Pár drobností...
Jsem talent na špatná rozhodnutí. Přátelství je věda, a já mám do vědce daleko. Co oči nevidí, srdce stejně bolí. Neexistuje osud, který by se nedal překonat pohrdáním.
Zdroj: http://atraktivnistrasilka.pise.cz/
Článek Co dělám, když se nudím
Komentáře k článku: Co dělám, když se nudím
myfantasyworld: Ty vždycky přijdeš s tak super článkem, u kterého se pobavím. 
Tvé chytání pokémonů mě velice pobavilo. Absolutně netuším, o čem je řeč, teda samozřejmě o aplikaci jsem slyšela, když t ozačalo, ale nějak jsem neměla potřebu to ani zkoušet. Ale ta představa, jak stojíš na balkoně a bojuješ o ten gym, mě fakt dost pobavila. A máš pravdu, že v tomhle je dobré, že to třeba i nutí k procházce, takže to bude i k něčemu užitečné. 
Procházka se psem, to já mám ráda takové courání, takže mi ani nevadí, když se pes zastaví, ale on většinou běží spíše napředt. Ale nikdy nezdrhne daleko, vždy si mě hlídá. Problém je, že už blbě slyší a pak ho zavolat je někdy problém. A když ví, že se blížíme domů, naopak se rozeběhne.
Tak ten cyklovýlet msuel stát za to. 
Nevyhovující kolo je hodně znát, chce to najít, co sedne. Já měla v Praze starší kolo, ale byla jsem s ním spokojená, jezdilo se na něm úplně skvěle a měla jsem na tom dámskou sedačku a to bylo super.
To jsi mi tak připomněla, že bychom mohli oprášit kola. I když netuším, zda něco z toho ježdění letos bude.
atraktivnistrasilka: No, bojováníčko na balkoně mi skončilo s příchodem pánů dělníků, a protože se mi nechce tajtrlíkovat u okna (stejně to vypadává), tak jsem toho veskrze nechala. Navíc s koncentrací zdejších hráčů, kteří jsou tu v jiné týmové převaze, mi to za chvíli zase vezmou, takže jsem se na to vykašlala a hledám venku.
No, blbě slyšící pes může být patálie. Melounovi na kšírách cinkají známky, takže víme, kde je, a v případě potřeby za ním běháme a odtáhneme ho ručně, pokud to jde. Ale je fakt, že je to bígl, takže je to asi jednodušší než s větším psem. Navíc rozumí ručním posunkům a udržuje oční kontakt, takže ta komunikace je snažší. Ale i tak jsou ty procházky hodně o pozornosti, víc než se zdravým psem. 
Cyklovýlet skutečně za to stál. Kolo je už v servisu, obě kola tam jsou, takže snad dobré. Akorát jsme si s Mikynem řekli, že až příště někam vyjedeme, půjčíme si kola v půjčovně.
Ježdění je fajn. 
Pokud to situace a zdraví dovolí, tak někam vyjeďte. Je to super aktivní odpočinek.
zlomenymec: Kdysi jsem hrával Gladiatus, ale jakmile jsem zjistil, že si kolem něj organizuju život, tak jsem s tím seknul Proto jsem se třeba Pokémonům atd. vyhýbal a doteď vyhýbám. Na mobilu vlastně hry téměř nehraju, kromě Mozkovny, tu mám rád
Btw... "informací nenasitní"?
atraktivnistrasilka: Předně, Mečoune, díky za upozornění, vůbec nevím, jak se mi taková hrubka povedla. Naposledy jsem něco takového napsala v diktátu v osmé třídě: „liže“
Myslím si, že u mě Pokémoni s nástupem zkouškového pominou. Pamatuji si ale, že když hrál se mnou Mikyn, měl to v ruce pořád: u snídaně počítal staty, u oběda počítal staty, v posteli před spaním počítal staty a tunil. Cestou do práce, z práce i v práci chytal a roztáčel pokéstopy, no prostě byl na tom nalepený. Občas jsem už myslela, že ho uškrtím, vůbec mě neposlouchal, když jsem mu něco říkala. Tak jsem asi ráda, že přestal.
Gladiatus chápu, nikdy jsem to teda nehrála, ale slyšela jsem o tom. Chápu, že hry mají návykovou tendenci, je prostě dobré umět to vypnout a věnovat se bez absťáku něčemu jinému.
rebarbora: No páni, tomu říkám cyklovýlet 
Jsi dobrá, že jsi to za všech těch lehce krizových podmínek zvládla Kytara je teda chuděrka 
Mám po mamce podobnou, jen v lepším stavu a struny se tam natahují tak, že ten konec s tlustou peckou na konci protáhneš černým koníkem na těle a vedeš přes hmatník až ke kolíčku, kde kousek omotáš a pak dotahuješ a dotahuješ a dotahuješ
S hraním jsme na tom podobně - nějak nemám kdy, resp. to nechávám až na konec všech ostatních činností a tudíž se k tomu většinou nedostanu 
O Pokémonech jsem slyšela, ale vždycky to šlo nějak kolem mě Řekla bych, že co se nějakého hledání týče, bohatě si vystačím s našimi betonovými kraslicemi Ale líbí se mi tvůj zápal 
atraktivnistrasilka: Říkala jsem klukům, že si s nimi další cyklovýlet ještě rozmyslím.
Kytara se mi nakonec nastrunit nepovedla. Tedy, struny jsem natáhla, jen se kytara tváří rozladěně, takže jsem to asi udělala špatně. Nebo je něco špatně s tou kytarou, ale pochybuji.