Komentáře k článku: První post-covid běh
eithne: Ach, připomněla jsi mi tu marnost po mém covidu. Drž se a nepřepínej se, odezní to! Jsem toho důkazem. A abys věděla, obdivuji tě, že ses na to nevykašlala po prvních sto metrech a neudělala jsi z toho pouhou procházku.
A jsem moc ráda, že už od vás z bytu ta potvora odešla - a že jste opravdu zvládli ochránit babičku! To je naprostá pecka, jste úžasné! *slunce*
atraktivnistrasilka: No, měla jsem chuť si to zkrátit ještě krapet víc, nezastírám. *smich* Nedávno jsem na tebe právě myslela, a pak jsem četla tréninkové články a říkala si, že jsi dobrá. Tak doufám, že to nějak půjde i u mě, budu se snažit...
No, byla to souhra hodně intenzivní snahy a náhody. :D Klasická protiepidemická opatření aplikovaná jen na byt. Jsem ráda, že to tak dopadlo.
damn-girl: Jsi dobrá, že jsi se do toho pustila a hlavně, že jsi vyběhla s rozumem a citem - bez výčitek a přepínání se a v pohodě. Myslím si, že to je na rekonvalescenci sakrs důležité a hlavně počítat s tím, že to nemusí jít. A každej krok je krok dopředu. S přibráním naváze ti naprosto souhlasím. Za poslední dva roky jsem se držela na 66-67 kilo a byla jsem fakt spokojená. Za posledních 3/4 roku najednou cca 5-6 kilo nahoře, jen to nejde dolů - protože psychika - čím víc to chceš, tím víc to nejde žj :-D. A mě tak strašně aktuálně štve moje postava, že nejsem v tom psychickém klidu. No a co se týče covidu. V únoru to prodělala mamka s tátou, včetně bratra. Všichni v pohodě, tedy až na tátu. Tam to vypadá, že se mu rozjíždí ty po-covidové úzkosti :-( :-/
atraktivnistrasilka: Ale měla jsem co dělat. Samozřejmě tam trochu hrálo to ego, co se zlobilo a chtělo si dokazovat, že na to přece mám... jenže nemám. Holt to potrvá, snad neutrpělo srdce. Já věřím, že ne, ale ukáže čas. Byla jsem už celkem třikrát a zatím pořád s jazykem na vestě, ale netlačím na to. :D
Jo, já zas z obvyklých 53 kilo vylezla na 59 (ale já jsem echt echt kostnatá). *haha* Není to moc vidět, ale kalhoty pnou, mrchy. Ještě zkouškové do toho - ve stresu se nehubne - a teď mě čeká další zkouškové a absolutorium k tomu. Už teď se těším, co zase neobléknu. :D
Ajaj. :( Ten covid je opravdu neuvěřitelná mrcha! *bum* Snad se to nějakým způsobem včas zastaví, úzkosti jsou hrozné, trpívám jimi. :( Mně po covidu přetrvala hrozná únava - v 7 hodin vstanu a v 10 bych šla normálně spát. Bojím se vrátit do práce (na praxi).
zlomenymec: Hlavně klid a nohy v teple! Nemáš před sebou žádný závod, na který bys musela trénovat, tak to ber pomaloučku, polehoučku a hezky v klidu. Vnímej to tak, že 3 km jsou lepší než 0 km :)*palec*
A že to nedostala babička je samozřejmě super *tanec**ua*
atraktivnistrasilka: Já vím, já vím, snažím se to přesně takhle brát. *modla* Myslím bohužel, že ten posun bude trochu pomalejší... ale snad k němu dojde. :D
Viď? Si to napíšu do životopisu, tohle je důkaz, že jsem ve škole na mikračce dávala pozor a dokázala kvalitně zabránit dalšímu rozšiřování nákazy. *smich*
rebarbora: Stejně máš můj obdiv, že se snažíš a běháš *hej* *palec* COVID není legrace, bohužel *nevi* Ale hlavně, že jste to zvládly a že babička je taky OK (až na ty okna) *uf*
Jo a o přibírání na váze bych ti mohla povídat *hi* Bohužel *plac* Akorát že já neběhám *zed* Nicméně se snažím aspoň intenzivněji jezdit na kole a zdravěji jíst *andel*