Jsem talent na špatná rozhodnutí. Přátelství je věda, a já mám do vědce daleko. Co oči nevidí, srdce stejně bolí. Neexistuje osud, který by se nedal překonat pohrdáním.

Zdroj: http://atraktivnistrasilka.pise.cz/

kari: I já se tedy podělím o svůj čistě subjektivní názor

Jak už psala Blanka přede mnou, společné zájmy jsou skutečně důležité. A není to jenom o jednom zájmu - mluvme v množném čísle. Ne všechny zájmy se totiž dají provozovat vždy (např. turistika, lyžování či jiný venkovní sport). Je fakt super, když jsou partneři spolu schopní najít společný zájem kdykoliv, za jakéhokoliv počasí a v jakékoliv situaci. A je třeba taky přihlédnout k tomu, že časem se oba mění a s nimi i jejich okruh zájmů - důležitý je základ takových zájmů.

No... co se týká vedení domácnosti, to ukáže až společné bydlení. Nedá se ale předpokládat, že bordelář začne uklízet. Stejně se nějak radikálně nezmění jeho schopnost vyrážet včas - vždy bude na Tobě, abys ho popoháněla a snažila se udělat vše pro to, abyste vyrazili co nejméně pozdě. Možná se naučí Ti více naslouchat, ale pravděpodobně budeš muset být výstižná a stručná. Opět jsme u základu neduhů - budou tam vždy, jen se může měnit jejich důsledek na základě aktuálních situací.

My se třeba s bývalou partnerkou osm let snažily tak nějak průběžně měnit, vždycky jsme si slíbily, jak se budeme snažit být lepší (resp. vyjít vstříc té druhé), ale postupem času se to zase vrátilo k tomu stejnému. Nejde dodržovat systém, který nepovažuješ za přirozený. Jde o to, jak dlouho (či jestli) budeš schopná tolerovat to, co Tě na tom druhém štve. Protože časem se to určitě nezlepší tak, aby se to úplně ztratilo.

Lajnovat si děti je spíše taková roztomilá partnerská kratochvíle. Časem by se to mělo změnit na trochu reálnější pohled