Pár drobností...
Jsem talent na špatná rozhodnutí. Přátelství je věda, a já mám do vědce daleko. Co oči nevidí, srdce stejně bolí. Neexistuje osud, který by se nedal překonat pohrdáním.
Zdroj: http://atraktivnistrasilka.pise.cz/
Článek Přijímačky jinak
Komentáře k článku: Přijímačky jinak
myfantasyworld: Normálně jsem čekala s napětím, aby to vše dobře dopadlo. Skvělé je, že si můžeš říct, že to máš za sebou. 
Takovéhle setkání s rodinou partnera je vždycky stresující, obava, jak tě přijmou je vždy. Ale dle toho,co píšeš to vypadá, že to dopadlo dobře.
Uhlídat sklenice je těžké, také jsem občas měla plnou sklenici vína bez mého vědomí. 
Nevím, jakého Jacka jsi měla, ale mě chutná medový a skořicový. 
atraktivnistrasilka: No, přesně tak! To první setkání je za mnou, takže už to snad bude jen lepší. Pevně v to doufám.
Ano, myslím si též, že jsem neudělala úplně nejblbější dojem. Akorát jsem byla prý i oproti holkám (přítelkyně Mikynova bratra a bratrance) málo povídavá. Ale to už je prostě povahou. Nejsem typ, který by se sám zapojil do konverzace, pokud jsem v neznámém prostředí.
Jacka nevím, jakého jsem měla. 
Nebylo mi řečeno, byla mi do ruky podaná už nalitá sklenička. 
Kdybych nebyla už vrzlá, tak to asi ani nevypiju...
hroznetajne: Úžasně napsané, jako vždy . Úplně jsem cítila tu... úzkost?
Tohle je pro mě osobně taky strašák a fobie (teda ne, že bych to někdy zažila, spíš si to tak představuju), protože se jdeš vyloženě "ukazovat" cizím lidem, kteří si tě budou "prohlížet" a "hodnotit". A jestli tě v tom takhle nechal vymáchat, tak se nedivím, že jsi ta piva dala 4. Já bych jich tam poslala asi víc .
atraktivnistrasilka: Hehe, díky, od srdce to bylo. Jo, úzkost to byla. A pěkná. Vlastně mi Mikyn účast na téhle oslavě nabídnul jednoho večera, když jsme se loučili v metru. Já už byla vevnitř a za chvíli se měly zavírat dveře, když se Mikyn najednou otočil, přiběhl zptáky, a křiknul: "Hele, nechceš za dva tejdny na naší rodinnou oslavu, abych tě představil?" A já jsem byla tak vyjukaná, jak to bylo náhle, že jsem mu na to kývla. Oj, jak já se za to v tom vlaku proklínala!
S tím ukazováním jsi to trefila, ano. Jinak ti musím dát zapravdu i v tom, že mě v tom nechal vymáchat, ono totiž nejen, že jsem to měla všechno najednou, ale taky mi moc nepomáhal. Když se mě třeba jeho maminka ptala, kdy zase přijedu, tak dělal mrtvého brouka. A já nejsem člověk, co by se někam sám zval, takže jsem s odpovědí trochu tápala. Potom jsem mu to samozřejmě řekla, ale on je v tomhle vážně takový ten typicky, leč poněkud stereotypně chlapský ignorant, když mi něco vadí, opravdu mu to musím říct, sám to často nepozná. Já jsem pravý opak, problémy vycítím lehce, takže tohle se teprve učím.
No, bývala bych s pivy pokračovala i dál, ale bylo půl hodiny do zavíračky, takže jsme se museli pakovat. 
eithne: Já se u toho normálně tetelím, jak je to krásný Nemluvná a plachá je v pořádku, všichni vědí, že setkání s tak početnou přítelovou rodinou je náročný, takže to se toleruje bez pozastavení. A jinak mi z toho vyznělo, že je jeho rodina fajn, což je prostě super! A že jste si potykaly s maminkou, to je snad nejdůležitější, na tomhle vztahu vždycky záleží. Moc ti gratuluju, zní to fakt dobře
A co tvoje rodina, už jsi ho představila vašim?
atraktivnistrasilka: No, stejně si vybavuji ten skeptický pohled Mikynovy sestřenky, když jsme se loučily. Myslím si, že všichni pořád tak nějak čekají, jestli se mezi ně ještě někdy vrátím, nebo jsem slabý kus a odpadnu. Přiznám se, že ačkoliv ke mně byli všichni moc milí a tak, po pár hodinách jsem byla unavená a chtěla domů, protože jsem se přestávala cítit. Ale to je asi vážně tím, že toho napoprvé bylo hodně, a ke všemu dlouho.
