Zkouškové 3/6

Opět nastal ten veselý den, na který se těším vždy už od začátku prvního dne nového semestru.

Upřímně? Mám dost. Tak dost, jako bych neměla asi ani ze tří celých maturit.

Letošní zimní semestr (měla-li bych to nazvývat správně, pak se u nás na VOŠkách nehovoří o semestrech, nýbrž o obdobích) obsahoval jedinou zkoušku. Jak ale všichni víte nebo tušíte (a teď už i já), není zápočet jako zápočet a není zkouška jako zkouška. Takže ačkoli zkouška byla jedna, čekalo na mě dvanáct dalších zápočtů, z nichž některé měly rozličné podoby.

Předně musm říct, že nepociťuji takovou intenzitu radosti, jakou bych asi měla. Je to tím, jak náročný tenhle semestr byl - spousta nových odborných předmětů, nových vyučujících, velké objemy učiva. Tohle zkouškové se v našem ročníku slzelo o sto šest. Protože se také vyhazovalo o sto šest, já nebyla výjimkou. Slzy kvůli tomu z mojí strany sice neproběhly, ale na frajerku si hrát nebudu, takže se klidně přiznám k tomu, že mám po těch několika týdnech intenzivního učení a prověřování znalostí značně pocuchanou nervovou soustavu. :-)

1. Anglický jazyk se uzavíral pomocí klasifikovaného zápočtu. Během roku jsme psali několik testů a vypracovávali několik prací, ale nakonec se známka dávala jen podle známky ze zápočtového testu. Přiznám se, že jsem tenhle semestr angličtinu hrozně šulila. Vždy jsem si zadaná témata jen přečetla, nikdy jsem tomu nevěnovala víc než chabou hodinu času. Průběžné testy podle toho vypadaly, ale v zápočťáku jsem ztratila jen 4 body z tuším 80, takže výsledná výborně.

2. Veřejné zdravotnictví je předmět, jehož účel jsem zcela nepochopila. Dříve se předmět jmenoval výchova ke zdraví, což bylo asi trefnější. Měli jsme probírat něco legislativního, ale vyučující správně usoudila, že potřebnou legislativu se učíme v odborných předmětech (v letňáku jsem dokonce v rámci našeho předmětu dělala zkoušku z legislativy našeho povolání), navíc ve třeťáku máme právo... Co je horší, vyučující podstatu toho předmětu nepochopila taky, takže jsme to pojali jako prezentační činnosti. Každý jsme zpracovávali referát na zadané téma, který jsme potom přednášeli ostatním. Většinou to byla témata související se zdravím, takže například vliv léčiv na zdraví nebo zvířecí terapie. Předmět je v zimáku zakončený zápočtem, takže stačila docházka a referát. Započteno.

3. Psychologie a komunikace. Dostali jsme novou vyučující, doktorku psychologie. Hodiny se samozřejmě lišily od těch, na které jsme byli zvyklí v prváku. Minulý rok jsme měli stejnou vyučující jako na výše zmíněný předmět, která nás učila spíše zdravotnickou psychologii, ta nynější si ale potrpí na všechno. Předmět byl zakončený zápočtem, pro jeho splnění jsme museli psát zápočtový test.

Bylo to dobrodružství, protože jsem se na něj učila stejný den, jako jsem dělala zkoušku z jiného předmětu, ale dopadlo to dobře, doslova. Trojec, ale na to se nikdo neptá, takže započteno.

4. Další předmět byl pedagogika a edukace. Popravdě řečeno ani nevím, co jsme probírali. Spíš nic. Opět jsme měli referáty na zadaná témata a byla potřeba docházka. Před Vánoci jsme ještě měli za úkol poslat sebehodnocení v daném předmětu, což jsem udělala. Měla jsem podle paní doktorky nesplněnou docházku, což já dodnes nechápu, protože se na začátku roku jasně stanovila 20% tolerance absence, přičemž já měla absence snad 16 %. U zápočtu mi bylo řečeno, že jde o drobné přetažení, což nebyla pravda, ale protože mi nedělala problémy, nepřela jsem se. Započteno.

5. Patologie byla zakončená zápočtem, psali jsme zápočtový test - už v listopadu. Byl to takový předtermín. Kdyby se někomu nepovedl, přišel by klasicky o zkouškovém na ústní opravu, ale to se nikomu nestalo, takže započteno. Učení na tenhle předmět nebylo úplně zanedbatelně jednoduché, ale ve finále se nám test všem povedl napsat hezky. Žádný problém.

