Strašilka má strašný strach.

A myslím to úplně vážně. Kdybych neměla strach, tak bych se učila ZSV (o bože, hloupé NATO) a nelítala tu po bytě jako splašená, že mě zítra cestou do školy určitě někdo praští po hlavě a bude to vypadat jako nehoda.

Už od ledna po mně jdou. Jestli jsem někdy byla paranoidní, nyní už nejsem - má paranoia se proměnila v reálné nebezpečí. Vlastně nejen v to nebezpečí.

Nedávno jsem se tak okrajově zmínila, že se mi někdo snažil dostat do mailu:

Fajn, řekla jsem si. To se děje dost lidem, tohle. Změnila jsem si heslo všude kde jsem mohla a nic neřešila. Od té doby už se mi na mail nikdo dostat nepokoušel, takže cajk, že ano.

No, pak byl nějakou dobu klid.

Nějakou dobu.

Pak jsem si jednoho dne šla otevřít svůj devět let mladý mail, který používám k facebooku a do knihovny (bejvávalo...).

To byl šok, děcka. Ještě větší šok, než jsem zažila, když jsem se dozvěděla, že můj bývalý učitel občanské výchovy tahal z ženských prachy (Jarda).

Můj mailíček byl napaden. :(

Přišla jsem na to ve škole. Dalo mi hodně práce, abych se nijak emocionálně neprojevovala, protože hodina ICT prostě k tomuto není zrovna vhodná - ještě když vám do počítače čučí profesor a škodolibě se směje.

Takže jsem ten mail samozřejmě obnovila pomocí čísla, protože mám na něm registrace a přijít jsem o ně fakt nechtěla.

A tohle tam na mě čekalo po otevření.

A tohle po otevření jednoho z těch mailů. Ten soubor jsem zkusila na školním počítači stáhnout - nikoli otevírat, jen stáhnout - samozřejmě spustitelný soubor. Nevím, co by se stalo, kdybych to fakt otevřela - to už by se profesor na ICT asi moc nesmál. :D :D

Asi jsem tehdá udělala chybu, že jsem všechny ty svoje důležité registrace okamžitě nedala na jiný mail. Protože to, co se stalo v pátek a včera - to už mě fakt vyděsilo. Fakt jako!

Popíjela jsem si tak jako víno. To bylo včera večer, po tom, co jsem se celý den učila (ne, že by to k něčemu bylo). Popíjela jsem jen tak, prostě jsem na to měla chuť, ne, když se mi na telefonu ukázalo upozornění - zpráva od kamarádky - messenger. A hned čtu:

"Co to doprdele je?"

A fotka.

Fotka...

...mého starého instagramového účtu.

"Mého".

Screenshot vám sem ani dát nemůžu, protože můj starý účet byl najednou plný různých takových... jak to říct... nahotinek. :D

Asi jak jsem měla v hlavě, zmohla jsem se jen na odpověď:

"Jéžiš, oni mě hackli :D"

Mně by to fakt vůbec nevadilo. Ať si ten můj starej účet klidně sežerou, jestli mají zájem. Ale kurnik šopa, oni mě tam sledovali různí spolužáci a i jejich mladší sourozenci, kterým by internet měli zakázat! Já v jejich věku už jsem psala blogy, ale... to je něco jinýho.

Takže jsem se samozřejmě styděla. Normálnímu člověku by asi došlo, že je ten účet napadenej, ale tohle byli moji (bývalí) spolužáci. Takže... panika.

Ta se v mém případě tedy nedostavila hned. Protože, jak už jsem psala, měla jsem v hlavě. Takže to byla náramná sranda. Jakože jupí, ono se něco děje!

Už jsem slyšela o případech ukradených instagramových účtů, takže mě to nepřekvapilo. I tak jsem ten svůj účet ale chtěla získat zpátky, protože není nic lepšího, než mít svý fotky pod fotkama různejch jinejch, sprostejch fotek. :D Takže jsem šla na mail, na kterém jsem tušila instagramovou registraci. V normálních případech člověku přijde zpráva, kde se píše, že byly změněné nějaké údaje (mail, jméno, heslo...). Mně nepřišlo nic. A nic nepřišlo ani na žádný jiný můj mail.

Což je trochu průšvih. A vůbec se mi to nelíbí.

Takže mi zbyla asi jediná možnost - nahlásit ten účet a doufat, že bude co nejrychleji smazaný. Poprosila jsem i nějaké svoje kamarádky, ať to nahlásí, taky to udělaly - jenže když jsem se v půl druhé ráno koukala (neptejte se mě, co jsem v půl druhé ráno dělala na mobilu - bylo horko, bouřka, venku lilo a já jsem nemohla strachy spát!), tak tam ten účet pořád ještě byl. Přejmenovaný, se změněným popiskem, s nějakou náhodnou fotkou na profilovce. Takže se ale vůbec nic nestalo a "můj" instagram si žil vlastním životem vesele dál.

Hlavně se mě neptejte, jestli jsem se tam zkoušela přihlásit. Samozřejmě! :D

Takže jsem šla vzteky spát. "Spát". Spíš bdít, ale to je asi jedno.

A ráno taky nic. Ten profil tam prostě pořád byl, sprostých fotek snad ještě víc a ačkoli Instagram obyčejně maže veškeré náznaky pornografie, na tuhle jasnou a vyloženou pornografii prostě nereagoval a mě to děsně štvalo, protože samozřejmě nechci, aby si někdo něco takového spojoval se mnou.

Takže jsem se naštvala a nahlásila ten profil jako spam.

Za dvě minuty bylo po něm.

Jen doufám, že je to natrvalo, protože ve výpisu sledujících jedné mé kamarádky pořád je. Ale už na něj nejde kliknout, takže... takže zatím uf. Uf. Budu to sledovat a jestli se ten profil zas objeví, tak to budu řešit dál. Do té doby budu brousit po všech svých mailech a hledat registrační zprávu.

To pořád není všechno.

Ráno mi to nedalo a šla jsem se znovu podívat na ten napadený mail, ze kterého se posílaly ty viry. Byla tam zpráva z pátku, která mi tvrdí, že v 15:05 toho dne jsem se snažila dostat na svůj facebook.

Maminko pomoc. To mi internet vůbec nešel. I teď jsem ráda že mi jde, natož v pátek v 15:05, kdy jsem se vrtala v modemu!

No ale je mi jasný, že si za to tak trošku můžu sama. Kdybych si převedla všechny registrace na jiný účet rovnou a kdybych si ten starý instagramový účet smazala už tehdy v září, co jsem ho pouštěla, nemuselo se nic takového stát. Asi. Prostě poučení pro příště: Pouhé zamknutí účtu prostě nestačí.

Takže až mě někde někdo praští po palici, zastřelí, přejede autem, obětuje Poseidonovi... nikdo se nemůže divit.