Maminka je fajn, to jo. Dneska mě na víkend zvala do divadla. Sice jsem odmítla (chci si po hodně náročném týdnu odpočinout od cestování, tak nějak výjimečně totiž nepojedu do Pardubic, navíc mám na sobotu program - v rámci Prahy), ale bylo to od ní milé a příště třeba půjdu.
Doma jsem Mikyna ještě nepředstavila, ale už ho připravuju na to, že to nastane. A vlastně nejen jeho, ale i svou rodinu. Máma to tak trochu čekala, ale pro tátu byl šok, že k tomu asi brzy dojde. On totiž pořád čekal, jestli to jako vydrží a nebo zase ne. Akorát to bude mít chlapec nadvakrát, protože rodiče mám od sebe.
iva: Pravidlo číslo 1: maminky si NIKDY netykají s nikým, koho nechtějí vzít do rodiny 
Dobře to dopadlo, nijak jsem nepochybovala, že by to mohlo vzít jinej konec 
A Mikyn si vykydal auto? Cifix, zlato, TO je láska 
atraktivnistrasilka: Osobně bych řekla, že maminka byla hlavně ráda, že si Mikyn někoho našel, z různých takových důvodů. Takže jsem to měla vlastně velice jednoduché.
Vykydal. Chlupy tam byly, sem tam nějaký ten suchý list taky, ale viděla jsem hned, že tomu nějaký čas věnoval... všimla bych si i kdyby mi to předem desetkrát nenahlásil.
rebarbora: *uf 
Jakožto další introvert ti naprosto rozumím! 
Být za nemluvnou stydlivku ale není zas tak špatný, lepší než něco blbě plácnout (což se mi občas stává a i když to vlastně myslím dobře, prostě to blbě vyzní 
), navíc když jsi byla nejmladší, tak by mohli mít slitování, příp. aspoň ochranitelské reflexy
atraktivnistrasilka: Jo, je o tak - ale já taky občas něco tak jako plácnu, že se pak stydím... Ne, že by to bylo něco neslušného, nemístného a tak, ale spíš něco hloupého, nedomyšleného... Na to jsem expert, skutečně. Takže to, že jsem moc nemluvila, bylo nakonec spíš ku prospěchu věci. Moc ti rozumím, nápodobně.
Slitování asi měli, nejhodnější byl na mě Mikynův bratr, u kterého jsem viděla, že ty moje rozpaky vycítil... na rozdíl od Mikyna.
tlapka: Jsi velmi silná a zasluhuješ obdiv. Když jsem Tomáše do naší rodiny uváděla já, v životě by mě nenapadlo ho nechat s nimi o samotě - a už vůbec ne celé rodině naráz! Hezky po malých skupinkách!
Ale máš to za sebou, tykání je dobrý výsledek, auto uklizené, žádný vyslovený průser nebyl... takže fajn, no ne?
atraktivnistrasilka: Děkuji! Ale jak jsem se tam bála.
Ano, myslím si taky, že to dopadlo docela fajn. Na okolnosti...
boudicca: To je srandovní, jak to někdo může prožívat. Já jela na první návštěvu taky rovnou na celý víkend, a to jak u mého bývalého, tak u stávajícího partnera. Možnost úniku zcela minimální, naopak plné tři dny pod palbou. Takže tě chápu a trochu lituju, protože oťukávačka na 2 hodiny by úplně stačila, že ano.
Jestli tě to potěší, mě mají za "slabý kus" už tři roky.
atraktivnistrasilka: Tři dny. 
To bych asi nedala, já jsem chtěla domů po pár hodinách. Ale spíš proto, že si ode mě přítel v určité fázi odsedl (pomáhal přítelkyni bratrance s něčím v bakalářce) a já jsem tam byla tak napospas všem. Nic příjemného.
Tak to to s tím slabým kusem asi nebude tak horké...