Pár drobností...
Jsem talent na špatná rozhodnutí. Přátelství je věda, a já mám do vědce daleko. Co oči nevidí, srdce stejně bolí. Neexistuje osud, který by se nedal překonat pohrdáním.
Zdroj: http://atraktivnistrasilka.pise.cz/
Článek Velký průzkum
Komentáře k článku: Velký průzkum
myfantasyworld: Zajímavý průzkum teda. By mě zajímalo, kolik holek má jasno v tom, jakého chlapa by chtěli a jak se to v jejich životě třeba změnilo nebo nezměnilo.
Já osobně musím říct, že teda jsem taky neměla to, že bych vyloženě chtěla ten a ten typ kluka, prostě se mi buď líbil nebo nelíbil. Ale musím říct, že jako mladší jsem byla na blonďáky, pak se mi blonďáci přestali líbit a spíše mám radši tmavovlasé. 
Ale že bych mohla vyloženě říct typ, který chci, to nejde. Hlavně bych chtěla, abychom si rozuměli a byli spolu rádi (ale teď nikoho nechci a nevím, jestli to tak nezůstane. Jsem spokojená teď, jsem svobodná, nezávislá a tak mi to vyhovuje. )
Co se týká profesora na SŠ, tak my měli třídního, po kterému všechny holky letěli (a ano, ani já nebyla výjimkou). Líbil se mi, byl fakt hodně pěknej, ale musím říct, že ve druháku jsem ho začala nesnášet (ale nadále se mi líbil), protože to byl namyšlený frajer a já takové chlapy taky nemusím a teda párkrát jsem na něj koukala takovým tím výrazem div ne vražedným, že se až z toho zarazil.
A vidíš, to mě ani nenapadlo, že by tam byla možnost, že jsi lesba. 
atraktivnistrasilka: Já osobně si myslím, že žádná nemá vyloženě jasno. Ale většina má jistě představu o tom, co se jim líbí - třeba moje matka je na tmavovlasý a modrooký, a přesně proto si vzala mýho tmavookýho otce a později si začala s blonďatým modrookým chlapem. Já nemám ani takovouhle představu, prostě buď je mi sympatickej a oukej, nebo... nic. Když někde vidim chlapa, kterýho většina ženskejch považuje za atraktivního (řekněme nějakej herec, nebo tak něco), já přemejšlim jedině nad tím, jakej asi může být povahově. Prostě nejsem takovej ten slintací typ.
Profesoři, věčný téma. Já mám taky "svýho" profesora, ale to je češtinář kolem šedesátky... ne nějakej namyšlenej zeměpisář / tělocvikář Jsou přesně ty priority tohle
Tebe to nenapadlo, ty dva blbce holt jo
myfantasyworld: To zas já nemůžu říct, že bych vůbec neslintala, občas úplně koukám a říkám si, jo ten je pěknej.
iva: Blonďatý nebo normální?
Děvče, ty to nemáš v životě jednoduchý, když už teď jsi dospělá, viď?
Ne, že bych neměla nějaký oblíbený typ, vždycky jsem měla, jen jsem po nich nějak nikdy v reálu neprahla. Až na toho Hana Sola, to je jasný, toho asi podvědomě hledám furt
Pravda je, že můj choť absolutně neodpovídá tomu, co jsem vzhledově od chlapů vždycky čekala. Vždycky se mi líbili spíš fousatý tmavovlasý tmavooký, s pěkným zadkem a velkejma rukama. No, není, no 
Ale přijde mi srandovní, že mi vlastně typově dost připomíná mého prvního hocha a taky mého oblíbeného country zpěváka v jeho nejlepších letech.
A když jsem nedávno kamarádce říkala, že jsem vlastně vždycky prahla po Marku Darcym z Bridget Jones, ona se na mně jen tak udiveně podívala a pravila: "Ale vždyť ho máš!"
Tohle téma je vlastně na další slohovku
Takže vzhledově: Clive Owen, Colin Firth...
Hlasově: Martin Stránský
V reálu: můj úžasnej choť, s kterým se občas hádám, občas mě dokáže neuvěřitelně nasrat, ale zároveň je to ten nejlepší parťák a táta. Je s ním sranda, neřeší ženský a mužský práce (no dobře, nežehlí, ale zas nechce, abych se starala o auto) a je na něj spoleh.
Pro holky v našem věku už je prostě sexy chlap ten, kterej je velkej dospělej samostatnej kluk, co má hezkej vztah k dětem.
A jak tak koukám, tobě taky musí chlap vonět celej a ne jen trošku. Vidíš i pod slupku a dokážeš vycejtit to, co holky zaslepeně hezkým ksichtíkem nevidí. Takže to asi budeš mít v životě těžký, páč dokud nenajdeš tu správnou druhou půlku sebe, tak se asi mamka vnoučat nedočká
atraktivnistrasilka: Je to se mnou těžký, no. Já mámě pořád říkám, že si někde měla udělat další dítě, protože na to, jak strašně chce bejt babička, se to nevyvíjí moc dobře. Ačkoli teda mojí kamarádce v nějakém testu na facebooku vyšlo, že v roce 2021 budu mít dítě, tak teda nevim. Co je na internetu, to přece musí bejt pravda.
