Jsem talent na špatná rozhodnutí. Přátelství je věda, a já mám do vědce daleko. Co oči nevidí, srdce stejně bolí. Neexistuje osud, který by se nedal překonat pohrdáním.

Zdroj: http://atraktivnistrasilka.pise.cz/

atraktivnistrasilka: Hodlám sem dávat měsíční updaty té výzvy - aspoň se ve slabých chvílích donutím něco uběhnout. Páč o blbých bězích se píše nejlíp. O dobrých člověk neví, co by říkal. Takže asi bude co číst. A jestli nebude, znamená to, že Strašilka lelkuje a je třeba ji popíchnout.
Long covid je už naštěstí docela v pohodě, dva běhy za sebou, co jsou v pohodě, to už něco znamená. Ale ještě před dvěma měsíci to byl děs, už jsem zvažovala kardiologii nebo něco takového... Co mi po covidu zbylo ještě, to je neustálá únava, bohužel prostě post covid a podle doktora to buď zmizí nebo nezmizí. Spíš jo, ale chce to čas. Hodně času. Co se dá dělat, že jo...
S tím plankem to zkusím, děkuji. Já na záda a celkově core omezeně cvičím, posiluji, ale ne často, prostě jak se mi chce (a to v uplynulých měsících právě nebylo vůbec).
Tvé čtyři kilometry jsou super. Já o těch peripetiích četla, je to strašné, a myslím, že jsi na sebe hrdá právem, čtyři kiláky já bych po takové operaci drápala... tak rok. Ne, fakt, včerejšek byl na nějakou venkovní aktivitu jako dělaný.
Kopec na Točnou zkusím na jaře, teď je tam všude studené blátíčko. A hlavně se musím trochu vyběhat. Nutno teda říct, že já tehdá vyběhla od baráku, to je taky kopec, a bez zastávky jsem to běžela až k lesu. "Teprve" u něj jsem začala dělat pauzy. Jenže jsem se tak vysílila, že už nešlo běžet dál, což je po kilometru a půl fakt darda. Takže můj malý soukromý cíl je umět to do léta bez problému a zvládnout běžet třeba někam dál na Cholupice a tak, což je teď echt utopie. No třeba to bude ještě rychlejší, necháme se překvapit.
A ano, ten kopec je DĚSNEJ a HNUSNEJ a na kole bych ho teda nevyjížděla už vůbec, obdivuji.