6. Farmakologie byla naše jediná zkouška v tomhle semestru. A tady, vážení, začíná ta sranda. Pro mě bylo naprosto neproveditelné naučit se perfektně všechny ty Buprenorfiny, Levocetiriziny, Thiopentaly a Zolpidemy. Takže byla témata, která jsem ovládala víc, ale potom témata, která kdybych si vytáhla, jsem doslova v háječku zeleném. Na farmakologii jsem se učila tak dvanáct, třináct hodin denně, nutno říci, že přes víkend. Možná, kdybych učení kouskovala mezi víc dnů, je to lepší, ale bohužel to kvůli učení na jiné předměty nešlo. Ráno před zkouškou jsem myslela, že ohodím nejbližší dostupný povrch. Když jsem pak přišla do školy, nebyl nikde nikdo, spolužáci se ve skupince učili u stolečku o dvě patra výš. Vyučující deset minut přededm vykoukla, a když mě zmerčila, rovnou si mě pozvala, takže jsem nechtíc předběhla spolužačku, která byla napsaná první.
Papírky byly vyskládané vedle sebe, nelosovalo se z pytlíku, takže jsem si vybrala první sympatický, který jako kdyby mi říkal: "Mě si vezmi! Mě!" A tak jsem poslechla svoji intuici, a že to tentokrát bylo opravdu velmi hlasité volání. No a hádejte. Vylosovala jsem si farmakodynamiku, což bylo štěstí jako Brno, protože je to jedno ze tří témat, kde nepotřebujete názvy léků a léčivých látek. V podstatě jen vysvětlujete mechanismus účinku léků... Což je strašně jednoduché.
Papírek, po kterém jsem chtěla sáhnout místo původního, si pak vybrala spolužačka. Byly to antibiotika... Plná léčivých látek. Uf. Výborně. I tak si ale myslím, že to bylo vydřené, protože jsem si při učení farmačky sáhla hodně hluboko. :-D

7. Klinika chorob vnitřního lékařství a pediatrie je předmět, který máme, bůh možná ví proč, i ve třeťáku, a to v poměrně vysoké "koncentraci". Přednáší ho pan docent, který je poměrně uznávaný ve svém oboru. Je fakt, že toho po nás nechce moc, a že hodně vypráví příběhy z praxe, což mě baví, jenže se obávám, že mě nebude bavit učit se mechanismus vzniku hypoglykemie u dětí. Zakončeno bylo zápočtem, nic se ale nepsalo, dostali jsme to za docházku. Započteno.

8. Dermatologie. Fuj! Zakončená byla sice zápočtem, ale to paní doktorku úplně nezajímalo. Ještě v listopadu, než jsme se rozcházeli na praxe, jsme nevěděli, jestli nás bude zkoušet ústně nebo si napíšeme test. Paní doktorka má totiž ve zvyku zkoušet ústně, ať už na zápočet nebo zkoušku. Prostě to absolutně nerozlišuje. Jenže my jsme dost silný ročník - je nás 20. To se ještě nestalo, aby se do druháku dostalo tolik lidí... Takže se paní doktorka rozhodla, že bude zápočtový test. Zápočtový test byl maso, a maso bylo i učení na něj. Šlo sice jen o 35 stránek učiva, jenže všechno to byly choroby. Kožní... Kdo se kdy učil kožní chodorby, jistě mi dá za pravdu, že to všechno vypadá naprosto totožně!
Za trest byl i test. Měl asi deset otázek a bylo na něj deset minut. Jenže to máte těžký, když jedna otázka je ve znění Vysvětlete pojmy: folikulitida, furunkl a carbunkul, paronychium a panaricium. :-D Ale dermatologii jsem nakonec napsala, i když se mi u testu hrozně klepala ruka, protože jsem měla pocit, že nestíhám. Započteno tedy.

