Jsem talent na špatná rozhodnutí. Přátelství je věda, a já mám do vědce daleko. Co oči nevidí, srdce stejně bolí. Neexistuje osud, který by se nedal překonat pohrdáním.

Zdroj: http://atraktivnistrasilka.pise.cz/

atraktivnistrasilka: Můj otec pracoval v bezpečnostní agentuře jako hlídač. Seděl na vrátnici cizinecké policie, měl tam psa, chodil a obchůzky. Jednou v noci před ranní službou trochu neplánovaně oslavoval a ráno ho pak neprobudil ani budík na telefonu. Když se nedostavil do práce, vedoucí si došel přímo k němu domů a milého otce probudil veselým profackováním. Jen nevím, co by vedoucí dělal, kdyby otec nebydlel se svými rodiči a neměl by mu kdo otevřít. Jedno ale vím jistě - otce z toho šoku pak celý týden brnělo v pravé ruce - prý pěkný náběh na infarkt. Tehdy přesně ve čtyřiceti. Hrůza. Za to bych tomu vedoucímu nafackovala zase já.
A já se zas dusím. Dusím se. Priessnitz na krku, matka to utáhla, jako kdyby doufala, že tím ukončí mé trápení, a já hlásím, že se to asi povede k očekávanému výsledku. Zítřek tedy proležím v pelechu a jen sám bůh ví, jak budu vypadat v pondělí. Jestli si tam jen nepřijedu oro dárky a nazdar.