Moje máma mi se slzou v oku vyprávěla, jak je na modrooký tmavovlasý, ale štěstí na to neměla. Nejdřív si vzala mýho ač tmavovlasýho, tak hnědookýho otce... a podruhé si začala sice s modrookým, ale blonďákem. Tyhle věci se většinou dozvídám při těch rozhovorech, kdy se ze mě máma snaží vypáčit, kdo se mi líbí, nebo jakej je můj typ. Ona si myslí, že se jí to stydím říct, ale pravda je taková, že vlastně není CO říct. S čímž tak trochu souvisí i to, že jsem v těhlech věcech vyloženě natvrdlá - na základce jsem nepoznala, že byl do mě trošku zamilovanej spolužák, ačkoli mi to všichni říkali... a u Chytrolína jsem si to taky dlouho neuvědomovala (ale pak náznaky začaly razantně sílit, takže už bych musela bejt vyloženě blbá, aby mi to nedošlo). Pak taky jednou na chatě - byly jsme s babičkou na výletě a furt se tam tak kolem mě motal takovej hoch s kiosku. A já jsem si to absolutně nevšimla. Když jsme šly odtamtud, babička mi řekla:
„Teda Terezo, jestli já jsem někdy viděla natvrdlejší holku, než jsi ty.“
wien: Nemám představu, spíš si vyhlídnu týpka a pak sonduju, jestli to jakej je, co ho baví, by šlo dohromady se mnou. Zahledění frajeři u mě taky nemaj šanci, ale mně přijde, že o tu šanci by ani nestáli, ti maj raději drobné něžné dívky, takové co neohrožují jejich křehké ego, a ne žirafy jako jsem já.
---
wien.pise.cz
atraktivnistrasilka: Tak po mně takoví taky nejdou, a je to tím, že se blbě (vážně, nepřístupně - prý) tvářím, proto každýmu připadá, že jsem úplně k ničemu - takže i těm frajerům.
zmocaluabazin: Mela jsem kdysi dva typy kluků, co si mi líbily.. ale stejně souhlasím, že to zevšeobecňování nefunguje 
zlomenymec: ŽenCký většinou nevědí, co chtějí, ale nedají pokoj, dokud to nedostanou
atraktivnistrasilka: Záleží, co máš na mysli. Chci toho spoustu.
A něco, po čem se netloustne, bys tam neměl?
zlomenymec: Tak to hlavní třeba?
Po čokoládě se netloustne, to jsou ničím nepodložené výmysly
atraktivnistrasilka: To ale přece jasně vyplývá z celého článku. Ze všeho nejvíc chci pejska!
Jistě, tak to jsem asi přes Vánoce přibrala po vodě a ne to po těch čokoládovejch kolekcích, co byly ve slevě.
rebarbora: „…a já koukám na psa.“ To je dobrý 
Jinak co se toho průzkumu týče, taky bych řekla, že to mám podobně, taky nemám žádný vyhraněný typ – blonďák nebo brunet, introvert nebo extrovert, to je vlastně jedno, ale musí mít něco, co mě zaujme, třeba hezký oči, nebo musí něco říct nebo udělat, prostě musí mít to NĚCO, říkejme tomu charisma Ale chápu, že chlapi to maj asi jinak, ti to berou víc podle vzhledu
atraktivnistrasilka: Moje čerstvě rozejitá spolužačka asi před rokem vykřikovala: „Všichni chlapi jsou povrchní svině!“ Do jistý míry měla pravdu, až na to, že všichni jsou povrchní a ne všichni jsou svině.
boudicca: Já měla zcela jasno: tmavovlasýho, výrazné chlapské rysy... A pak jsem na 5 let skončila se zelenookým blonďákem. Takže za mě: chlap musí mít hlavně charisma, na detailech už pak nesejde. Ze současného partnera jsem odvařená ještě po roce a představa, že jsem si pro sebe uzurpovala známého lamače dívčích srdcí, mě zcela nemístně těší.
atraktivnistrasilka: Jó, to moje babička zase byla na blonďáky, světlý typy prostě. A přesně proto si vzala chlapa, na kterém se italské geny podepsaly docela značně...
tlapka: *Brečí, protože charisma nemají*
Když to nejde verifikovat, musí se to falzifikovat. Takže já třeba neumím popsat svůj typ, ale zato přesně vím, že dotyčný můj typ není.
atraktivnistrasilka: Na mě nedávno ten jeden spolužák, co ten "průzkum" dělal, spustil, že prý se mi určitě líbí, protože jsem mu vysvětlovala účetnictví. 
Tak ten zrovna, no. Já když slyším, o čem si o hodině povídá se sousedem z lavice, tak se mi chce blinkat. Po tom, co jsem mu řekla, že jsem do něj strááášně zamilovaná, mě obvinil z toho, že jsem mu na doživotí srazila sebevědomí na nulu.
cayenne®blbne.cz: Můžu potvrdit celkem běžný trend. Vždycky jsem chtěla hnědookého, a tak jsem nikdy žádného samozřejmě neměla... až teď. A toho se budu držet! Budu se ho držet tak dlouho, dokud bude mít hnědé oči, tak! (Anebo klidně ještě déle.) Ale je fakt, že má hlavně charisma a povahu, která je kompatibilní s mojí. To je to hlavní. Takže ty oči jsou nakonec jenom takový bonus. A nebo to možná bylo znamení, abych si ho všimla už na první pohled, protože je to docela nenápadná osůbka, u které hrozilo, že by mé pozornosti mohla uniknout. A to by byla škoda.
Každopádně mám-li to zobecnit, vždycky jsem byla na podivíny (intelektuály z knihovny a jiné osoby, vedle kterých jsem si sama nepřipadala v moderní době tak nepatřičná). Za sebe tedy hlasuji spíš pro introverty.
