Jsem talent na špatná rozhodnutí. Přátelství je věda, a já mám do vědce daleko. Co oči nevidí, srdce stejně bolí. Neexistuje osud, který by se nedal překonat pohrdáním.

Zdroj: http://atraktivnistrasilka.pise.cz/

atraktivnistrasilka: Děkuji, Juli. Budu ti držet palce, zkouškový je takový období, který se prostě musí přežít. Já si třeba při učení v podstatě nedovolila "žít", drželo mě nad vodou vědomí, že když nebo až to dám, můj život se opět vrátí.

Co se týče předmětů, konkrétně třeba té pedagogiky a edukace, tak při nástupu na obor mě to udivilo taky. Respektive, měla jsem o té profesi nějakou představu, ale realita vypadá zase jinak. Jde o to, že součástí té práce není jen vyčistit zuby, ale také ty pacienty naučit techniky a mít na ně fígle, jak je přesvědčit, že by se o ty zuby vlastně měli starat. Jde samozřejmě i o děti, které jsou v tomto specifičtější. To máš jako s muži - když po nich člověk něco chce, musí jim to člověk vnuknout způsobem, aby si mysleli, že je to samotné napadlo. Tak o něco takového tady jde... Tenhle semestr jsme brali pedagogiku jako takovou, zásady, učební metody - zkrátka základ. Dál bychom měli probírat, jak přistupovat k určitým skupinám pacientů, to už asi bude trochu zajímavější a do praxe přínosnější.
Tenhle předmět považuji za opodstatněný, nevadí mi ani jeho rozsah. Mám spíš problém s tou pediatrií. Zatím to beru tak, že nám pan docent dává informace, které se mi budou hodit jako potenciální budoucí matce - ty věci z praxe jsou nade všechny příručky, vážně. Ale ta týdenní dotace přednášek je velká a máme ten předmět ještě ve třeťáku, a to už opravdu nevím, k čemu mi bude.