alienor: Tak přístup k neobvyklým cukrovinkám musel být k nezaplacení! Trošku jsem si při čtení zazáviděla (a musela si dojít pro čokoládu)
S bratrem to máš náročné, to ti nezávidím. Třeba se mu to v dospělosti zlepší
U té části s emigrací jsem se smála nahlas A vzteklé snědení řízků vede
My jsme na kole jezdili docela rádi, vždycky v létě na chalupě jsme podnikali vyjížďky po okolí, ovšem až do jednoho příšerného dne, kdy jsme si já, sestra a kamarád vyjeli na kole, sestra dostala po prudkém sjezdu kopce smyk na štěrku ve vysoké rychlosti a vybourala se. Strávila několik dní na JIPce a doktoři říkali, že kdyby neměla přilbu, tak to nepřežila. Následky má dodnes. Od té doby (už je to skoro 7 let) nikdo z rodiny na kolo nesedl.
Školní cyklovýlet nám taky jednou navrhovali, ale nakonec sami dospěli k závěru, že by to nemuselo v tolika lidech dobře dopadnout