Pár drobností...
Jsem talent na špatná rozhodnutí. Přátelství je věda, a já mám do vědce daleko. Co oči nevidí, srdce stejně bolí. Neexistuje osud, který by se nedal překonat pohrdáním.
Zdroj: http://atraktivnistrasilka.pise.cz/
Článek Postcrossing, aneb au
Komentáře k článku: Postcrossing, aneb au
damn-girl: 
Normálně mi z těch aktuálních cen začalo cukat oko. A další zdražení?! 
Před lety jsem tomu také propadla. Pamatuju si, že jsem končila na cenách 20 až 25 Kč. Víc se mi do toho prostě rvát nechtělo. Občas jsem zpětně přemýšlela, že se kouknu na aktuální ceny a vždycky jsem se toho tolik děsila, že jsem to nakonec nikdy nehledala 
No už vím proč . Ty ceny jsou strašný. Také mám ve sbírce několik divných pohledů. Vlastně jsem s tím přestaa i z důvodu, že mi přišlo, že často lidi posílaj pohledy, jen aby něco poslali a měli splněno a to mě mrzelo :-/
atraktivnistrasilka: Já jsem taky koukala, protože ceny se od toho června, kdy jsem posílala naposledy, hrozně zvedly. 
Kompletně přestávat se mi nechce, ale už je to pro mě okrajová záležitost, byť hezká.
A máš pravdu, taky mi občas přišly zvláštní pohledy, kdy jsem si říkala, že to dotyčný moc neřeší. Já se vždy snažím preference splnit, ačkoli se přiznám, že kvůli lidem nic zvlášť neobjednávám ani nesháním, buď mám nebo nemám, maximálně se jdu podívat do post shopu, ale jinak ne a posílám něco pěkného, třeba Prahu, hory nebo Alfonse Muchu, většinou ti lidé alespoň k jednomu z toho mají blízko. Ale neuvažuje tak každý...
eithne: Nikdy jsem netušila, proč lidi baví postcrossing, ale tenhle článek jsem zhltla jedním dechem a zní to hrozně dobře. Tak moc dobře umíš psát! 
hroznetajne: Já jsem to kvůli ceně přestala dělat , poštu dostávám ráda, ale ztratilo to pro mě význam, lidi mi navíc začaly posílat dost reklamní pohlednice, samozřejmě mám spoustu krásných a přímo mně na přání i vyrobených! A pak taky neustále losované Rusko mě, no, jak to říct, přestalo bavit. Ale jeden čas jsem to milovala a pohledů tu ještě mám plnou pixlu.
Jo, Strašilko, mně zase chybí naše dopisování, měla bych to obnovit, předpokládám, že chyba bude opět na mé straně. Nedostanu košem, když něco pošlu po opravdu, ale OPRAVDU DLOUHÉ DOBĚ? 
atraktivnistrasilka: I pro mě je cena, jak už jsem psala, jednou z věcí, proč jsem to omezila na nějaké mnou stanovené minimum. Zdá se mi to dost. Ceny obecně rostou, mzdy taky, ale tohle je nepoměr jako špalek. Popravdě, mně nevadí posílat do stále stejných zemí ani dostávat ze stále stejných zemí, mám opravdu většinou štěstí na moc hezké pohledy, i když výjimky se najdou. Já zase naopak víc oceňuji třeba pohledy z Ruska nebo Nizozemska než z daleké Asie, ke které nemám moc blízko.
Julie, já Ti opravdu košem nedám. Pokud se Ti bude chtít, napsat můžeš, pokud ne, tak ne. Takhle jednoduché to je.
myfantasyworld: Je fajn, že tě to baví, ale teda ty ceny, to je děs. Já před dvěma roky posílala kamarádce do Švédska pohled (také jsem si říkala, jak je to drahý) a cestoval tam cca dva týdny, takže nic tak hrozného. 
Zašantročení pohledů, jo to se asi může stát dost snadno. 
Ten vystřižený článek mě pobavil. Ta myška v té spíži. 
Je super, že tě to baví a chápu i proč tě to baví, ono je to hezké najít ve schránce něco jiného, než jak říkáš letáky nebo dopisy od úřadů.
