Jsem talent na špatná rozhodnutí. Přátelství je věda, a já mám do vědce daleko. Co oči nevidí, srdce stejně bolí. Neexistuje osud, který by se nedal překonat pohrdáním.

Zdroj: http://atraktivnistrasilka.pise.cz/

atraktivnistrasilka: Já začínám pojímat podezření, že Lasička se takto specificky, řekněme, chová jen k někomu. Dělal u něj kamarádky strejda a prý na něho vůbec nekřičel. Buď to byl extra talent, nebo si Lasička na chlapy prostě nedovolí. Teď je fakt, že na mě křičí už víceméně jen kvůli tomu, že špatně zatáčím - tzn. dělám to technicky špatně, takže se to pak odráží na tom, jak tu zatáčku projedu. Teda, v malejch uličkách. Protože tam není vidět a já jsem přehnaně opatrná. Hlavně když zatáčím vpravo.

Věř mi, že ani až se přestanu cpát k obrubníku, ani pak dokonalá nebudu. Včera jsem dvakrát chcípla. Jednou na semaforu, to byla moje blbost, špatně jsem pustila spojku (bylo to mírně do kopce, ale stačilo to k nepleše ). Podruhé na velké křižovatce, kam jsem se měla napojit na hlavní, jenže tam furt něco jezdilo a když jsem se chtěla rozjet, fakt nevím, co jsem dělala a na co jsem myslela, ale nějak jsem chcípla. Asi jsem zase špatně pustila tu spojku. Ale Lasička byl zas netrpělivej, tak mě znervózněl, takže tohle byla společná práce. A s parkováním to taky není tak horký, to fakt neumím. Možná tak čumákem zajet na nějaké parkovací místo a pak vycouvat (to se učím tím, jak ho pořád vozím do nějakých obchodů ), ale podélně to neumím ani trochu. Takže ne, dokonalá fakt nebudu, k tomu se možná nedopracuju nikdy.

Ad rychlost - já vím, ale Lasička dělá, že to neví. A auta kolem mě taky. Autama se netrápím, když na mě trubka zatroubí, tak je to v tomhle případě její problém, ale Lasičku vezu vedle sebe, že.