Jsem talent na špatná rozhodnutí. Přátelství je věda, a já mám do vědce daleko. Co oči nevidí, srdce stejně bolí. Neexistuje osud, který by se nedal překonat pohrdáním.

Zdroj: http://atraktivnistrasilka.pise.cz/

atraktivnistrasilka: Tak předně - absolutně mi nevadí románové komentáře. Je o mně všeobecně známo, že se už skoro tři roky přemlouvám, abych si zašla do knihovny zaplatit roční poplatek, popřípadě udělat si novou kartičku. Kdysi jsem četla fakt hodně (základka - kdy byl ještě relativně čas), teď stíhám akorát tak maturitní a odbornou četbu k odborným předmětům. Tudíž mi nějaké to rozptýlení sem tam přijde vhod a já jsem jedině ráda, když si můžu počíst!

Já vím, tak nějak jsem počítala s tím, že po ZŠ se hodně vazeb zpřetrhá, ale byly tam i holky, co jsem znala už od školky, možná dřív... ani nevím. Tak to mi bylo líto. Ale třídy jako takové rozhodně ne, z větší části to byla parta blbců. Co vím, dva z nich jsou teď na nějakém detoxu, někteří byli vyhozeni ze SŠ a pár jich má takový ty postpubertální depky, který já jsem si protrpěla někdy v šestnácti. Ale na rozdíl od nich bez alkoholu a jiných vychytávek.

V 18 to rozhodně žádná tragédie není, to říkám taky, ale okolí trpí chorobnou představou, že když ne teď, tak už nikdy. Vždycky jim odpovídám, že se třeba dočkají, když mi jedna ženská podle na míru sestaveného horoskopu předpověděla nějakou větší změnu letos. Ale já si z toho dělám spíš srandu, protože zaprvé tomu nevěřím a zadruhé si nikoho nehledám (a v dohledné době ani nebudu). Ale příbuzným to prostě nevysvětlíš.

No, taky mi to dalo, než jsem to sepsala. Ono vzpomenout si vůbec na nějaké svoje úspěchy, to je v mém případě nadlidský výkon.