eithne: Ach, připomněla jsi mi tu marnost po mém covidu. Drž se a nepřepínej se, odezní to! Jsem toho důkazem. A abys věděla, obdivuji tě, že ses na to nevykašlala po prvních sto metrech a neudělala jsi z toho pouhou procházku.
A jsem moc ráda, že už od vás z bytu ta potvora odešla - a že jste opravdu zvládli ochránit babičku! To je naprostá pecka, jste úžasné!
atraktivnistrasilka: No, měla jsem chuť si to zkrátit ještě krapet víc, nezastírám. Nedávno jsem na tebe právě myslela, a pak jsem četla tréninkové články a říkala si, že jsi dobrá. Tak doufám, že to nějak půjde i u mě, budu se snažit...
No, byla to souhra hodně intenzivní snahy a náhody. Klasická protiepidemická opatření aplikovaná jen na byt. Jsem ráda, že to tak dopadlo.
damn-girl: Jsi dobrá, že jsi se do toho pustila a hlavně, že jsi vyběhla s rozumem a citem - bez výčitek a přepínání se a v pohodě. Myslím si, že to je na rekonvalescenci sakrs důležité a hlavně počítat s tím, že to nemusí jít. A každej krok je krok dopředu. S přibráním naváze ti naprosto souhlasím. Za poslední dva roky jsem se držela na 66-67 kilo a byla jsem fakt spokojená. Za posledních 3/4 roku najednou cca 5-6 kilo nahoře, jen to nejde dolů - protože psychika - čím víc to chceš, tím víc to nejde žj . A mě tak strašně aktuálně štve moje postava, že nejsem v tom psychickém klidu. No a co se týče covidu. V únoru to prodělala mamka s tátou, včetně bratra. Všichni v pohodě, tedy až na tátu. Tam to vypadá, že se mu rozjíždí ty po-covidové úzkosti
:-/
atraktivnistrasilka: Ale měla jsem co dělat. Samozřejmě tam trochu hrálo to ego, co se zlobilo a chtělo si dokazovat, že na to přece mám... jenže nemám. Holt to potrvá, snad neutrpělo srdce. Já věřím, že ne, ale ukáže čas. Byla jsem už celkem třikrát a zatím pořád s jazykem na vestě, ale netlačím na to.
Jo, já zas z obvyklých 53 kilo vylezla na 59 (ale já jsem echt echt kostnatá). Není to moc vidět, ale kalhoty pnou, mrchy. Ještě zkouškové do toho - ve stresu se nehubne - a teď mě čeká další zkouškové a absolutorium k tomu. Už teď se těším, co zase neobléknu.
Ajaj. Ten covid je opravdu neuvěřitelná mrcha!
Snad se to nějakým způsobem včas zastaví, úzkosti jsou hrozné, trpívám jimi.
Mně po covidu přetrvala hrozná únava - v 7 hodin vstanu a v 10 bych šla normálně spát. Bojím se vrátit do práce (na praxi).
zlomenymec: Hlavně klid a nohy v teple! Nemáš před sebou žádný závod, na který bys musela trénovat, tak to ber pomaloučku, polehoučku a hezky v klidu. Vnímej to tak, že 3 km jsou lepší než 0 km
A že to nedostala babička je samozřejmě super
atraktivnistrasilka: Já vím, já vím, snažím se to přesně takhle brát. Myslím bohužel, že ten posun bude trochu pomalejší... ale snad k němu dojde.
Viď? Si to napíšu do životopisu, tohle je důkaz, že jsem ve škole na mikračce dávala pozor a dokázala kvalitně zabránit dalšímu rozšiřování nákazy.
rebarbora: Stejně máš můj obdiv, že se snažíš a běháš
COVID není legrace, bohužel
Ale hlavně, že jste to zvládly a že babička je taky OK (až na ty okna)
Jo a o přibírání na váze bych ti mohla povídat Bohužel
Akorát že já neběhám
Nicméně se snažím aspoň intenzivněji jezdit na kole a zdravěji jíst