iva: Když po tobě jdou - není to paranoia
FB účet jsem zrušila ve chvíli, kdy se mě spolužáci začali ptát, co to proboha sdílím. No já nic, to samo, přesněji řečeno - hacknutej účet. Moje matka, kterou jsem si krátce před tím, po jejím mnohaletém snažení, dala do přátel, mi dotčeně oznámila, že se za mně stydí. Její spolužačky mi lajkovaly stránky. Moje kamarádka mě poučovala, že nesmím všechno bezhlavě otvírat... Matičku jsem poslala do..., její spolužačky jsem ignorovala a kamarádku jsem ujistila, že otvírám jen věci od ní...
Pak jsme zjistili, že máme zavirovanej PC v práci, což byl průser, ale solidárně jsme drželi hubu
Ještě bych pochopila reklamy, ale kurňa porno?!
Cifix, měla jsem vztek, styděla jsem se... a fakt jsem se cítila okradená, praštená palicí a znásilněná.
Takže jsem všem poslala zprávu, že se omlouvám, měla jsem hacknutý účet a s FB končím! Potěšilo mě, že ti, na kterých mi záleží, odepsali, že chápou a že předpokládali, že ty čuňačinky nebyly můj nápad.
Tím skončila má socializační snaha a je mi líp