Atraktivnistrasilka | Nejblbější tag #3

Vy jste si mysleli, že tenhle seriál zůstane zapomenut?

Kdeže!

Předně bych chtěla říct, že já, jablíčkář (už čtyři roky mám stejný telefon, kdybyste se chtěli křižovat proto, že mám ráda ajfouny), zažívám jisté útrapy s aktualizacemi systému, takže se mi několik let staré screeny s nejblbějším tagem nějak přeházely. A upřímně? Už se v tom nevyznám, část jsem zodpověděla část vynechala, nevím proč. Třeba otázku, jaká je nejvíc sexy věc, kterou pro mě kdy někdo udělal. Proto jsem nalezla jiný tag. Který by vám mohl být taktéž sympatický. Zkusme to! Kredit téhle blogerce.

Předchozí díly jsou zde a zde. Číslovat však začnu tam, kde jsme společně skončili.

81. Jsi po někom pojmenovaná?
Pokud myslíme křestní jméno, tak ne. Máma vybírala tak, aby se hodilo k mému příjmení (velká část z vás, internetových přátel, už ví, jak se jmenuji, takže rozumíte). Ale musím se pochlubit - jedna z mých nejlepších kamarádek pojmenovala svou sestru po mně. Měla jako dítě možnost vybrat jméno pro budoucí sestru a vybrala Terezu - jako jsem já - protože jsme byly (a jsme) nejlpší kamarádky. Ačkoli bych tak svou dceru nepojmenovala, to jméno mi není přímo protivné. Pokud mi protivné je (jen trochu), tak proto, že je to každá druhá. I má potenciální švagrová je Terezka. Je nás dost, ale to jméno nepovažuji za ošklivé - jen časté. Tak časté, že bych se pro něj při pojmenovávání dítěte nerozhodla.

82. Kdy jsi naposledy brečela?
Tady, abych se přiznala, nevím jistě. Zřejmě, když umřel Mikynovic pejsek. :-( Nicméně, já jsem člověk - ne nutně hysterický - emocionálně založený, hodně smutků vybrečím, tak funguju.

83. Líbí se ti tvé písmo?
Poměrně jo! Ale je fakt, že jsem se ho musela vyloženě naučit. Mám poruchu grafomotoriky, opravdu jo a není to vymyšlený, moje písmo je od přírody nic moc, ale před pár lety jsem si prostě sedla a cvičila. Vyplatilo se. Neříkám, že mám krasopis, ale alespoň se to dá číst. Lépe píšu neunavenou rukou, když už mám něco napsáno, mám sklony škrábat. Když máte vůli... dokážete bojovat s lecčím. Mně třeba říkali, že asi nikdy nebudu psát čitelně a studovat něco náročného. Heleme se... Vy, kteří znáte mé písmo, můžete se vyjádřit, jak je libo. :-D

84. Co nejraději obědváš?
No... Cokoli co mi chutná. :-D Ve škole, jestli se mám přiznat, leckdy nemám na oběd čas. Ale miluju italskou kuchyni, to je láska, a je to nejspíš v genech. Ale taky mám ráda maminčino kuře na paprice a sýrové sendivče s okurkou. Mikyn dělá bezkonkurenční číny a babička zas řízky. Když mi po náročném dni ve škole dáte něco k jídlu, prostě nepohrdnu.

85. Máš děti?
Ne, ale samozřejmě bych ráda, až dodělám školu a tak. Mám chlapa s určitým problémem, takže víme, že nesmíme úplně otálet. Řekli jsme si, že do mých 25 let bychom to zrealizovali (pokud se nic neposere, samozřejmě...). A taky jsme si říkali, že pokud by nám to vydrželo (což nevíme, protože stát se může věcí...), byli bychom ochotni v nějakém budoucnu adoptovat.

86. Kdybys byla někým jiným, přátelila by ses se sebou?
To je otázka, kterou si občas sama sobě kladu. Jsem člověk, který vám velmi často na první kontakt přijde až moc formální, ale v jádru si myslím, že je to dobrý. Nemám ve zvyku své přátele nechávat ve štychu. Jsem v tomhle dost zásadová. Budu naoko trochu hudrovat, ale když mi zavoláte v noci, že se vám stalo něco hroznýho, nikdy vás nebudu ignorovat.

87. Vyžíváš se v sakrasmu?
Když jsem byla mladší, má parta "kamarádek" byla sarkastická až na půdu. Vlastně dodnes nevím, jestli ty holky byly sarkastické, nebo mě fakt neměly rády. Já vám řeknu asi tolik, že můj sarkasmus je na první pohled jasný. Snažím se dávat najevo, že je to vtip. Vždycky. Právě proto, že čerpám z vlastních zkušeností.

