Komentář, na který odpovídáte

21. 10. 2019 - 20:08

atraktivnistrasilka: Ano, taky si myslím, že změna vyvolaná nějakou nouzí nebo nutností možná je, to ano. Protože sami vědí, že něco změnit musí. Měla jsem to na mysli spíš v tom vztahovém kontextu. Vím na 100 %, že kdyby mě třeba partner, nevím, plácnu, "nutil" brambory před uvařením loupat, když já to nedělám, tak bych se třeba nějakou dobu snažila, ale kdybych nevařila pro něj, stejně bych to nedělala, a postupem času by mě to začalo štvát, protože tu činnost třeba nepovažuju za důležitou, proč bych měla loupat brambory, je to čas navíc, který bych mohla věnovat něčemu jinému, takže u vaření brambor už budu automaticky protivná, on bude protivný, protože jsem protivná já, plus ještě problém s bramborama. Takže partner, který do teď z mého donucení vyklepával prádlo před tím, než ho hodí do pračky, to dělat přestane, protože když já teda neloupu ty brambory, tak proč on by měl dělat činnost, která je dle něho taky naprosto zbytečná? Jasně, jsou to přehnané příklady, a navíc vymyšlené... teda napůl, no, já brambory loupu. A to chování má po nějaké době (kdy teda spadnou ty růžové brýle) tendence přesně do tohohle sklouzávat, já už to trochu vidím teď. Konkrétně partnerství je podle mého i dost o ústupcích, i když to leckteří neradi slyší, protože právě mezi těmito rozdílnými postoji je nutné najít společnou cestičku. Koresponduje to s tím nemění - formují.

Ale samozřejmě, pokud ti partneři procházejí nějakou těžší situací - ztráta zaměstnání jednoho z nich, tedy změnšení finančních prostředků, nějaká jiné nenadálá událost,... Potom s těmi změnami souhlasím, protože to je právě ta nutnost. Máme jeden plat - nebudu holt nějaký čas nakupovat nové hadry a odpustíme si návštěvu pizzérky. Takže máš pravdu, ale přesto si myslím, že v těch vztazích je to prostě leckdy trochu o něčem jiném a touha měnit se primárně nevychází z jedince, který se měnit "má".