iva: To byl nasmlouvanej veterinář, co od nás přebíral odchycený psy.
Jednou jsme spolu zavedli řeč právě na jezevčíky. Pan doktor si vedl svou, že daklové jsou parchanti nevychovatelný atd., já mu oponovala, že jezevčík je osobnost a jen jiná osobnost ho zvládne. On řval, že jezevčíka nikdy!!!
Po nějaké době jsme se potkali znovu, já se ptám, co je nového, pan doktor se tak divně zatvářil a pravil, že má novýho psa. Nechtěl říct jakýho, ale ošíval se tak, že mi to došlo. JEZEVČÍKA
Když on se prej na pana doktora, a teď cituji: "Tak strašně smutně koukal... to nešlo jinak."