsem nespala a ráno byla vyklepaná. :-D Dnes jsme byly zkoušené jen tři, šla jsem poslední. Když jsme čekaly, tak jsem vyjádřila svou myšlenku, že bych si chtěla vytáhnout syntetické polymery. Vytáhla jsem si syntetické polymery. :-) Něco jsem tam motala, ale na mě to bylo víc než dobrý (ačkoli jsem si poslechla, že mám neuvěřitelný talent na všechno jít zbytečně složitě - což je pravda :-D), dostala jsem velmi dobře. :-) Byla jsem (a jsem) neuvěřitelně šťastná, fakt. Počítala jsem, že si to zopakuju. Už jsem si vymýšlela, co řeknu potenciální tchyni, až mi zavolá, jak jsem dopadla. Jako fakt! Na chodbě, když jsem tam čekala jako poslední! :-D :-D Ke konci zkoušky jsem se vyučující přiznala, že jsem na střední chemii vůbec neměla (samozřejmě po tom, co jsem věděla známku!). Tak mi řekla, že v tom případě před mým výkonem smeká. :-D Osobně si nemyslím, že je to zase taková zásadní věc, naučit se nějakou tu chemii doma svépomocí, ale vážím si toho, že mi to řekl člověk s matfyzem. :-D Byla fakt hodná. 

8. Psychologie. Bude v pondělí, ale tkví v rozhovoru o tématu, které si sami vybereme, ve zbytku prostě jen rozhovor o škole. Takže... 

Musím říct, že všichni zkoušející, opravdu všichni, na nás byli hodní. I obávaní (mikračka). Nemyslím si, že by někdo hodnotil nespravedlivě nebo neobjektivně, a ne, neříkám to proto, že mám skoro samý jedničky (já bych brala i trojky, protože na to se člověka stejně nikdo ptát nebude), ale proto, že mám srovnání ze střední školy, kde se u zkoušení známkovalo podle sympatií. Neprošli jsme ze všech zkoušek všichni, někdo ještě čeká na druhé pokusy. Já ale myslím, že to dají. :-) Pravda je taková ošklivá a krutá, ale slabé kusy už odpadly v zimáku. I tak nás zbylo dvacet, rekordních dvacet, což je na prvák našeho oboru fakt hodně. :-D Podle mě nečekali, že nás zbyde tolik. Ale nikdo nás schválně nevyhazoval. Báli jsme se, že to tak bude u mikračky, ale nakonec ne. Byly to jen řeči, které se linuly školou. :-D 

Co po prváku umím? No, nic moc. Kámen jsem sice drbala, jako opravdový kámen, ale dělala jsem to spíš metodou pokus / omyl, a jen scalerem a kyretou, ultrazvuk jsem ještě neměla v ruce. :-D Ale spolužačka říkala, že jí pak šly opravdu lépe prostrkávat mezizubní kartáčky, takže se mi to asi na moje studentské poměry povedlo. Ale to vůbec neznamená, že vím, co dělám. :-D Uměla bych vám udělat preventivní prohlídku jako zubař, poznám kaz, poznám kámen, čtu rentgeny, umím udělat rentgen (zubů), ukážu vám jak si čistit zuby a řeknu čím a proč, ale v puse jako takové ještě moc pracovat neumím - jen vyšetřovat zuby a dásně. :-) Jo a ještě leštit! Ale to se nesmí, dokud není odstraněný kámen (pak jde špatně dolů). Prvák byl z hlediska našeho oboru spíš seznamovací, teoretický, osahali jsme si ruční mechanické nástroje, hodně trápili fantomy, ke konci i sebe (hlavně otiskováním :-D), zvykli jsme si na křeslo... Opravdovou dentální hygienu se ale začneme učit příští rok. :-) Ultrazvuky, airflow, bělení, hloubkové čištění kapes (krev, hnis, parodontózy :-)),... 

V září bych si ani netroufla pomyslet na to, že se někdy dostanu až do tohohle levelu. Fakt ne. 

Očekávám vás v únoru, přátelé. :-) He he! 

A teď je čas na obrázky, svými slovy jsem vás otravovala již dost. 

Tohle vidím, když přijdu ke křeslu. 
Vy asi vidíte mučící nástroj, nikoli křeslo. 

A tohle je křeslo z jiného pohledu, plus noha spolužáka. 

Tady děláme administrativu. Máme u křesel i počítače. 

Letos jsme si koupili originální airflow. :-)
Píšu koupili, protože tohle jsou věci, na které teče naše školné. 
Školné nízké a v podstatě symbolické. Jde kam má. Soukromka nejsme.