tlapka: Úplně se v tom vidím. Jedináček, po sourozenci lehce zatoužím občas až tak od vysoké, když se mi rozutekly kamarádky po ČR i Evropě a parťák občas chybí... První dítě, co jsem si vzala na ruce, byla Aťka.
A tak nějak... to jde. Zezačátku jsem si říkala, dobrý, dožily jsme se spolu oběda, večera, dalšího týdne... a najednou má rok.
Klišé, ale s vlastním je to prostě jiné. Kdybych hlídala kočárek s cizím řvoucím miminem, jsem stejně bezradná jako vy. Maximálně bych zkusila více druhů houpání kočárkem.