Dodnes ráda vzpománím na zákadku, kdy moje kamarádka odjela na práznidny na Slovensko a my jsme si pak posílaly dopisy (v té době jsme měly kredity a to bychom se nedoplatily. )
Tak přeju, ať tě to stále baví a mnoho hezkých pohledů.
atraktivnistrasilka: Ceny jsou fakt otřes, proto mě to baví jenom nárazově. Před dvěma lety se ta cena myslím moc nelišila, ale taky jsem si už tehdy říkala, že je to peklo... Očividně může být hůř. Jako kdybych to posílala doporučeně.
Bohužel toho teď do schránky v dohledné době moc nedostanu, protože ještě musí dojít alespoň čtyři mé pohledy, aby si mě někdo vylosoval. To s tou skladbou putujících nebude žádná legrace. Alespoň včera došel jeden pohled, to mi udělalo radost, dokonce snad větší, kdybych nějaký sama dostala.
Dopisování je fajn. Věřím, že na té základce to musel být svým způsobem zážitek. Já si dopisovala i s kamarádkou, co bydlela přes ulici.
Děkuji. 
tlapka: Díky za tenhle článek, je perfektní, úplně mi připomněl ty pohlednicové časy. Zmínila jsi úplně všechno - rarity, pestrost, noční aktivace, neznámé osudy pohlednic i adresátů, specifické požadavky... A ceny pošty. Potvrzuji, začala jsem právě ve zmiňovaném roce 2013 (ventil před zápočtem, co nemam šanci udělat a vyhodí mě kvůli němu že školy), Evropa stála 20 a zámoří 21. 
Mám krabici plnou vzpomínek a zajímavostí, kterou někdy otevřu a pokochám se. Ale už nemám zájem ji rozšiřovat.
atraktivnistrasilka: Ani těm minulým cenám nevěřím, připadá mi to proti současnému stavu extrémně levné. Mrzí mě to, a i když s tím kompletně končit nechci, určitě už nebudu posílat nějaké větší množství pohledů. Letos už mi ta statistika moc nestoupne.
Zrovna včera jsem všechny dosud přijaté pohledy probírala a znovu četla. Zpětně je tam tolik zajímavostí... Škoda těch cen, opravdu.
anton: Tohle nějak probudilo mojí zvědavost. Už jsem se zaregistroval a taky to zkusím. 
boudicca: Krásný článek, Strašilko. Dříve jsem si psala s "pen palls" z Ameriky, dnes už jen ráda dostávám i posílám pohledy z dovolených. K postcrossingu jsem se nedostala, protože pohledů z výletů je v mém případě docela dost a docela to mojí psací a posílací obsesi dostačuje. Osobně miluji pohledy-mapy a ty se starými fotkami. Mám jimi, mimo jiné, vytapetované dveře v bytě a několik dalších míst. Když se mi v jednom belgickém vetešnictví podařilo najít opravdové pohledy z 19. století, mé srdce jásalo blahem. Pohledům zdar! 
atraktivnistrasilka: Děkuji!
Naprosto rozumím. Jako člověk, který se na výletě octne cca jednou ročně, si své grafomanské touhy holt musím vybíjet trochu jinak. Asi u mě hodně hraje i ten prvek překvapení... A mám ráda statistiky.
Tapetování pohledy... nad tím jsem už taky přemýšlela, ale mám trochu strach, že bych si je zničila...
Staré pohledy jsou moc fajn, umím si tu radost představit! Já onehdy dostala pohlednici z roku 1989, což se nedá srovnat, ale ten člověk mi psal, že ji doma takovou dobu měl a nebylo komu ji poslat (bylo na ni tehdejší sídlo komunistické strany v Rize). A pak nalezl mne, kterou totalitní režimy zajímají. Měla jsem děsnou radost...
boudicca: To muselo potěšit, to věřím. Trochu se tapetováním pohledy ničí, to je pravda. Lepím je takovými těmi lepícími žvejkačkami, ale nedrží na každém povrchu (na sklo dobré, na korku ani zdi ale nedržely). Ale moje nejoblíbenější jsou nad stolem, kde mám magnetické tabule, takže tam jedu přes magnetky.