88. Máš pořád mandle?
Jo! Nikdy mi je netrhali, protože jsem nikdy nechrápala.

89. Šla bys do bungee jumpingu?
Ni. :-D Mám příliš velký strach z výšek. Jedna věc je posranost a druhá zas vědomí, že něco vám nezdravě zvedne tlak. Svýho srdce si vážím, a rizika k tomu, abych se bavila a měla zážitky, podstupovat nemusím, tedy ne dobrovolně.

90. Jaké cereálie máš nejraději?
Víte, jak jsou ty plněný polštářky? Měli vanilkový, čokoládový, pistáciový... vole! Tyhle já miluju. Je to prasárna, ale maminka mi to čas od času koupila. Jako, cereálie to nejsou, ale rozumíme si, že?

91. Rozvazuješ si tkaničky na botách, když se zouváš?
Zajímavá otázka. Jak kdy. :-D Někdy ano a někdy ne. Na obnošených botách obvykle ne, na nových, které se špatně zouvají, obvykle ano. A nebo podle pocitu. Pokud jsem je moc utáhla, tak je při zouvání prostě rozvážu.

92. Myslíš, že jsi silná?
Hehe, psychicky či fyzicky? Fyzicky moc ne. Psychicky... Sice dost brečím a tak, ale ve finále myslím, že ano. Snesu dost. Nejsem úplně duševní chcípák, alespoň si to o sobě troufám tvrdit.

93. Jaká je tvá nejoblíbenější zmrzlina?
Chorvatská. Eis salon ve Sveti Filip i Jakov, kterákoli příchuť. Jinak v Pardubicích Kunětická zmrzka, případně v Mléčném baru na Třídě Míru. V Praze neznám tak dobrou a cenově srovnatelnou - pokud vy ano, poučte mne. A pokud se někdy budete chtít octnout v Pardubicích, dejte mi vědět. Jsem místní průvodce, vím, kam jít. Příchuť? Přiznám se, že prasárny jako mandlová, Mars, Ferrero specialitky... Myslím, že když už zmrzka, tak si zahřešit tím, co vás nejvíc láká. 

94. Čeho prvního si všimneš na lidech?
Vzhledu. Ale!! Toho hezkého na nich. Nekecám. Jen tak o někom si neřeknu, že je děsně ošklivej. To by musel bejt leda nějakej vyvrhel...

95. Červená nebo růžová?
Červená na nehtech, růžová na oblečení. Jsem hnědovlasá a moje oči jsou hazel (něco mezi zelenou a hnědou), růžová mi sluší. Vím to o sobě. Dřív, v pubertě, jsem růžovou ráda neměla, ale čím jsem starší, tím víc se do ní halím. Nestydím se za to, každý ať se halí do toho, co mu sedí. Jinak mi sluší výrazné barvy, protože jsem kožně bledá a prosvítají mi žíly (to je ta modrá krev :-D - o tom jindy).

96. Co máš na sobě nejméně ráda?
Že jsem domýšlivá a paranodiní. A křečovitá. Neumím si udělat přátele, protože působím moc formálně, ale přitom si myslím, že nejsem tak hrozný člověk, aby to nešlo. Neumím se ale uvolnit a štve mě to. Uvolněná jsem po decce vína, což je, dle mě, škoda. Nevím, čím je to. Ale trápí mě to hrozně.

97. Ok, nevím, jak tuhle otázku přeložit: Spark feature?
Co já vím? Nevím. Měli byste se zeptat spíš Mikyna, třeba proč se mnou šel na druhý rande. Nebo někoho jiného. :-D Na tohle skutečně neumím odpovědět, stejně jako autorka blogu, ze kterého jsem čerpala. Nevím.

98. Kdo ti nejvíc chybí?
Jak kdy. Nemám tendence ohlížet se do minulosti. Někdy mi děsně chybí kamarádka, se kterou si osobně pokecat (ne přes net), někdy máma, někdy Mikyn. Jednou na tuhle otázku asi odpovím hlouběji.

99. Jakou barvu mají boty, které máš právě na sobě?
Oranžovou! :-D Mám oranžové ortopedické pantofle, protože mám plochý nohy. Ne teda úplně, ale menší stupeň tam už bohužel je, takže se to snažíme nějak držet.

100. Co jsi naposledy jedla?
Mozartovy koule. Ehe. Stačí to?

101. Co právě posloucháš?
Jako teď? Teď mi tady hraje Too Lost In You, ale ta verze z filmu Love, actually. Ta je lepší. Před chvilkou tam byl Jelen - Jelen. Spotify, no...

