Jsem talent na špatná rozhodnutí. Přátelství je věda, a já mám do vědce daleko. Co oči nevidí, srdce stejně bolí. Neexistuje osud, který by se nedal překonat pohrdáním.

Zdroj: http://atraktivnistrasilka.pise.cz/

tetka: Prvně chci říct, než na to zapomenu, že jsem si opravdu NEMĚLA hledat dekubitální vřed.

Co se týče Mikyna, tak ...já se přiznám, že se mi Tvůj přístup líbí. Nemám ráda nespravedlnost tak nějak obecně. Život prostě je nespravedlivej a bohužel hodně záleží, jakým rodičům se narodíš. Vidím to i u kamarádek, které dostaly byty, pozemky, dobře se "vdaly" a vůbec neřeší to, co my s Tomem (třeba šetření na vlastní bydlení). Což o to, nevadilo by to, kdyby mě některé z nich nepoučovaly o tom, jak si máme pořídit děti (dokud nemáme vlastní bydlení, tak se tomu furt bráním).

Jinak se zkouškovým to chápu, završování studia je velká věc, narvala jsi do toho neuvěřitelný množství energie a času. A mně osobně vyhovuje pracovní proces a učení se hlavně praxí (což samozřejmě nejde u každého povolání a na to Tvé bylo potřeba se připravit ve škole jak teorií, tak praxí). Takže - nebuď na sebe zlá. Tvrdě jsi dřela, už to vrcholí a tak máš prostě nervy v kýblu což je pochopitelné. Doděláš to jakoby nic a pak už Tě čeká jen práce s pacienty a vydělávání. Všechno bude dobrý, Strašilko, neboj.