Jsem talent na špatná rozhodnutí. Přátelství je věda, a já mám do vědce daleko. Co oči nevidí, srdce stejně bolí. Neexistuje osud, který by se nedal překonat pohrdáním.

Zdroj: http://atraktivnistrasilka.pise.cz/

atraktivnistrasilka: Aj, to je další věc - já kupříkladu vůbec nevím, s kým bych jezdila. Ani jeden z rodičů řídit neumí, s dědou bych si netroufla, ten by na mě jen řval, nervák jeden... babička je teoretická řidička, to by byl taky jedem velkej nerv, taková jízda... maximálně tak matčin ex, ale pochybuju, že ten sedne do auta, který bych řídila já. Bratranec je blbec, ten by se mi smál, že jedu pomalu (on sám měl ve zvyku jezdit devadesátkou tam, kde je padesátka - dokud mu nesebrali řidičák - teď je v podmínce, protože řídil stejně) a strejda je to samý. Takže vlastně smolíček.
No uvidíme, no. Uvidíme, kdy (jestli) se mi to povede, pak bych si možná zajela na chatu, aby mi to děda půjčil a jezdila bych si tam. Tam bych si asi i troufla sama. I když bych se hned musela rozjíždět do kopce (což je moje noční můra).