Jsem talent na špatná rozhodnutí. Přátelství je věda, a já mám do vědce daleko. Co oči nevidí, srdce stejně bolí. Neexistuje osud, který by se nedal překonat pohrdáním.

Zdroj: http://atraktivnistrasilka.pise.cz/

mow: Super článek, mám rád kapitoly, které jsou hororovým thrillerem s prvky jemné erotiky. Dík, Strášo. Mně přijde řešení velmi snadné: vanuj vždy večer, když je doma Mikyn. Když vanuju já a jsem ošplouchnut, vždycky zavolám na rodiče bujarým hlasem HOTOVO, což znamená, že mě přijdou dojet sprcháčem, šamponem a voholit.

Proto nevidím problém, kdybys večer, při vanové očistě, bys na svého drahého zavolala:

"Mikyne, pojď svou milovanou vysvobodit ze spárů té zkurvené vany!"

Navíc to má v sobě i neskonalý punc romantiky. Já se koupu v klasické vaně rakvovitého typu, ale rohovky mám rád ("Máš moc hezkou rohovku!"), ale vždycky mi to evokovalo pocit, že se tam sedí v tureckým sedu (ale možná moc koukám na porno). Dělají se dnes ještě klasické podlouhlé vany?

Zas si troufám tvrdit, že čím budete starší a ohebnost kloubu a šlach bude menší, tím hůř se vám z van bude hrabat a budete více oblibovat sprcháče. Ono ale s vyhrabáním z vany můžete mít problém i kolem 30. Hlavně bych začal používat kachničky a protiskluzové věcičky, v koupelně bývá nejvíc smrtelných úrazů ze všech místností v baráku.

Když jsi ještě panna, tak ti sedne vana. Když však provaz nedaří se, uvnitř tebe všechno pláče, řekni vaně něžné sbohem a jdi se umejt do sprcháče.

Takový Jean-Claude Van Damme, přezdívaný roznožkový pánbů a funící ďábel, ten bude používat vanu ještě v pětadevadesáti.