Jsem talent na špatná rozhodnutí. Přátelství je věda, a já mám do vědce daleko. Co oči nevidí, srdce stejně bolí. Neexistuje osud, který by se nedal překonat pohrdáním.

Zdroj: http://atraktivnistrasilka.pise.cz/

atraktivnistrasilka: No vidíš, no, mně to taky uteklo. Jak jsem si před rokem pískala, že třeba taková maturita je ještě daleko, najednou je to skoro tu. Pořád musím myslet na ten moment, kdy jsem otevřela harmonogram školního roku na stránkách, a uviděla tam ty pevně dané termíny maturit. A záložku "MATURITA 2018". Fuj fuj fuj. O maturáku ani nemluvím, ten je na samém začátku prosince a je mi z toho tak nějak nevolno, jen si vzpomenu.

Ale no tak. Mé předlouhé komentáře jsou jen známkou toho, jak se neumim výstižně a stručně vyžvejknout k věci.

Nebojím se říct, že jsem nikdy takový nervy neměla, jako u tý autoškoly. Jako Lasička je vůl a všechno, ale má pravdu ve dvou věcech: Že už mě vesměs nemá co naučit, takže musím u zkoušek sama kočírovat svoje nervy, a že u toho ježdění zbytečně přemejšlim a mám strach, takže to vypadá, že řídit neumím, i když celkem umím. To právě byla sranda u zkoušek, když jsem první polovinu jízdy zajela naprosto příšerně, a ve druhé polovině jsem se uklidnila, takže jsem jela dobře. Vybavuju si ten moment naprosto přesně: Komisař prohodil něco o nějaké hospodě, která kdysi stávala u autobusové zastávky, ale už tam není. Bylo to fakt k naštvání, když jsem se dozvěděla, že valná většina mých chyb se udála na samém začátku, vážně doslova v prvních pár vteřinách jízdy. Prostě jsem vyjela, komisař řekl doleva a já byla připravená na odbočení vpravo. Pak na mě Lasička křiknul, ať si srovnám ruce, na semaforu padla zelená, já blikla na správnou stranu a jela doleva, zapomněla jsem se však podívat doprava. Z čehož komisař udělal pohádku o tom, jak jsem se "ani jednou" nepodívala vpravo. Potom jsem zajela do pruhu trochu později, než jsem měla (čára byla pořád přerušovaná), ale už to bylo pozdě, což zase chápu. Ale vytýkat mi, že projíždím křižovatky "špatným tvarem" (při odbočování vlevo), i když jsem do protisměru nezajela, to mi přijde uhozené. No, takže takhle to bylo. Ale zase, já bych si to za tu svojí připosraně odjetou jízdu taky nedala, o tom žádná. Zajímalo by mě, jestli bude mít komisař k dispozici papír s těmi chybami, které mi tam ten předchozí komisař napsal. Někdo mi říkal, že ano, z čehož mám nahnáno. Budu vypadat jak nána.

Nu, svět samozřejmě neskončí, když tu autoškolu neudělám ani teď, ale Lasička se asi posere, s prominutím, respektive spíš já po tom, co si vyslechnu. Jestli to nastane, tak mu asi řeknu, ať mi laskavě vyplní výkaz jízd, že toho prostě necháme. Šla bych jinam, ale to už ho nemusí zajímat.

Díky.