9. Parodontologie, druhé fuj, zároveň největší strašák. Stejná vyučující jako na dermu... a stejný způsob zápočtu. V testu ale bohužel byla zrada - anatomie jazyka a svalů. Bohužel jsem se na ni před testem nepodívala (neb jsem ani nečekala, že tam něco takového bude! Zcela mimo okruh zadaných témat). Takže nezapočteno. :-) Možná, kdybych nebyla v takovém časovém stresu, vzpomněla bych si na ty jednotlivé svaly u jazyka, ale inervaci už bych prostě nedala. Paro jako takové bylo dobré, ale nelíbila si jí má znalost anatomie. Takových nás ale byla ve skupině dobrá polovina. Na paro jsme se sešli dnes. Každý jsme měli zadáno, jaké téma se máme doučit, ale opět, test byl zrada. Paní doktorka nerespektovala, co nám zadala, a všem nám napařila test na inervaci celé dutiny ústní včetně měkkého a tvrdého patra, což jsme v anatomii v životě nebrali, protože je to mimo naše osnovy. Kdyby paní doktorka bývala řekla, že bude chtít znát každé větvení každého ramene každého nervu, tak se ho naučím, ale takhle jsem to prostě nevěděla, já se učila ten jazyk, který mi zadala. :-D Čekání na výsledky testu bylo, bez přehánění, to nejhorší, co jsem v poslední době zažila. Všichni jsme věděli, že jsme test napsali špatně. Osobně jsem se už smiřovala se třetím pokusem. :-( Byla to hodina beznaděje, doslova. Paní doktorka se na naše testy vůbec netvářila, bědovala, že neumíme anatomii. Což si troufám říct, že ale nebyla pravda, což by teda zjistila, kdyby se nás neptala čistě na inervaci, o které nepadla řeč. Jsem poměrně sebekritický člověk, ale když vím, že jsem v právu a znám hodnotu svých vědomostí, umím to říct. No nic, dostali jsme trojky a můžeme být rádi, prupovídek kolem bylo ovšem požehnaně.
Zároveň musím podotknout, že hodnocení bylo takové prapodivné. Ale o tom potom, až tu školu možná vyjdu, když z tohohle předmětu nerupnu v letňáku, že jo... Za svoje dobře jsem momentálně ještě ráda.

10. Preventivní zubní lékařství je předmět, který máme jak teoretický, tak praktický. Přiznám se, že z teoretického testu ještě nemám známku, nicméně vím, že jsem ho napsala. V praktikách jsme taky psali testy, ze kterých jsem získala N, 2, 2. N za nehlášenou přepadovku - až na jednu výjimku jsme měli všichni. :-D První dvojka z opravy a druhá ze zápočtového závěrečného testu z celého učiva, které jsme na praktikách brali. Potom jsme ještě měli zkoušku praktickou, kdy jsme museli leccos vyčíst z rentgenu, navrhnout terapii a rozvrh návštěv u hygienistky. A potom jsme očišťovali zuby našemu Karlovi. Z tohoto jsem taktéž dostala dvojku, neb jsem zazmatkovala a nemohla si vzpomenout na výraz výživový protokol. Šla jsem na zkoušku předposlední, takže už se na mně podepsaly nervy. Vyučující mi navrhla známku 2- s velkým vykřičníkem, což jsem tak jako úplně nepochopila, ale nedržkuju. Hádám, že moje výsledná, kterou dává teoretik, bude velmi dobře, což je super výsledek.

11. Všeobecné zubní lékařství je taky dobře za trest. V podstatě všechno učivo je pro hygienistky nevyužitelné, řeknu vám to na plnou tlamu. :-D Zvlášť, když čtyřhodinové přednášky probíhají tím stylem, že si vyučující sedne k počítači a projíždí slide za slidem, čte, na otázky v podstatě nereaguje. :-D Je to těžká zubařina, různé diagnostické věci, nemoci, komplikace,... Mám pocit, že pro pochopení tohoto učiva máme s našimi osnovami malý základ. Test se psal v listopadu před praxemi a byl opravdu těžký. Dopadl mi za dobře, což je i moje výsledná známka. A jsem za ni ráda, jako ostatně všichni. :-D U zápočtu jsme ještě měli rozeznávat různé nástroje a extrakční kleště, ale to už bylo dobré.

12. Zobrazovací metody jsou skoro úplně zbytečný předmět, protože nesmíme rentgenovat. Ale to víte, umět to musíme. :-D Dobře, učili jsme se nastavovat rentgenový přístroj a snímek v dutině ústní, což hrozí, že dělat budeme, protože po absolutoriu získáme i kvalifikaci na instrumentářky (sestřičky u zubaře - ale pořád to neznamená, že rentgenovat smíme - to "cvak" na přístroji smí dle legislativy udělat jen doktor). Jenže jsme se museli učit i kompletní omáčku okolo rentgenových přístrojů a záření, takže taková fyzika technika geometrie... No nic moc, zápočtový test mi ale dopadl za velmi dobře.

13. Odborná praxe proběhla, víte, započteno. Vedoucí oboru mi při zapisování na féra řekla, že je jí jasné, že jsem si toho na praxi moc nezkusila, ale pochválila mě za to, že jsem deník dokázala napsat tak, že to vlastně vypadalo, že jsem měla pořád co dělat. :-D Trochu mě politovala, tak jsem se politovat nechala, ale vůbec na mě nekoukala skrz prsty, jak jsem se bála... Takže dobrý.

No a jestli se ptáte, zda jsem v nějaké euforii z toho, že mám hotovo... Ne, nejsem. Až dopíšu článek, tak si asi sednu ke zdi a budu do ní koukat, protože po dnešním zápočtu z parodontologie můj mozek společně se všemi hlavovými nervy odešel na výlet.