Pár drobností...
Jsem talent na špatná rozhodnutí. Přátelství je věda, a já mám do vědce daleko. Co oči nevidí, srdce stejně bolí. Neexistuje osud, který by se nedal překonat pohrdáním.
Zdroj: http://atraktivnistrasilka.pise.cz/
Článek Šest let se Strašilkou
Komentáře k článku: Šest let se Strašilkou
blanka: Moc zdravím a GRATULUJI k narozeninám tvého zajímavého blogu s nepřehlédnutelnou krásnou profilovkou!
myfantasyworld: To je úplně nádherně shrnutý článek Strašilko. 
Jsem ráda, že jsi se sem přihlásila a jo nejlepší jsou spontánní rozhodnutí, to máš pravdu.
eithne: Nikdy jsem věk blogu nesledovala, ale páni, já budu mít v dubnu patnáct let 
Článek máš pěkně shrnutý. Těch šest let je opravdu dlouhých, když si člověk přečte, co všechno se ve tvém životě změnilo. Doteď si pamatuju, jak jsi přemýšlela, že si dáš přihlášku na VOŠ, a přišlo mi to hrozně cool, jak sis za tím stála. A vida, teď už pracuješ ve vystudované profesi! To je prostě skvělý. A řidičák, velké téma tvého blogu 
A Mikyn. Bydlení. Týjo, takových změn! Blogy jsou skvělé deníky. Díky, že jsi tu s námi 
mow: 1) Nádherný článek, zvlhly mi obé obočí, přesto bych to nebyl já, abych sem nedal trochu nemravností - čekal bych, že se ve sprše lidi mejou nebo dělají hambaté věci, nechci tě uvádět do rozpaků, ale sprchu mám spojenou s hygienou, erotikou a sexem, takže bych čekal, že ve sprše myslíš na nemravnosti, a on nápad na blog
2) Tvůj nick - doufám, že mě Mikyn nevykastruje, ale jsi atraktivní a moc hezká cholka. Přesto mě ten zádomek (opak přídomku) "atraktivní" překvapil a musím se ti přiznat, i když mě budeš mít za idiota, že jsem si myslel, že bereš blog jako seznamku. A přiznám se ti, že když jsem tě objevil, hrozně makala moje mužská zvědavost - jak asi vypadá, když má v názvu "atraktivní"? A ono to přídavné jméno nekecalo
3) Asi není vhodné, abych se ti bodem 3 myšlenkově vyejakuloval ohledně mého blogu, ale jelikož spoustu věcí vnímám stejně jako ty, cítím to skoro jako mou občanskou povinnost. Začal jsem blogovat, protože jsem moc neveděl co s životem. Řekl bych, že hodně lidí tady bloguje z důvodu, že je něco trápí, případně nejsou úplně šťastní. Já nevěděl co s životem, a tak jsem se zeptal kluků na Webtrhu, jak dát svýmu životu smysl. Jazyky neumím (trochu německy), programovat neumím, tak mi kluci řekli, abych zkusil blogovat, že psát umím. Ale o čem? Nefotím, nevařím, necestuji. Tak co kdybych začal psát o svém životě. Ale zajímal by někoho život plešatícího vozíčkáře? Původně jsem chtěl začít blogovat na iDnesu, stát se pak úspěšným blogerem, třeba jako Dominik Landsman. Ale odradilo mě, že bych na iDnesu musel blogovat pod svým občanským jménem, a jelikož jsou některé mé kapitoly peprné, nechtěl jsem to tak.
Jaký ale zvolit nick? MoW neboli Man on wheelchair. Sám se čtu jako "mou" a skloňuju se "moue", i když správná výslovnost je asi "mau", a jak mě upozornila Rebarbora, slovo "mow" v angličtině opravdu existuje a znamená klátič, sekáč, nabíječ, ale to jsem v době, kdy jsem si ho vybíral, nevěděl.
Ze začátku jsem se vás trochu bál - nejsou tady nějací cvoci a pochybné existence? Smažky, Jehovisti, kriminální živly, Černé vdovy. Nakonec jsem zjistil, že jste ohromná parta skvělých a hřejivých lidí. Přišel jsem blogovat, abych našel další přátele, což se povedlo, ale našel jsem tady mnohem víc. I když jsem to chtěl po asi prvních deseti kapitolách zabalit, nakonec jsem tady už taky šest let. A začít blogovat bylo jedno z nejlepších rozhodnutí mého života.
Je až neuvěřitelné, jak se na takovém bohem zapomenutém místě, jako je Píše.cz může nacházet tak obrovská koncentrace milých, zábavných, empatických, a hlavně normálních lidí. Omluva za dlouhý koment, ale muselo to ven
---
mow.pise.cz
Jsme rádi, že tě tu máme 
zlomenymec: Já si pamatuju, že se mi hrozně líbil styl tvého psaní a nevím proč, ale myslel jsem si (určitě jsem nečetl ten úvodní článek 
), že jsi žena středního věku a máš malé děti. Musel jsem si tě s někým splést 
Takže když jsem pak vydedukoval, že jsi mladší než já, docela mě to překvapilo
Ad smazaný článek: Znáš toto? web.archive.org Můžeš tam napsat adresu bývalého blogu a proklikat se přes kalendář ke článkům i komentářům. Testoval jsem to na jednom hodně starém blogu z té domény a fungovalo to
lvice: Skvělý! Píšeš skvěle a dobře, že tu jsi. Včera jsem i měla tu čest tě poznat, z čehož mám hroznou radost.
Tělák a driblování. Cha! Slova, která jsem tak 20 let neslyšela 
lvice: Já si pak zpětně říkala, že jsem to asi neměla vykecat.
Ale máš bejt na Twitteru, hochu.
tlapka: Ještě, že sis tu sprchu tehdy dala! 
Tak hurá, do desíti let je ještě daleko a vůbec, proč si klást tak malé cíle? 
Živijó, živijó, živijó!
Musím říct, že ti briardi mi utkvěli v hlavě. A od té doby jsem neviděla ani jednoho! *
Ale v sousedství tu teď mají dalmatina a komodora, taky celkem rarita v dnešní době.
Schválně jsem se podívala na svůj první článek. Koncem měsíce od něj uplyne 15 let a zdaleka nebyl tak nosný a zapamatováníhodný jako ten tvůj. 