102. Kdybys byla voskovka, jaká barva bys byla?
Neumím odpovědět. Možná fialová. Občas červená, občas růžová a občas šedá. Není barva, která by mě vystihovala.

103. Nejoblíbenější vůně?
Ty jo. Zrádný... Mám ráda svůj těžce značkovej parfém, kterej jsem si nekoupila, ale dostala k Vánocům. A když se Mitule naparfénuje parfémem, který nosil, když jsme spolu začali randit. :-D A kytky, kytky jsou dobrý. Jakýkoli.

104. S kým jsi naposledy telefonovala?
Musela jsem se podívat. Telefonovala jsem hrozně dávno. Ale byl to doktor - zubař - u kterého budu dělat praxi. :-D A teď jsem omylem zavolala tátovi, skvělý.

105. Skrýš v horách nebo dům na pláži?
Obojí. Ty hory na normální žití a dům na pláži... chci taky. S Mikynem jsme velmi platonicky počumovali po domu na ostrově B/..., který je na prodej. Koukali jsme na něj z apartmánu a dělali jsme si srandu, že si ho koupíme, dokud nám jeho tatíček neřekl, že ten dům na prodej skutečně je... Sranda sranda, ale abychom tak jednou skutečně nedopadli.

106. Jaké sporty nejraději sleduješ?
Hokej. A teď to začíná být i americký fotbal, vzhledem k tomu, že mám doma zebru. Která pískala v zápase, který vysílali v televizi. Moc bot neudělal, tak dobrý. :-D Od té doby jsem se začala koukat, pokud píská v první lize, kde mají povinné streamování. Trochu jsem se taky naučila pravidla, takže alespoň tuším, o co go.

107. Jakou máš barvu vlasů?
Hnědou, takovou tu, co háže červený odlesky a po vyšisování jde pomalu do hodně světlý. Což teda... asi každá hnědá. :-D Ta moje je taková střední, není světlá a není ani přímo tmavá, hodně záleží na světle.

108. Barva očí?
Hazel. Směs hnědé a zelené. Jako malá jsem měla opravdu tmavou, čokoládově hnědou barvu očí, ale věkem se obecně pigment ztrácí a moje oči nebyly výjimkou.

109. Nosíš čočky?
Nikoli, můj zrak to zatím nevyžaduje. A barvu si měnit nepotřebuju.

110. Nejoblíbenější jídlo?
Vidíte... to nemám! Asi nejsem úplně vyhraněná. Lasagne fakt žeru, ale žeru i řízky a žeru i čínu, kterou dělá Mikyn. Itálie je super, ale i jiný jídla jsou super. Zavděčíte se mi čímkoli.

111. Strašidelné filmy nebo šťastné konce?
Asi takhle vám to řeknu. Můj srdcovej film je výše zmíněný Love, actually - ne proto, že bych měla ráda slaďárny, ale proto, že je to správně atmosferický na Vánoce a je to prostě oddech. Já radši oddech než se stresovat ještě u filmů... Mám ráda v duši klid. A ještě něco vám řeknu. Love, actually (Láska nebeská! :-D) jsme sledovali ve škole, na poslední psychologii roku 2018, protože bylo před Vánoci. A to byla doba, kdy jsem začínala s Mikynem, bylo to v den čtvrtého rande, které se děsně nepovedlo, z čehož si utahujeme dodnes. Uhla jsem mu před pusou, která, mimochodem, neměla být naše první. :-D Asi proto je to z nějaké té části má srdcovka. Vy to můžete mít jinak a je to v pohodě. Protože kdo někdy nedostane chuť na drama, horor, co?

112. Jaký film jsi viděla naposledy?
Fíha! Fíha! Na filmy nekoukám, pokud to není nutné. To už je dost dávno. Pokud pominu TV kulisu u jiné činnosti, kdy to vlastně nevnímám... Tak to byl poslední Star Wars film těsně před Silvestrem, po kterém jsme s Mikynem, jeho bratry a švagrovou řešili, kdy si Palpatine asi tak vrznul a s kým. :-D

113. Jakou barvu má triko, které máš právě na sobě?
Noční košile ze sekáče. Bílá s černýma hvězdičkama, dětská. :-D

114. Léto nebo zima?
Víte co, nenávidím velké horko a nenávidím velkou zimu, ale spíš to léto. Zimu snáším zle, protože je mi pořád zima.

115. Obejmutí nebo polibek?
Šmarja, rozveďte otázku. Nicméně, obětí super, nepotřebuju si se všemi blízkými vyměňovat mikroflóru dutiny ústní...

