Jsem talent na špatná rozhodnutí. Přátelství je věda, a já mám do vědce daleko. Co oči nevidí, srdce stejně bolí. Neexistuje osud, který by se nedal překonat pohrdáním.

Zdroj: http://atraktivnistrasilka.pise.cz/

atraktivnistrasilka: Tak v pohodě jsem teď, ale při jízdě vždycky propotím sedačku a konkrétně dneska jsem snědla jen dva menší krajíčky chleba, jak jsem se celý den klepala strachy. Fakt sranda je, že mám největší nervy z toho instruktora, ale co se týče řízení samotného, tak mi většina věcí nedělá problém (parkování do toho nepočítám ), teda až na větší křižovatky a protivné uličky, kde doprava není vidět, až když to auto vyjede. Ale to je asi tak všechno. Prostě ty skoro nejzávažnější věci. Ale fakt se to snažím brát sportovně, chyby dělám, nehroutím se ani z nich a ani z Lasičky, už nemám chuť s tím seknout. Mrzí mě, že jak je starší, tak je i vzteklejší, ale když nepoloží mě, jakožto citlivku, tak myslím, že nepoloží nikoho. Jsou kolem konkurenční autoškoly, odkud se zvlášť mladý holky (na dospělé a kluky si tolik nedovolí) vrací domů s brekem, probíhá tam slovní napadání a na facebooku si mažou negativní recenze. Tohle mám z první ruky a dost mi to vyrazilo dech. Jsem ráda, že jsem tam, kde jsem.

Díky za tu oranžovou, to je přesně to, o čem mluvím. Jsem rozjetá a blikne to, když jsem už u toho semaforu - projela bych to, ale Lasičkovi by asi dosloužily hlasivky. Tak budu v tomhle zatím skákat jak píská a až budu mít vlasní autí, tak si to udělám podle svého. Ale štve mě to. A štve mě i to, že mě tu spojku nenechá pořádně omakat a prostě křičí jak kdybych ho na chodník vezla. No bóže, tak to prostě skočí a jedeme. No. Se zas tolik nestalo.