Komentář, na který odpovídáte

07. 06. 2017 - 21:22
 

atraktivnistrasilka: Nejstatečnější
Když ony to ale byly horory. Jako fakt. Když už jsem jezdila hodinu, bylo to na mě moc dlouho. Pořád jsem koukala na čas, přestávalo mi to jít, prostě děs. Ale jako nic mi neříkal, dokonce mi pak ani zpětně nic nevysvětloval, spíš se mně zeptal, jestli mám otázku. Tak snad jsem byla normální, no Ještě bych si ráda vypilovala ten odhad na zatáčky a hlavně to nežádoucí ježdění do protisměru, ale myslím, že až na silnici budu mít čáry, budu schopná se v nich držet. Nějak. Tohle je fakt ten můj neexistující odhad. To, čeho jsem se hodně bála. Uvidíme, nu. Čekám, kdy budu brečet já. Asi mě to taky nemine.

Jé... a já jsem zapomněla jednu vtipnou historku, která se dneska stala. Hned jí tam doplním.
Jela jsem kolem stromů s nízko položenými větvemi. Lasička měl otevřené okno. A jak jsem se tak soustředila na ježdění jako takové, nekoukala jsem, kde mám pravý bok. Když najednou Lasička zahudruje. "Nevoz mě do toho zelí!" Tak se otočím a vidím, jak Lasičkovi do obličeje švihají větve Měla jsem co dělat, abych udržela volant

Kůň je příroda. Tyhle vymoženosti dneska, auta, na to já evidentně nejsem...

Vaše odpověď

Přihlášení
jméno:heslo:ze serveru:
vaše jméno:
vaše www: http://*
opište kód:

Pozn.: označená pole nejsou povinná. Odkaz na www bude zobrazen pod Vašim komentářem, pokud se jedná o odkaz na blog.

Komentáře k článku: Kterak jsem se skoro zabila