116. Nejoblíbenější dezert?
Hmmm. Jak kdy. Ale jsem dost čokoládová. Ale taky mám ráda medovník a ovocné dorty. A indiánky! Opět, opravdu nejsem vyhraněná, uctíte mě lecčím, ale ne třeba větrníkem, to mi nejede. Totéž těžké máslové krémy.

117. Posilování nebo kardio?
Obojí! Kardio - běhání je moje srdcovka, ale bez posilování by to nebylo komplet. Dělám oboje, vlastním činky kilovky, ty mi stačí. Zrovna dnes (no... včera) jsem dělala kardio i dynamický cvičení s činkama, takže... Důležitý je pro mě oboje.

118. Počítač nebo televize?
Mám ADHD, který s dospělostí neodeznělo. U televize nevydržím. Počítač má prohlížeč, a prohlížeč nabízí různé záložky, okna... Nejsem typ na sledování televize. Zprávy si přečtu, filmy koukám jen s někým, sama ne. Mám neustálé nutkání u všeho dělat pět dalších činností, žiju tak, funguju tak, a pokud mě to omezuje, umím to korigovat. Ale pokud mě to neomezuje a není to nutné, netlumím se zbytečně - potom bych nespala a byla neklidná jinak, což nemá cenu. Takže, počítač.

119. Jakou knihu právě čteš?
Žádnou. Já, čtitel, no... Od září mě čeká poslední ročník, tedy zápřah. Nemám na čtení kapacitu, teda spíš chuť, protože vím, že mě čeká vojna.

120. Co je na tvé podložce pod myš?
Nemám myš, natož podložku. :-D Notebook má takovou tu kouzelnou věc, které se říká touchpad, tak přesně to nepotřebuje žádnou podložku.

121. Máš tetování?
Ni, a k tomu jsem se, mám tušení, vyjadřovala v některém z předchozích článků. Nechci se zanášet cizí látkou, která není nezbytná pro můj život.

122. Nejoblíbeněhší zvuk?
He. Nemám ráda úplný ticho, nemám ráda hluk (u toho se mi vždy strašně zvýší tlak). Ale oblíbený zvuk... vám řeknu, že asi nemám. Možná takový ten obvyklý ruch. Fakt se mi teda ale líbí šum moře, to je úplně super.

123. Rolling Stones nebo Beatles?
Beatles, spíš jo. Ale zas jak co, já nejsem hudebně vůbec vyhraněná.

124. Kde nejdál od domova jsi byla?
Je dál Španělsko nebo Chorvatsko? :-D Mimo Evropu jsem nepodívala. Není asi o čem víc povídat.

125. Máš nějaký zvláštní talent?
Spíš nemám. Občas se celá cejtim speciální, ale opravdu to není tím, že bych byla fakt speciální. :-D Ne, zvláštní talenty asi nemám, jsem úplně obyčejná. Spíš bych řekla, že mám fakt hodně dobře vyvinutou intuici. Občas je to dobrý a občas to ubližuje, protože by člověk snad i radši nevěděl. Ale co naplat. Mně se většinou děje to, že mám naprosto správný tušáky. A taky se mi zatím všechno pěkně vrátilo do ksichtu, i to, co vůbec nebyla moje zásluha.

126. Kde ses narodila?
V Praze, to je v Česku. Takový město. :-D V nemocnici, která se na pohled úplně rozpadá, ale očividně jsem to přežila.

127. Kde právě teď žiješ?
Pořád v Praze. Sice se dost často vyskytuju v Pardubicích, ale nežiju tam. Bydlím v Praze, studuju v Praze. V Praze jsem prostě pořád ještě doma.

128. Jakou barvu má tvůj dům?
Takovou hnusnou žlutou, z každý strany jinou. Kdo máte moji adresu, koukněte se na google mapy, street view je docela hezká funkce. Posuďte sami. Jsem fakt naštvaná, ale co si na schůzi vybrali, to tady je. Fujky teda, ale kdo jsem já, abych soudila. Mně bylo deset, když o tom hlasovali.

129. Jakou barvu má tvoje auto?
:-D

130. Máš domácí mazlíčky?
Kurde, nemám! A hrozně bych chtěla, ale jsem zodpovědná, a proto právě žádného nemám. Nejde o peníze (taková myška moc nestojí), ale spíš o čas, protože dost někde lítám a nebylo by to moc zodpovědné. Takže bohužel. A i když jsem psí člověk, asi ani toho psa nechci, protože až to bude umírat, bude to úplně hrozný. Fakt tohle už nechci zažít, bylo toho dost.

No. Tož asi tak. Prosecco mi pomohlo k obnovení tagu, o kterém jste si mysleli, že byl zapomenut!