Jsem talent na špatná rozhodnutí. Přátelství je věda, a já mám do vědce daleko. Co oči nevidí, srdce stejně bolí. Neexistuje osud, který by se nedal překonat pohrdáním.

Zdroj: http://atraktivnistrasilka.pise.cz/

atraktivnistrasilka: Předně, Mečoune, díky za upozornění, vůbec nevím, jak se mi taková hrubka povedla. Naposledy jsem něco takového napsala v diktátu v osmé třídě: „liže“

Myslím si, že u mě Pokémoni s nástupem zkouškového pominou. Pamatuji si ale, že když hrál se mnou Mikyn, měl to v ruce pořád: u snídaně počítal staty, u oběda počítal staty, v posteli před spaním počítal staty a tunil. Cestou do práce, z práce i v práci chytal a roztáčel pokéstopy, no prostě byl na tom nalepený. Občas jsem už myslela, že ho uškrtím, vůbec mě neposlouchal, když jsem mu něco říkala. Tak jsem asi ráda, že přestal.
Gladiatus chápu, nikdy jsem to teda nehrála, ale slyšela jsem o tom. Chápu, že hry mají návykovou tendenci, je prostě dobré umět to vypnout a věnovat se bez absťáku něčemu jinému.