Jsem talent na špatná rozhodnutí. Přátelství je věda, a já mám do vědce daleko. Co oči nevidí, srdce stejně bolí. Neexistuje osud, který by se nedal překonat pohrdáním.

Zdroj: http://atraktivnistrasilka.pise.cz/

atraktivnistrasilka: Copak bábi, ta je v pohodě. I když to taky párkrát bylo "Ty mi to schválně vysvětluješ špatně", "Proč mi to vysvětluješ jako dítěti, nejsem hloupá", a tak dále... Ale děda? Můj děda, to se nedá definovat, to se musí zažít. Tuhle mu babička dala "kapesné", aby si mohl nakoupit věci v železářství. Děda se vrátil s igelitkou plnou sladkostí. S tím tabletem si ho raději ani nechci představovat... Z dědovy strany je to taková dětinskost - on vždycky musel mít co má babička. Bábi sbírala cukry, děda musel začít sbírat čaje. Bábi si pořídila dotykovej telefon (starej, ale dotykovej), děda musel taky. To samé teď tablet a facebook ani nechci domýšlet... Ale mám tušení, že ho to za dva měsíce přejde, takže to byla naprosto zbytečná investice. Ale co naděláme, že. Svéprávní jsou.